Co je vlastně zlo? Existují zlí lidé? Naše odpověď na tyto otázky určitě nebude jednoznačná, protože závisí na naší minulosti i na tom, jak „zlo“ vlastně chápeme. Ať už se nám to ale líbí nebo ne, nějaké stinné stránky, tedy takzvané „temné jádro“ osobnosti, má každý z nás. A toto jádro se dá podle vědců měřit podobně jako třeba inteligence. Ukazatelem je tzv. faktor D, který dokáže určit, jak moc narcističtí či zlomyslní vlastně jsme.
Podle týmu vědců z Německa a Dánska je D-faktor „tendence maximalizovat vlastní užitek na úkor druhých, kterou doprovází víra, že toto chování je v pořádku“. Jedinci, kteří se v této oblasti „pyšní“ nejvyšším skóre, se snaží svých cílů dosáhnout za každou cenu a s tím, jaké následky to bude mít pro ostatní, si hlavu nelámou. Málokdy se u nich setkáte s nezištným chováním a druhým pomáhají většinou jen v případě, že v tom vidí vlastní prospěch. Také upřímná radost z cizího úspěchu je pro ně většinou španělská vesnice.
Devět temných složek
Psychologové prokázali, že D-faktor slouží nejen jako sjednocující činitel mezi temnými rysy osobnosti, ale také pro něj platí takzvaná zásada indiference. Vysvětlit se to dá na příkladu jiného ukazatele, takzvaného g-faktoru, který ukazuje všeobecnou inteligenci.
Temné složky osobnosti jsou stejně jako druhy inteligence vzájemně provázané.
Psycholog Charles Spearman jej objevil už v roce 1904 a zjistil, že pokud si člověk dobře vede například v testu verbální inteligence, s vyšší pravděpodobností uspěje i v testech zaměřených na její ostatní typy, tedy například vizuální. To samé platí pro 9 osobnostních rysů D-faktoru. Lidé, kteří dosáhli vysokého skóre alespoň u jednoho z nich, měli podle vědců pravděpodobněji vyšší výsledky i u několika dalších, což naznačuje, že temné složky osobnosti jsou stejně jako druhy inteligence vzájemně provázané.
Test „temného jádra“
Morten Moshagen z univerzity v Ulmu spolu se svými kolegy předpokládal už na začátku výzkumu, že zlovolnost je možné měřit podobně jako inteligenci. Vědci následně identifikovali D-faktor tím, že provedli čtyři studie o devíti různých testech. Testy byly zaměřeny na negativní osobnostní rysy, které byly už dříve psychology odborně zkoumány.
Na konci studie bylo zjištěno, že ve faktoru D je každý z 9 rysů zastoupen v jiné míře, a podle toho je také psychologové vzestupně seřadili:
1. Vlastní zájem – honba za ziskem ve společensky důležitých oblastech, např. hmotné statky, společenské postavení, uznání, akademický nebo profesní úspěch a štěstí
2. Narcismus – přehnaný obdiv k vlastní osobě, arogantní vystupování, posílení ega jako všeobjímající motiv
3. Psychologický nárok – neustálý pocit, že člověk má právo žádat víc než ostatní
4. Sadismus – dlouhodobý vzorec krutého či ponižujícího chování vůči ostatním, záměrné působení fyzické, sexuální nebo psychické bolesti či utrpení za účelem uplatnění vlastní moci a nadvlády nebo čistě pro potěšení
5. Morální uvolněnost – přesvědčení, že všeobecné etické zásady se na daného jedince nevztahují
6. Egoismus – přílišné zaměření na vlastní prospěch na úkor ostatních
7. Zlomyslnost – záliba v poškozování druhých, a to i v případě, že může znamenat škodu pro samotného jedince. Může se týkat oblasti společenské, finanční, fyzické a podobně
8. Machiavellismus – cynické a bezohledné jednání, vypočítavost
9. Psychopatie – nedostatek empatie (necitelnost) a sebekontroly (impulzivnost)
Jak jste temní?
Pokud chcete zjistit, jak zlomyslní jste vy sami, psycholog Scott Barry Kaufman vypracoval ve svém článku pro Scientific American zkrácenou verzi testu na D-faktor. Čím více souhlasíte s položkami v tomto seznamu, tím větší vaše „temné jádro“ je.
- Snažím se zajistit, aby se druzí dozvěděli o mých úspěších
- Vím, že jsem jedinečný. Každý mi to říká
- Upřímně – myslím, že si zasloužím víc než ostatní
- Lidské utrpení může být vzrušující
- Lidé, s nimiž okolí špatně zachází, si za to často mohou sami
- Dosáhnout úspěchu legální cestou je těžké
- Někdy snesu trochu nepříjemností, jen abych se ujistil, že ostatní dostanou trest, který si zaslouží
- Rád využívám chytrou manipulaci k tomu, abych získal to, co chci
- Klidně řeknu cokoli, abych dosáhl svého
To, jestli se nakonec postavíme na dobrou či špatnou stranu, samozřejmě nezávisí jen na výši našeho D-faktoru, ale i na mnoha dalších okolnostech, jako je třeba vliv prostředí či chování ostatních lidí. Nový výzkum každopádně přináší nová fakta do oblasti psychologie, kriminologie i behaviorální ekonomiky. A nám připomíná, že „zlo“ je těžko definovatelné, protože není jen černé, ale má mnoho stupňů a podob.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Scientific American