Mají antivaxeři svou stranu? Náš přístup ke covidu souvisí s tím, koho volíme

V prvních měsících pandemie chtěl psycholog z New York University Jay Van Bavel identifikovat sociální faktory, které nejlépe předpovídají podporu opatření pro veřejné zdraví, jako je sociální distancování nebo zavírání restaurací. Měl několik spolupracovníků připravených sbírat data z průzkumu. Ale protože pandemie probíhala po celém světě, přemýšlel, jak by mohl projekt rozšířit. Zkusil tedy něco, co ještě nikdy neudělal.

V dubnu 2020 zveřejnil popis výzkumu na Twitteru a přizval ke spolupráci další výzkumné pracovníky. Počítal, že získá třeba deset nadšenců z různých lokalit, ale do akce se zapojilo více než 200 vědců ze 67 zemí. Nakonec se jim podařilo shromáždit údaje o více než 46 000 lidech.

Jak kdo reaguje

Pro sociology představuje pandemie jedinečnou příležitost, jakýsi přirozený experiment, který se táhne napříč všemi kulturami a sociálně-ekonomickými skupinami. Každý čelí podobným hrozbám pro zdraví a živobytí, takže bylo vidět, jak odlišně na to lidé reagují v závislosti na kultuře, sociálních skupinách a individuálních rozdílech. Vědci dokázali srovnat chování lidí před a po velkých změnách v jejich zásadách a snadněji studovat tok informací a dezinformací.

Země, ve kterých lidé nejvíce podporují preventivní opatření, obecně více podporují pocit veřejné jednoty a soudržnosti.

Před rozsáhlou spoluprací se Van Bavel se skupinou více než 40 vědců sešli, aby načrtli způsoby, jakými by behaviorální výzkum mohl zlepšit reakci na koronavirus v době, kdy jsou lidé vystrašení, skeptičtí a zaplavení informacemi. Mnozí chtěli uplatnit svou vědeckou práci k pochopení reakce veřejnosti na postupy, jako jsou lockdown a povinné roušky. V průzkumu mezi více než 46 000 lidmi Van Bavel a jeho kolegové ukázali, že země, ve kterých lidé nejvíce podporují preventivní opatření, obecně více podporují pocit veřejné jednoty a soudržnosti. Pravicová politická orientace zase souvisela s odporem účastníků průzkumu k opatřením v oblasti veřejného zdraví.

Věříme autoritám

Další práce ukázaly, že na tom, kdo klíčové informace lidem předá, opravdu záleží. Studie zveřejněná v únoru zkoumala více než 12 000 lidí v 6 zemích (Brazílii, Itálii, Jižní Koreji, Španělsku, Švýcarsku a USA) a jejich ochotu sdílet zprávu, která podporuje sociální distancování. Ukázalo se, že když informace poskytují celebrity, nemá to takovou váhu, jako když na tom zapracuje třeba sledovaný odborník typu epidemiologa Anthonyho Fauciho, který v rámci covidu-19 problematiky radí Bílému domu.

Dobře fungovala například textová zpráva, ve které bylo napsáno „vakcína je rezervována přímo pro vás“.

Organizace Behavior Change For Good Initiative na University of Pennsylvania testovala přístupy, které povzbuzují lidi, aby se nechali očkovat proti chřipce. Testováno bylo 20 sdělení – od vtipných až po ta, která šla stroze přímo k věci. Zjištění byla uvedena do praxe replikací na staré lidi v Kalifornii, a to velmi úspěšně. Dobře fungovala například textová zpráva, ve které bylo napsáno „vakcína je rezervována přímo pro vás“.

Technologie, jako je geotracking, pomáhají sociologům sledovat, jak se lidé skutečně chovají, tedy nejen to, jak účastníci průzkumů říkají, že se chovají. Van Bavel a jeho kolegové pomocí geotrackovacích dat z 15 milionů smartphonů zkoumali korelace mezi politickou orientací Američanů a dodržováním doporučení v oblasti veřejného zdraví. Například lidé v oblastech, kteří v prezidentských volbách v roce 2016 hlasovali pro republikána Donalda Trumpa, praktikovali mezi březnem a květnem 2020 o 14 % méně sociální distancování než lidé v oblastech, které hlasovaly pro demokratku Hillary Clintonovou.

Walter Quattrociocchi, datový vědec z Benátské univerzity, se svým týmem taky využíval data z geotrackingu. Jeho tým použil údaje o poloze od 13 milionů uživatelů Facebooku a zjišťoval, jak se lidé pohybovali po Francii, Itálii a Velké Británii během prvních měsíců pandemie. Tyto tři země vykazovaly různé vzorce mobility, které odrážejí jejich infrastrukturu a geografii. Pohyb lidí ve Velké Británii a Francii byl více centralizován kolem Londýna a Paříže, v Itálii byl více rozptýlen mezi hlavními centry. Výsledky podobných výzkumů by mohly pomoci předpovědět ekonomickou odolnost během budoucích katastrof.

Krize vědcům pomohla

Vědci také stále častěji využívají internetové průzkumy, což je trend urychlený pandemií. Americká internetová studie o každodenních činnostech lidí během pandemie, jako je práce, návštěva rodiny nebo návštěva restaurací, zaznamenala v průměru více než 6 700 odpovědí denně. Výsledky ukázaly, že politika měla při ovlivňování bezpečného chování mnohem větší roli než místní čísla počtu nakažených. Z výsledků vyplynulo, že republikáni se během pandemie daleko častěji pohybovali na veřejnosti.

Pandemie jasně mění způsob, jakým vědci studují chování lidí. Nové přístupy by měly být používány i po skončení pandemie. Studie budou rozsáhlejší, aby byla získána robustnější data a široce použitelné poznatky. Vzorky shromážděné prostřednictvím těchto inovovaných výzkumných projektů jsou rozmanitější, a tak může být dopad těchto studií mnohem větší. Krize také způsobila, že vědci byli mnohem ochotnější spolupracovat a sdílet informace. Tempo zveřejňování a implementace zjištění se zrychlilo.