Jak si pořídit pozitivní test na covid? Britští školáci používají obyčejnou kolu

Také v Británii začaly v červenci prázdniny, ale některé tamní děti si je prodloužily už před létem. Tamější školáci totiž dokázali s pomocí nealkoholických nápojů zfalšovat test na covid-19 tak, aby vyšel pozitivně. Videa, jak to provést, kolují na TikToku už od prosince a zástupci jedné školy v Liverpoolu dokonce varovali rodiče, aby si na své ratolesti v tomto směru dávali dobrý pozor. Jak to, že lze při falšování covidového testu použít kolu nebo džus? A dá se takto zfalšovaný výsledek odlišit od skutečného? Nejen na to odpovídá na serveru The Conversation Mark Lorch, profesor vědecké komunikace a chemie na University of Hull ve Velké Británii.

Lorch se rozhodl provést experiment, jímž by celé záhadě přišel na kloub. Každopádně je fakt, že když na volně prodejný covidový test (LFT) místo slin kápnete kolu nebo džus smíchané s kapalným pufrovacím roztokem, do několika minut se na displeji skutečně objeví dvě čárky značící přítomnost viru. Jak to?

Že by kyselina?

Jednou z možností je, že nápoje obsahují něco, co protilátky uvnitř testu rozpoznávají a vážou se na to stejně jako na virus. To je ale podle Lorcha nepravděpodobné, protože se protilátky v podobných testech používají právě z toho důvodu, že jsou velmi citlivé a měly by virus skutečně rozeznat. Jen si vezměme, kolik se v hlenu a slinách, které odebíráme s pomocí tamponů, nachází různých proteinů, jež protilátky v testu zcela ignorují. Tak proč by se měly nechat obelhat nějakou z přísad nealkoholického nápoje?

V pomerančovém džusu se nachází kyselina citronová, v kole kyselina fosforečná a v jablečném džusu kyselina jablečná.

Mnohem pravděpodobnější proto podle Lorcha je, že něco v nápojích ovlivňuje samotnou funkci protilátek. K jejich oklamání byla použita celá řada tekutin od koly po ovocnou šťávu, všechny ale mají jedno společné – jsou velmi kyselé. V pomerančovém džusu se nachází kyselina citronová, v kole kyselina fosforečná a v jablečném džusu kyselina jablečná. Ty nápojům dodávají pH, jež se pohybuje mezi hodnotami 2,5 a 4. A takové hodnoty pro protilátky, které byly vyvinuty pro pohyb převážně v krvi s téměř neutrálním pH 7,4, představují poměrně drsné podmínky.

Ovlivněná funkce proteinu

Právě udržení ideálního pH pro protilátky je, jak tvrdí Lorch, klíčové pro správnou funkci testu. Udržet pH je úkol kapalného pufrovacího roztoku, s nímž mícháme vzorek vlastního hlenu nebo slin. Kdyby se tedy nápoj smíchal s roztokem, výsledek by byl falešně negativní. Ale bez smíchání s pufrovacím roztokem jsou protilátky vystaveny kyselému pH nápoje, což má dramatický vliv na jejich strukturu a funkci.

Protilátky jsou vlastně proteiny, které se skládají z aminokyselinových stavebních bloků, jež jsou navzájem propojeny a tvoří dlouhé řetězce. Tyto řetězce se skládají do specifických struktur, které jsou udržovány interakcemi mezi různými částmi proteinu. Záporně nabité části tedy přitahují ty, co jsou nabité pozitivně.

A i malá změna v těchto strukturách může dramaticky ovlivnit funkci proteinu. V kyselých podmínkách je ale protein nabitý stále kladněji. Proto přestává fungovat správně a dojde ke ztrátě citlivosti potřebné pro identifikaci viru. Jak je ale možné, že výsledek vyjde zrovna pozitivně? Lorch to pro BBC vysvětluje tak, že všechny dokonale vyvinuté interakce, které by za normálních okolností držely protein pohromadě, jsou osiřelé a hledají něco, na co by se mohly navázat. A tak se nalepí na částice v testu a vytvoří pozitivní výsledek.

Stačí vymýt test?

Je ale možné falešně pozitivní výsledek odhalit? Lorch to nakonec skutečně dokázal. Vycházel přitom ze skutečnosti, že protilátky jsou stejně jako většina proteinů schopné se znovu poskládat a opětovně získat svou funkci, jakmile se vrátí do příznivějších podmínek. Poté, co Lorch test vymyl pufrovacím roztokem, se struktury částic z testu zase pustily, což odhalilo skutečný negativní výsledek.