Schopnost porozumět syntaxi, tedy skladbě složitých vět, je jednou z nejobtížnějších jazykových dovedností. V roce 2019 výzkum odhalil souvislost mezi nadstandardní zdatností v používání nástrojů a dobrou syntaktickou schopností. Nová studie, kterou provedli vědci z dvou univerzit v Lyonu ve spolupráci se švédským Karolinska Institutet, nyní ukázala, že obě dovednosti se opírají o stejné neurologické zdroje, které se nacházejí ve stejné oblasti mozku.
Výzkumníci navíc zjistili, že motorický trénink s použitím nástroje zlepšuje naši schopnost porozumět syntaxi složitých vět a naopak. I syntaktický trénink zlepšuje naši zdatnost v používání nástrojů. Tato zjištění by mohla být použita v klinické praxi na podporu rehabilitace pacientů, kteří ztratili část svých jazykových schopností. Studie byla v listopadu 2021 publikována v časopise Science.
Jemná motorika a jazyk
Jazyk byl dlouho považován za velmi komplexní dovednost, která mobilizuje specifické mozkové sítě. V posledních letech však vědci tuto myšlenku přehodnotili. Výzkum naznačuje, že mozkové oblasti, které řídí určité jazykové funkce, jako je například zpracování významu slov, se podílejí také na řízení jemné motoriky. Skenování mozku však dosud neposkytovalo důkazy o takových souvislostech mezi jazykem a používáním nástrojů.
Co když se používání určitých nástrojů, které zahrnuje složité pohyby, opírá o stejné mozkové zdroje jako ty, které se mobilizují při složitých jazykových funkcích, jako je syntax?
Vědní obor nazvaný paleo-neurobiologie, jenž se zabývá historickým vývojem lidského nervového systému, také již dříve potvrdil, že oblasti mozku spojené s jazykem se u našich předků zvětšily v období technologického rozmachu, kdy se rozšířilo používání nástrojů. Při zvažování těchto údajů se výzkumné týmy nemohly ubránit otázce: Co když se používání určitých nástrojů, které zahrnuje složité pohyby, opírá o stejné mozkové zdroje jako ty, které se mobilizují při složitých jazykových funkcích, jako je syntax?
Syntax a kleště
V roce 2019 Claudio Brozzoli z lyonského Insermu, což je výzkumné pracoviště Univerzity Clauda Bernarda v Lyonu, ve spolupráci s Alice C. Royovou z výzkumného pracoviště CNRS Lumiérovy univerzity, jež rovněž sídlí v Lyonu, s týmem dalších vědců prokázali, že jedinci, kteří jsou obzvláště zdatní v používání nástrojů, jsou také obecně lepší ve zvládání syntaxe.
Tým vypracoval sérii experimentů, které se opíraly o techniky zobrazování mozku (funkční magnetická rezonance neboli MRI) a behaviorální měření. Účastníci byli požádáni, aby absolvovali několik testů sestávajících z motorického cvičení s třiceticentimetrovými kleštěmi a syntaktických cvičení ve francouzštině. To vědcům umožnilo identifikovat mozkové sítě specifické pro jednotlivé úkoly, ale také ty společné pro oba úkoly. Poprvé tak zjistili, že manipulace s nářadím a syntaktická cvičení vyvolávají aktivaci mozku ve společných oblastech se stejným prostorovým rozložením, v oblasti zvané "bazální ganglia".
Kognitivní trénink
Vzhledem k tomu, že tyto dva typy dovedností využívají stejné mozkové zdroje, je možné trénovat jednu z nich, aby se zlepšila druhá? Zlepšuje motorický trénink pomocí mechanických kleští porozumění složitým větám? Ve druhé části své studie se vědci zabývali přesně těmito otázkami a ukázali, že tomu tak skutečně je. Tentokrát byli účastníci experimentu požádáni, aby provedli úlohu syntaktického porozumění před a po 30 minutách motorického tréninku s kleštěmi. Tím vědci prokázali, že motorický trénink s nářadím vede ke zlepšení výkonu v úlohách na porozumění syntaxe.
Kromě toho zjištění výzkumy ukázaly, že to platí i naopak. Trénink jazykových schopností pomocí cvičení na porozumění větám se složitou strukturou zlepšil motorický výkon s nářadím. Vědci nyní přemýšlejí o tom, jak tato zjištění co nejlépe aplikovat v klinickém prostředí. „V současné době navrhujeme cvičení, která by mohla být zavedena na podporu rehabilitace a obnovy jazykových schopností pacientů s relativně zachovalými motorickými schopnostmi, jako jsou mladí lidé s vývojovými poruchami jazyka. Kromě těchto inovativních aplikací nám tyto poznatky také umožňují nahlédnout, jak se jazyk vyvíjel v průběhu historie. Když naši předkové začali vyvíjet a používat nástroje, tato dovednost hluboce změnila mozek a kladla na něj kognitivní požadavky, které mohly vést ke vzniku určitých funkcí, jako je právě syntax,“ uzavírá Brozzoli.
Jak vypadala cvičení?
Ještě dodatek pro fajnšmekry, kteří si kladou otázku, jak se mohli účastníci výzkumu dostat od "cvičení" s kleštěmi ke "cvičení" se slovy ve větě. Motorický trénink spočíval v tom, že se kleště zasouvaly do malých otvorů kolíčků, které sice odpovídaly tvaru kleští, ale otevíraly se jinak než kleště. Ti šikovnější tedy brzy přišli na princip otevírání kolíčků pomocí kleští.
A ona syntaktická cvičení, která účastníci absolvovali před tréninkem s kleštěmi i po něm, spočívala ve čtení vět s jednoduchou syntaxí. Například: „Vědec, který obdivuje básníka, píše článek.“ Poté se složitější syntaxí, například: „Vědec, kterého obdivuje básník, píše článek.“ Poté měli účastníci rozhodnout, zda jsou výroky typu „básník obdivuje vědce“ pravdivé, nebo nepravdivé. Experimenty ukázaly, že po motorickém tréninku si účastníci lépe poradili s větami, které byly považovány za obtížnější. Kontrolní skupiny, které řešily stejný jazykový úkol bez tréninku s kleštěmi, takové zlepšení nevykazovaly.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily