Lékaři z USA vzkazují: Můžeme se těšit na letní covidový babyboom

Zdá se, že covidové lockdowny zpočátku vedly k poklesu počtu těhotných žen a porozených dětí. Alespoň to naznačuje nový výzkum zveřejněný v odborném magazínu Americké lékařské asociace JAMA Network Open. Stejný zdroj ale tvrdí, že tento trend se velmi rychle obrací. „Míra porodnosti v pandemii zpočátku poklesla, ale brzy očekáváme dramatický vzestup,“ vysvětluje pro server Science Daily Molly Stoutová, hlavní autorka studie a ředitelka fetální medicíny v ženské nemocnici Michigan Medicine Von Voigtlander.

Zatímco odborníci na infekční onemocnění modelovali případy nakažených covidem k promítnutí trendů nárůstu, Stoutová a její tým postupovali stejně, ale pro trendy v těhotenství. Pomocí elektronických zdravotnických záznamů o těhotných na fakultě medicíny Univerzity v Michiganu byli schopni přesně promítnout očekávané změny v počtech těhotenství za poslední rok, tedy během pandemických společenských změn.

Nejistota jako brzda

Lékaři z výsledků studie zjistili, že mezi listopadem 2020 a jarem 2021, které spojili s počátečním „výpadkem počtu oplodnění“ během prvního lockdownu v březnu 2020, počet těhotných klesl zhruba o 14 %. Na vině může být podle odborníků hned několik faktorů, mezi nimi ekonomická nejistota, nedostatek obvyklých systémů podpory či nutnost setrvat doma s dětmi. Důsledkem toho všeho byla ztráta zájmu o sex i péče o sebe sama a o své zdraví, což s plodností a dobrým fungováním reprodukčního systému také souvisí.

Prostřednictvím modelování těhotenství v rámci systému zdravotní péče můžeme promítat zvýšení nebo snížení porodnosti spojené s hlavními společenskými posuny.

V červnu 2021 je ale situace jiná a stejný modelovací systém dnes michiganským lékařům ukazuje, že se mají připravit na nárůst porodnosti. Univerzitní nemocnice plánuje navýšení počtu porodů o 10 až 15 % nad úroveň, než je v létě a na podzim běžná. Takový případ ovšem v historii nepozorujeme poprvé, podobná situace nastala třeba po pandemii španělské chřipky v roce 1918, po velké hospodářské krizi v roce 1929 nebo recesi v roce 2008.

Porodnost a společenské změny

Co z toho vyplývá? „Ukázali jsme, že prostřednictvím modelování těhotenství v rámci systému zdravotní péče můžeme promítat zvýšení nebo snížení porodnosti spojené s hlavními společenskými posuny,“ říká Stoutová. Zdá se tedy, že významné společenské změny rozhodně ovlivňují reprodukční volby, populační růst a míru plodnosti. „S touto metodikou můžeme přesně promítnout očekávanou porodnost před tím, než daná změna doopravdy nastane,“ pokračuje.

To znamená, že se lékaři nyní mohou připravit na očekávaný nárůst porodnosti a zajistit, aby budoucím rodičkám ani narozeným dětem nic nechybělo a aby všechny porody proběhly pokud možno bez případných komplikací. Říká se, že štěstí přeje připraveným a systém modelování, který představila Stoutová se svým týmem, by do budoucna mohl vést ke zkvalitnění zdravotní péče. „Tyto projekční techniky mohou informovat o plánování kapacit, personálních potřeb a dalších následných dopadech na nemocniční systém,“ říká Stoutová s tím, že se dají dobře využít i v rámci partnerství mezi nemocnicemi a vládními skupinami pro lepší porozumění populační dynamice s cílem pomoci minimalizovat negativní dopady pandemie nebo jakékoli jiné významné události na společnost.