Přátelství je něco jako společenská výměna. Alespoň podle Suzanne Degges-Whiteové, profesorky působící na Northern Illinois University. Ukazateli atraktivity investice do vztahu se podle ní mohou stát společné zájmy, hodnoty, přesvědčení a názory. Vztahu s jinou osobou se pomalu začneme otvírat teprve tehdy, když s ní sdílíme určitou formu sounáležitosti. Vztah se prohlubuje, když druhému poskytujeme stále hlubší znalosti, které máme sami o sobě.
Manipulátoři nás žádají o věci, které jdou dalece nad rámec emoční a materiální pomoci, již sami poskytují nám.
Existují i takoví "přátelé", kteří nás dokážou povzbudit k tomu, abychom na sebe práskli i to, co jsme v životě nikomu a nikdy nechtěli říct. Rozpovídáme se a najednou s hrůzou zjišťujeme, že si vyléváme srdce za krajní mez běžných námi stanovených hranic a že je už těžké zařadit zpátečku. Degges-Whiteová na serveru Psychologytoday zmiňuje další podobné příklady takového "přátelství".
Někteří přátelé se ptají na pikantnosti z našeho života a my je z nějakého záhadného důvodu nejsme schopni odmítnout. Jiní nás zase žádají o věci, které jdou dalece nad rámec emoční a materiální pomoci, již sami poskytují nám. A my zase nedokážeme říct ne. Proč? Protože máme co do činění s manipulátorem, který nás využívá. Jak se bránit proti takovému jednání? A jak je vůbec rozpoznat?
Profesionální manipulace
Manipulátoři jsou ve své věci skutečnými odborníky. Přesvědčují vás, abyste jim dali víc, než sami dávají, tak důmyslně, že si myslíte, že je to tak správně. „Ze začátku se mohou jevit jako dobří přátelé, kteří vás povzbudí k tomu, abyste se otevřeli, sdíleli s nimi své obavy a odhalili slabosti,“ říká Degges-Whiteová.
Protože znají vaše slabé stránky, které jste jim na počátku rodícího se vztahu sami pověděli, umí s nimi pracovat a hrát na city.
Bohužel se ale nejedná o ty přátele, kteří poskytnou podporu, když jste na dně, ale o ty, kteří vás potřebují, jen když jste nahoře. Jinak se o vás nezajímají. Jen na počátku, když potřebují vzbudit zdání důvěryhodnosti a získat vaši oddanost, aby mohli kolem vás utáhnout manipulátorskou smyčku.
Čtenáři povah
Tito "manipulující přátelé" přesně vědí, co potřebují a jak potěšit sami sebe. Ale na náklady ostatních. Jako v podnikání – půjčí si od někoho peníze, ale nemají se k tomu je vrátit. Znají mnoho způsobů, jak si vynutit vaši pomoc, která vás může zneklidnit, zmást, nebo rozzlobit. Jsou schopni okamžitě poskytnout katastrofické scénáře předpovídající, co se stane, když je odmítnete odvést na letiště, zaplatit za ně večeři, půjčit jim vaši oblíbenou košili nebo místo nich dokončit projekt, který údajně kvůli jiným pracovním povinnostem nestíhají.
Protože znají vaše slabé stránky, které jste jim na počátku rodícího se vztahu sami pověděli, umí s nimi pracovat a hrát na city. „Manipulátoři jsou mistrní znalci lidských povah a umí vytvořit zdání, v němž si myslíte, že uspokojování jejich potřeb vlastně dělá dobře i vám,“ vysvětluje Degges-Whiteová.
Jak je odmítnout?
Aby se problém mohl začít řešit, je nejprve třeba si jej přiznat. Jenže jak poznat, že s vámi někdo manipuluje? Degges-Whiteová poskytuje několik vodítek. Na pozoru byste měli být, když se vám zdá, že přítel se vám nesvěřuje tak, jako vy jemu. Když se nemůžete ubránit pocitu, že vy musíte mít čas vždy, když přítel potřebuje pomoci, ale když je to naopak, on má jako na potvoru na práci něco jiného. Když si uvědomíte, že jeho potřeby mají přednost před těmi vašimi. Když do vašeho vztahu začnou vstupovat ostatní přátelé s tím, že byste měli otevřít oči a podívat se, jaká nerovnováha mezi vámi panuje.
Podle Degges-Whiteové existuje jen jedna spolehlivá cesta pryč: naučit se říkat "ne". A stát si za tím.
Jenže když si to uvědomíte, co najednou s tím? Ukončení manipulačního vztahu je mnohem těžší než vklouznutí do něj. Protože to se dělo nevědomky, ani jste to nepostřehli. Jenže teď to chcete udělat a musíte se postavit někomu, kolem něhož se doposud točil váš dosavadní život. Jak tedy na to? Podle Degges-Whiteové existuje jen jedna spolehlivá cesta pryč: naučit se říkat "ne". A stát si za tím.
"Ne" dává svobodu
„Je v pořádku říkat "ne" a někdy je to důležité pro vaše pohodlí,“ říká Degges-Whiteová. Pokud vám to nejde přes pusu, nacvičte si to klidně v zrcadle. „Ne, nejsem tu proto, abych ti věčně pomáhal.“ To je často věta nutná k tomu, abyste se osvobodili od svazujícího vlivu manipulátora. Ať už je jím kamarád, partner, nebo třeba nadřízený.
„Vytvořte hranice, které si můžete sami vynutit,“ radí dále Degges-Whiteová. „Přemýšlejte o tom, zda by vás o to a o to žádal skutečný přítel. Použijte vlastní odpověď jako vodítko, jak daleko byste se měli vydat.“ Předně je podle profesorky důležité si uvědomit, že zdravé přátelství, a vlastně kterýkoliv typ vztahu, zahrnuje jak dávání, tak i braní. A že i v rámci toho existují limity, které by se nikdy neměly překračovat. V určitém okamžiku je samozřejmě každé přátelství nevyvážené – to tehdy, když je jeden z přátel opravdu v těžké životní situaci. Zdravý vztah ale poskytuje podporu všem zúčastněným. A praví přátelé vás nenechají dělat všechno za sebe.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday