Když je pachatelem střelby mladý bílý muž, lidé obviňují videohry. Je-li černý, lidé vytvářejí rasistické vyprávěnky. Videohry byly neoprávněně obviňovány ze všech možných druhů násilného chování, včetně hromadných útoků střelnými zbraněmi. Nový výzkum naznačuje, že nejde jen o omyl, ale o hluboce zakořeněné představy o rase.
Příspěvek publikovaný v časopise Psychology of Popular Media Culture čerpá podklady pro své závěry z experimentů. V první řadě vědci analyzovali přes 200 tisíc článků o 204 hromadných střelbách, získaných z projektu Stanfordské univerzity, nazvaného Mass Shootings in America. Ten sbíral data za poslední čtyři desetiletí. Druhou částí výzkumu byla studie, ve které bylo 169 vysokoškolských studentů požádáno, aby si přečetli beletrizované záznamy o střelbách a poté diskutovali o tom, co je podle nich způsobilo.
Co za to může?
V experimentu si studenti (88 % bílých a 65 % žen) četli vymyšlený popis útoku provedeného osmnáctiletým mladíkem posedlým videohrami. Polovině studentů byla ukázána fotografie bílého pachatele a polovině černého pachatele. Studenti byli požádáni, aby vyjádřili svůj souhlas či nesouhlas se dvěma výroky. Zaprvé, že pachatelovo hraní násilných videoher pravděpodobně hrálo roli při spáchání trestného činu, a zadruhé, že čin nesouvisel s hraním násilných her.
Ukázalo se, že novináři vykreslili různé obrázky trestných činů v závislosti na rase střelce.
Spoluautor studie Patrick Markey z Villanova University uvedl, že našel malý, ale statisticky významný rozdíl mezi počtem lidí, kteří rozhodně souhlasili s tím, že videohry byly faktorem v případě bílého střelce, a těmi, kteří říkali totéž o černém střelci.
A za co můžou novináři
Druhá část studie, analýza mediálního pokrytí pomocí vyhledávání klíčových slov, prošla tisíce článků z posledních čtyř dekád. Ukázalo se, že novináři vykreslili různé obrázky trestných činů v závislosti na rase střelce. Videohry byly zmiňovány osmkrát častěji v případě, když byl pachatelem běloch. Obě části studie ukázaly, že videohry vnímáme jako důležité v souvislosti s masovými střelbami u bílých pachatelů a pro ostatní rasy hledáme jiná vysvětlení. James Ivory, vědec působící na Virginia Tech a další spoluautor studie, tvrdí, že i když si myslíme, že nejsme rasisté, určitá zaujatost a stereotypy třeba v případě hodnocení podobných zločinů fungují. Jde o nevědomé přiřazování kvalit určité skupině, například že „Asiaté jsou lepší v matematice“.
Existuje tendence spojovat násilné videohry se zločiny bez ohledu na to, zda existuje důkaz.
Chris Ferguson, profesor psychologie na Stetson University, provedl v roce 2015 jednu z nejrozsáhlejších metaanalýz videoher a násilí a nezjistil žádný přesvědčivý důkaz, že násilné videohry vedou k problémům duševního rázu, zvýšeným úzkostem nebo depresím či k jiným potížím, které by mohly vést k násilnému chování. Svádění násilí na videohry je časté, ale špatné. Chris Ferguson se na zmíněné studii nepodílel, ale naznačuje, že existuje tendence spojovat násilné videohry se zločiny bez ohledu na to, zda existuje důkaz. Zjednodušeně řečeno, pokud střílí běloch, máme tendence to svádět na násilné videohry, pokud Afroameričan nebo Hispánec, napadne nás zase jako důvod vyřizování účtů mezi pouličními gangy. A taky jejich, tedy těch střelců, původ.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Technology Review