Wilhelm Hofmann z Chicagské univerzity Booth School of Business experimentálně prokázal, že je snazší odolávat alkoholu nebo cigaretám než touze po dalším tweetnutí. A co vy: jste závislí na sociálních sítích?
„Jedinci byli ochotní vzdát se peněz, jen aby mohli druhým říct něco o sobě,“ popisuje své zážitky z experimentu dotýkajícího se sociálních sítí psycholožka Diana Tamir. Jak se ukazuje, lidé přisuzují skutečnou hodnotu tomu, že s druhými sdílí své prožitky i myšlenky. Další harvardská studie ukázala, že se 30 – 40 % naší každodenní konverzace skládá z toho, že mluvíme v jednotném čísle. "Já" je pro nás důležitější než "oni". Na 80 % věcí, které publikujeme na sociálních sítích, je také o nás. Když o sobě sdílíme informace s druhými, rozžhaví se naše centrum odměny v mozku, které jinak aktivuje například jídlo nebo sex. Ještě „nabuzenější“ je, když se jedinec dozví, že má posluchače. Smiřme se s tím: všichni jsme sebestřední. A sociální sítě jsou naší drogou – díky nim se může stát naše maličkost středem vesmíru. Anebo ne?
Jsme závislí?
Při výzkumu Wilhelma Hofmanna se 80 % účastníků experimentu přiznalo, že se cítí špatně, když jsou od sociálních sítí odpojeni na déle než den. Někteří se cítili zmateně, nejistě, osaměle, panikařili nebo byli v depresi. Tato média jsou designována tak, abychom na nich trávili co nejvíce času. Facebook vás nejenom upozorňuje, když někdo „olajkuje“ váš příspěvek, ale dokonce vám říká, co by se vám mohlo líbit nebo co se líbí vašim přátelům. Jedním z triků, které využívá, je číslo u notifikací. Jednoznačně nám sděluje, že je tu informace, která by nás mohla zajímat, ale už nám neřekne, o jakou informaci se jedná. Musíme na upozornění kliknout, abychom se to dozvěděli.
Jaký to na nás má efekt?
Nejde jenom o to, že jsme si vytvořili závislost, ale i o to, co nám sociální sítě způsobují. Studie Ethana Krosse a jeho spolupracovníků z Michiganské univerzity ukázala, že mohou mít dopad i na naše sebevědomí. Tato média nám totiž poskytují rychlý kontakt s naším okolím. Když reakce nejsou pozitivní, dostatečně rychlé, nebo dokonce žádné, snižuje to naše sebevědomí a vytváří pocit, že nejsme zajímaví a oblíbení. Stejným způsobem může Facebook, Instagram, Twitter... naše ego i zvednout, pokud dostáváme pozitivní ohlasy. Co nás to nutí dělat? Snažíme se líbit za každou cenu. Publikujeme jenom fotky, kde nám to sluší. Tváříme se, jak je náš život super a skvělý. Vytváříme falešný obrázek reality. Načež nám už sociální sítě neslouží, ale ovládají nás. A v tom je problém.
Jak se zbavit závislosti?
Chcete bojovat se svojí závislostí? Udělejte si z toho hru. Začněte tím, že si nakreslíte na ruku čárku pokaždé, když zapnete Facebook nebo jinou sociální síť, jen ať si uděláte představu, jak jste na tom. Závislost hodně podporuje permanentní přístup k internetu skrze chytré telefony. Tím se inspiroval profesor mé kamarádky z psychologie a provedl následující pokus: vzal své studenty do hospody a nechal každého z nich položit mobil na stůl. Kdo na něj sáhl jako první, aniž by mu zvonil, platil útratu za celou hospodu.
Spisovatel, motivační řečník a marketingový poradce Simon Sinek má se svými kamarády jinou dohodu: když jdou ven, vezme si mobil jenom jeden z nich – to kdyby potřebovali zavolat taxi nebo jiného kamaráda...
foto: Shutterstock
