V druhé půlce července byla v magazínu Nature Medicine publikována analýza, podle jejíchž výsledků je 80 % lidí v deseti zemích s nízkými a středními dodávkami vakcín v Asii, Africe a Jižní Americe ochotno jít na očkování proti covidu-19. Dvě velké země, kde je vakcinace dostupná pro každého dospělého, oproti tomu hlásí výrazně menší zájem – v USA je to 65 %, v Rusku dokonce jen 30 %. Připomeňme, že v České republice bylo podle březnového průzkumu agentury Median ochotno nechat se naočkovat 64 % lidí.
A ani dnes to se zájmem o očkování v Česku není nijak valné. Hrozí dokonce, že kvůli nedostatku zájmu bude nutné vakcíny, jež nebudou včas spotřebovány, likvidovat. Stížnosti putují hlavně od praktických lékařů, kteří mají očkovat vakcínami Janssen a AstraZeneca. Ty Ministerstvo zdravotnictví nedoporučuje k očkování lidem pod 60 let a podle lékařů o ně nikdo nemá zájem.
Spravedlivé dělení?
Podle autorů studie výsledky výzkumu naznačují, že zajištění spravedlivého přístupu k proticovidovým vakcínám po celém světě je nejen morálním imperativem, ale také účinným způsobem, jak zastavit šíření koronaviru SARS-CoV-2.
Zdravotníci a další komunitní „vůdci“ jsou ústředními body úspěšných očkovacích kampaní.
Nižší míra váhavosti v dané zemi umožňuje vyšší proočkovanost a ta zase směřuje k vytvoření kýžené kolektivní imunity, kterou celosvětově potřebujeme, abychom pandemii konečně dostali pod kontrolu. Analýzou a tím, jak by se mohla odrazit na spravedlivém rozdělování proticovidových vakcín, se na svých stránkách zabývá magazín Nature.
Strach z vedlejších účinků
Aby vědci porozuměli tomu, proč někteří lidé ohledně očkování váhají, provedl spoluautor studie Ahmed Mushfig Mobarek, profesor ekonomie z Yale University v New Haven v Connecticutu, se svým týmem průzkum mezi lidmi z oněch výše zmíněných zemí Asie, Afriky a Jižní Ameriky, tedy těch, kde je nedostatek vakcín, a data porovnal s výsledky výzkumu z USA a Ruska, kde je vakcín naopak dost. Šetření probíhalo od června 2020 do ledna 2021. Tým se respondentů tázal, zda se nechají naočkovat, jakmile bude v jejich zemi vakcína proti covidu-19 k dispozici, a proč se tak či onak rozhodli.
Téměř polovina dotazovaných ze zemí, jež mají dnes nedostatek vakcín, označila komunitní zdravotnické pracovníky za nejdůvěryhodnější zdroj, který jim může pomoci v rozhodnutí, zda si vakcínu nechat aplikovat či nikoliv. Tento výsledek ukazuje, že zmiňovaní zdravotníci a další komunitní „vůdci“ jsou ústředními body úspěšných očkovacích kampaní, které plní účel, pro nějž byly tyto kampaně vytvářeny – pomoci lidem pochopit, proč je očkování proti covidu-19 potřeba.
Naopak důvodem, proč by lidé vakcínu odmítli, byly především obavy z nežádoucích vedlejších účinků. Pozitivní zpráva z těchto chudších států je každopádně ta, že na vině nebyly žádné konspirační teorie, jichž se kolem proticovidových vakcín točí (jako třeba právě i u nás) poměrně velké množství.
Dejte je těm, kdo je chtějí
Heidi Larsonová, antropoložka z London School of Hygiene and Tropical Medicine, která vede školní projekty, jež mají za cíl navodit důvěru v očkování, hodnotí aktivitu vědců z Yale University velmi kladně především z toho důvodu, že provedli analýzu z vícera zemí, a poskytli tak na problematiku vcelku komplexní náhled.
A Marina Joubertová, výzkumná pracovnice na Stellenbosch University v Jižní Africe, podotýká, že by se situace dostupnosti vakcín v chudších zemích měla i na základě této studie okamžitě změnit. „Výsledky by měly být použity jako morální argument pro země, které hromadí vakcíny, aby je daly k dispozici zemím, které je potřebují. A to nejen ve prospěch těchto zemí, ale ve prospěch celého světa,“ říká Joubertová pro Nature.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Nature
