Před dvěma lety jsem si zřídila svůj první účet na Facebooku. Po letech dobrovolné izolace se zdálo, že nastal ten pravý čas „spojit se s přáteli a se světem“, a tak jsem podlehla tlaku okolí a kamarádů. „Žiješ v pralese!“ tvrdili mi. Velký až zásadní vliv na mé rozhodnutí měl syndrom FOMO (fear of missing out – strach z toho, že mi něco uteče), kterému podlehla také spousta lidí přede mnou.
Reklama
Byla jsem také ale prostě zvědavá, co kdo dělá a s kým. Najednou jsem nemusela složitě shánět telefonní čísla, když jsem chtěla s někým mluvit, případně když jsem se potřebovala zeptat, kdy mám odevzdat esej do školy. Všechno bylo online. Těch pár poustevníků, kteří na sociálních sítích nebyli a dokázali zůstat mimo dosah, bylo buď neuvěřitelně cool, nebo byli prostě divní. Na scénu jsem se ale dostala pozdě. A zatímco jsem se líně potloukala po jedné sociální síti, většina ostatních přešla na novější a zajímavější aplikace.
Platforma pro staré
Pověst platformy pro staré je noční můrou každé sociální sítě. A právě Facebook se dnes stal takovým symbolem digitálního pravěku. Studie společnosti Pew Research Center odhalila drastický pokles užívání Facebooku mezi americkými teenagery. Během posledních tří let se počet mladých s účtem na stále ještě největší sociální síti snížil ze 71 % na 51 %. Jednoduše migrují na jiné sociální sítě. Jen letos přišel Facebook o dva miliony Američanů ve věku do 24 let. Mezi nejpopulárnější alternativy teenagerů patří Snapchat a YouTube s 35 % resp. 32 % uživatelů, Facebook se ve stejné skupině mladých za tři roky propadl z 31 % na pouhých deset.
Trend ovšem zasáhl i samotný Instagram – na něm dnes teenageři běžně zakládají dva účty: Rinsta a Finsta.
Alarmující čísla potvrzují dohady, že technologický kolos rychle ztrácí kontakt s mladou generací, zvláště Generace Z (narození od poloviny devadesátých let do prvního desetiletí po roce 2000), která si zošklivila trvalé online posty, dává přednost neformální výměně vzkazů a fotografií na jiných platformách, na nichž posty většinou mizí po jednom dni. Mladí, kteří se sociálními médii vyrůstali, mají na „své“ online služby specifické požadavky: popularita Snapchatu, který letos očekává 1,9 milionu nových uživatelů, a tím potvrzení pozice číslo 1 u mladé generace, stoupá částečně také díky tomu, že využívá jiného formátu, než mají klasické sociální sítě, tedy například Facebook.
Jednička ve 119 zemích
Výměna soukromých vzkazů v užších skupinkách přátel a bez slídivého dozoru zaměstnavatelů dnes válcuje nejen klasické formáty (Facebook), ale i platformy, jako je Instagram, jejichž uživatelé jakoby jen leštili své digitální portréty, jež mají zobrazovat jejich dokonalé životy. Trend ovšem zasáhl i samotný Instagram – na něm dnes teenageři běžně zakládají dva účty: ‘Rinsta’ (real Instagram) a ‘Finsta’ (fake Instagram). Jde o neformální označení pro dvojí přítomnost na sociální síti, kdy jeden účet slouží k čistě estetickým účelům a druhý zábavě.
Pozitivním dopadem aféry Cambridge Analytica je fakt, že Facebook byl přinucen vrátit uživatelům alespoň základní úroveň kontroly soukromí.
Sociální média dnes čelí nové výzvě – vlichotit se starším věkovým skupinám, aniž by za jízdy vyklopily nejmladší pasažéry. A přesně to je klíčovým problémem největší sociální sítě. Přesto je Facebook ještě hodně dalek toho, aby upadl do zapomnění. Jedničkou je v 119 ze 149 zemí světa. Nemalou část mladé posádky, jíž cestou poztrácí, získá zpátky na Instagramu.
Ten totiž Zuckerberg koupil v roce 2012 za miliardu dolarů. Facebook se k technologické evoluci staví jako hacker. Neustále se mění, přežívá ve zmutované podobě a nejpopulárnější vlastnosti konkurence rychle zakomponovává do vlastních produktů. Okopíroval třeba oblíbené vlastnosti Snapchatu, implementoval je do Messengeru i Instagramu. A měnící se terén sociálních sítí brázdí nadále jako kombajn.
Přišel, zkopíroval, zvítězil
Nyní bude záležet na mladých lidech, zda budou podléhat vábení technologického monopolu usilujícího o univerzální kontrolu internetu (Facebook a Google), anebo si zvolí etičtější služby, jež budou pracovat víc v jejich prospěch než ve prospěch inzerentů. Pozitivním dopadem aféry Cambridge Analytica, po níž bylo na Facebooku zrušeno více než 50 milionů profilů, je fakt, že Facebook byl přinucen vrátit uživatelům alespoň základní úroveň kontroly soukromí.
Generaci Z daleko víc záleží na budoucí kariéře, a proto je pro ni kontrola soukromí zásadním předpokladem při volbě sociálních sítí. Facebook zkrátka už není cool, navíc je s kontrolou soukromí dost na štíru a má predátorský přístup k soukromým datům. A to není příliš kompatibilní s cíli a ambicemi mladé generace. Jenže v boji o přežití a zachování vysokého provozu se sociální sítě musí právě o pozornost mladé generace neustále přetahovat. Trosky projektů jako Myspace a Bebo, které vystřelily do vzduchu a stejně rychle shořely, slouží ostatním provozovatelům jako memento mori. Co se ale stane se Snapchatem, až se o něj začnou zajímat rodiče dnešních teenagerů? To ukáže až čas.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
