Když v Německu vyšla kniha Digitální demence, okamžitě se stala bestsellerem a zároveň terčem obdivu i kritiky. Její autor, německý psycholog Manfred Spitzer, zastává názor, že si používáním digitálních technologií dláždíme cestu do pekel. Proč? Prý jsme kvůli nim hloupější.
Neschopnost normálně komunikovat, zvyšující se obliba násilí, primitivismu a pornografie. To je jen několik z mnoha nebezpečí, na která německý vědec Manfred Spitzer ve své obsáhlé publikaci upozorňuje. Kniha vyšla v Mnichově v roce 2012 a okamžitě se stala bestsellerem, který vyvolal bouřlivé diskuze v řadách rodičů a pedagogů, ale i v odborné veřejnosti. Spritzer totiž otevřel otázku, zda počítače a smartphony opravdu nenesou kromě svých nezpochybnitelných výhod i skrytá nebezpečí.
„Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. To, co jsme dřív prováděli jednoduše pomocí rozumu, nyní obstarávají počítače, smartphony, organizátory a navigace. To je pro náš mozek nezměrně nebezpečné,“ upozorňuje Spitzer, podle něhož bychom se měli těmto přístrojům co nejvíce vyhýbat. Na digitálních médiích vzniká závislost, v dlouhodobém horizontu však poškozují i naše tělo a především mysl.
Zlenivělá mysl
Podle Spitzerovy knihy, které se jen v Německu prodalo více než 200 000 výtisků, začíná vše například u digitálních map, které zhoršují naše schopnosti vyznat se v prostoru a nenutí nás rozvíjet orientační smysl. Práce s počítačem zase zplošťuje mysl, protože už nejsme schopni texty vytvářet, ale jen je různě přesouvat a kombinovat.
Psaní na klávesnicích oslabuje naši motoriku i příslušné části mozku, kvůli sociálním sítím se připravujeme o reálný kontakt s lidmi a počítačové hry zvyšují všeobecnou toleranci k násilí. Digitální média tak poškozují především mozky mladých, což může vést podle Spitzera až k tomu, že nikdy dostatečně nevyspějí a následně mnohem rychleji dospějí do stádia demence.
U jídla sice konverzujeme, ale ne se spolustolovníky.
První varování
Termín digitální demence však existoval již před vydáním slavné publikace. Byl použit v trochu jiném smyslu lékaři v Jižní Koreji, kteří popisovali změny chování mladých lidí nadužívajících sociální média. Tato země je jedním z nejdigitalizovanějších států světa a problém závislosti na moderních technologiích zde byl rozpoznán už na konci devadesátých let minulého století.
Nyní se zde podle odborníků začínají projevovat první následky. „Přílišné nadužívání smartphonů a hraní her ničí vývoj mozku,“ říká vědec z Mozkového centra v Soulu Byun Gi-won. „Častí uživatelé rozvíjejí jen levou hemisféru, zatímco ta pravá, která je důležitá pro schopnost koncentrace a paměti, zaostává,“ upozorňuje.
Vynechávání paměti
V roce 2015 se jistá forma „digitální demence“ potvrdila také v Hong Kongu, kde byla poprvé vědecky prokázána souvislost mezi přílišným používáním digitálních přístrojů a poruchami paměti. Výzkumu se zúčastnilo 400 obyvatel města ve věku od 25 do 45 let pracujících na plný úvazek. Téměř dvě třetiny z nich souhlasily s tvrzením, že nadužívání digitálních přístrojů zhoršuje paměť a inteligenci. Zároveň ti, kteří strávili na svých mobilních zařízeních více než 6 hodin denně, měli pravděpodobnost zapomínání o 20 % vyšší než ostatní.
Ani v Německu není Spitzer zdaleka jediným, kdo digitální svět viní z hloupnutí obyvatel. HR manažeři si opakovaně stěžují na kvalitu uchazečů o práci a bývalý berlínský ministr financí Thilo Sarrazin několikrát upozorňoval na pokles intelektu a schopností Němců právě z důvodu „digitální demence“.
Vliv na dětský vývoj
A jak digitální svět působí na nejmladší generace? Zajímavé výsledky přineslo mezinárodní šetření PISA, které zjistilo, že náctiletí, kteří ve škole nejvíce používají osobní počítač, mají také v průměru ty nejhorší výsledky.
Negativní vliv digitálních technologií potvrdil také výzkum kalifornské univerzity, který se zabýval dětmi, jež se vzdělávají pomocí výukových DVD programů zaměřených na slovní zásobu. Výsledky byly podobné i dalším studiím na toto téma. Děti, které se dívaly na videa, znaly méně slov a byly celkově kognitivně zaostalejší než ostatní.
Hrozivé předpovědi
Už v říjnu roku 2011 vydala zhruba polovina z tisíce oslovených amerických internetových specialistů prohlášení, ve kterém tvrdí, že po roce 2020 budou mozky lidí, kteří se intenzivně věnují multitaskingu (tedy činnosti, při které řešíte víc úkolů najednou – např. píšete domácí úkol a přitom sledujete Facebook a odpovídáte na maily), jinak propojeny než mozky starších lidí. Výsledkem budou jedinci s poruchami paměti a neschopností přemýšlet do hloubky, pociťovat hlubší sounáležitost s dalšími lidmi a reagovat tváří v tvář jeden na druhého, protože většinu své energie věnují výměně krátkých jednoduchých zpráv.
Existují důkazy, že určité formy digitálního světa, například akční hry, mohou schopnosti našeho mozku v jistých směrech vylepšit. Většina výzkumů však tvrdí pravý opak. Je ale situace opravdu tak vážná, že během několika desítek let budou vyspělé země plné asociálních a nevzdělaných jedinců, kteří bez navigace ani netrefí do nejbližší samoobsluhy? Pravděpodobně ne. V každém případě určitě nebude od věci inspirovat se doporučením Manfreda Spitzera a alespoň jednou za čas si nějakou formu digitální hygieny dopřát.
foto: Profimedia, zdroj: PsychologyToday
