Ve středu 22. května od 17 hodin proběhne v Paláci knih Luxor křest knihy z edice Flowee nazvaná Dítě v síti. Kniha je jedním z výsledků projektu, který redakce Flowee spustila v roce 2018. Na jaře jsme o záštitu požádali eurokomisařku Věru Jourovou. A ani jsme ji nemuseli přemlouvat. Na podzim roku 2017 si totiž zrušila svůj facebookový profil a jako jedna z prvních politiků začala na nebezpečí, která na internetu hrozí, upozorňovat. Loni se také jako jedna z přednášejících účastnila první konference Dítě v síti.
"Je dobře, že se někdo věnuje tématu, které je i v dnešní době stále podceňované, ale o to závažnější," řekla nám ke knize Věra Jourová. "Internet je skvělá věc, která nás všechny přibližuje, existují na něm ale třeba i hry nebo sociální sítě, které nás dokážou odcizit. A to i děti od rodičů a rodiče od dětí. Pokud rodiče nebudou vědět, co dělají jejich děti na internetu, neměli by být v klidu. Dítě je na sítích ve stejném nebezpečí jako samo na ulici. A v některých případech ještě ve větším."
A co vlastně nová kniha nabízí? Publikace je určena obzvlášť rodičům, obsahuje články o věcech, které děti buď už dávno vědí (kdo je nejpopulárnější influencer na Instagramu, Youtube a TikToku) a rodiče je v tom prostě musí dohnat, nebo které jsou si schopny zjistit během času, za který rodiče přečtou úvod (jak poznat, že na druhé straně virtuální konverzace je padesátiletý úchyl, který se představuje jako dvanáctiletá školačka), případně věci, které prostě děti absolutně nezajímají (jak poznat kyberzávislost).
Od Hnízdila po Kovyho
Kniha je rozdělena na několik částí. Předmluvou ji opatřila hvězda české psychosomatické medicíny, celostní lékař Jan Hnízdil. A již svou předmluvou ilustruje stále se prohlubující rozdíl mezi tím, jak technologie vnímají rodiče a jejich děti: „Moje znalosti počítačových technologií a fungování sociálních sítí jsou na úrovni mírně retardovaného dítěte. Jsem vlastně přestárlé dítě v síti. Když mi zmizí na počítači neuložený text, přijde dcera Johanka, shovívavě na mě pohledí a poví "klid, taťule, to bude dobrý" a problém během pár vteřin vyřeší.“ V úvodu popisuje Jan Müller, šéfredaktor Flowee, v jehož edici kniha vyšla, jak nízká kvalita právě rodinných vazeb může negativně děti zasáhnout.
Závěrečná část knihy se jmenuje „Den Offline“ a popisuje výzvu: V online světě nesmíte zapomínat na ten reálný, ve kterém žijete, dýcháte, milujete a pracujete.
První sekci knihy napsal publicista Daniel Dočekal a je trefně nazvána „Manuál pro rodiče“. Daniel se dlouhodobě věnuje edukaci dětí v oblasti sociálních sítí a internetu. Touto částí knihy dávají autoři najevo, že pokud chtějí rodiče na děti pozitivně působit, musí se vzdělávat sami. A poskytují čtenářům dostatek studijního materiálu. Druhá sekce „Co mobil dal a vzal“ je autorským dílem Anastázie Harrisové a zabývá se otázkou, proč mobil dokáže napáchat v rukou rodičů někdy i zásadní škody.
Třetí sekci „Kniha digitálních džunglí“ napsal publicista Lubomír Heger a rytmem technothrilleru nás provede těmi největšími úskalími, které na člověka (nejen na děti) na sociálních sítích čekají. Čtvrtá sekce „Velká debata o velké otázce“ obsahuje výběr článků magazínu Flowee, které se věnují nebezpečím moderních technologií – můžete si přečíst, co to jsou digitální sirotci, jak se chovat při online sextingu nebo proč se populární youtuber Kovy potýká ve 22 letech se syndromem vyhoření. Závěrečná část knihy se jmenuje „Den Offline“ a popisuje výzvu: V online světě nesmíte zapomínat na ten reálný, ve kterém žijete, dýcháte, milujete a pracujete.
Technologie jsou nástroje, ne cíle
Kniha luddisticky nebojuje proti digitální komunikaci. Výraz „Den offline“ byl zvolen záměrně a neznamená „Celý život offline“. Autoři nepovažují internet, tablety a mobily za zkázu lidstva. Snaží se ovšem poukázat na zřejmý nepoměr mezi užitnou a zábavnou funkcí nových technologií a ukazují prstem na největší nebezpečí, která z nich vyplývají. Ústředním tématem knihy tedy není heslo „zahoďte tablety, vraťte se k tužce a papíru“, ale spíše „naučte sebe i své děti ovládnout moderní technologie dříve, než ovládnou ony vás“.
Mobily a sociální sítě jsou užitečné nástroje – ne posvátné cíle.
Pokud si tuto premisu rodiče uvědomí, může to být ve spojení s předávanou historickou zkušeností způsob, jak provést děti digitální džunglí, ochránit je před nebezpečím, které na ně číhá, a zároveň jim ukázat, že mobily a sociální sítě jsou užitečné nástroje, ne posvátné cíle.
Reklama
Celá výchova je de facto postavená na tom, že rodiče dávají dětem brnění do bitev, které je v životě čekají. Ty bitvy už musí děti vybojovat samy. Kniha „Dítě v síti“ ukazuje jednu z cest, jak takové brnění dítěti vyrobit. Jan Hnízdil v předmluvě velmi správně definuje základní premisu: Rodiče jsou vzory a od nich děti dědí vzorce chování: „Rodiče by měli mít dostatek informací o tom, jaké možnosti a rizika počítačové technologie přinášejí.“ Kniha Dítě v síti je dobrým přehledem a prvním krokem k tomu, aby vás děti i v této oblasti mohly považovat za autoritu.
zdroj: Kniha Dítě v síti
