Je to nevyhnutelné. Rozšířená realita se stane budoucností vzdělávání

Aktuálně se nám rodí další generace, pro niž ještě školy nemají vyvinut žádný koncept vzdělávání. Jde o takzvanou generaci Alpha, jinak též iGeneraci, tedy děti takzvaných mileniálů. Už nynější školáci, příslušníci takzvané generace Z, téměř nechápou, proč by se měli učit psát rukou, a jejich první starostí po ránu je to, co je nového na sociálních sítích. Mají problémy s autoritou a škola jen těžko upoutává jejich pozornost. A protože latinská abeceda písmenem „Z“ už došla, je tady teď generace Alpha, která na svět začala přicházet po roce 2010, a to do zcela jiných podmínek než generace předchozí.

Aby těch názvů pro nastupující teenagery nebylo málo, říká se jim i generace „screenagerů“, protože od útlého věku „multi-screenují“ a „multitaskují“. Není příliš divu, jsou to děti, které se skutečně narodily do jednadvacátého století, a jejich rodiče jsou ti, kteří si digitalizovaný svět vzali za svůj. A jejich život na sociálních sítích se stává téměř rovnocenným tomu reálnému.

Měsíc co měsíc se na světě narodí deset milionů potenciálních zákazníků generace Alpha a do roku 2025 jich budou dvě miliardy.

Jaký to bude mít vliv na jejich sociální inteligenci, se zatím můžeme jenom dohadovat. Je pravděpodobné, že v dospívání a v dospělosti budou trpět častěji pocity osamělosti a depresí, než tomu bylo u předchozích generací. Zatím ale zbystřili pozornost všichni, co pracují v marketingu a mají na starost oslovovat zákazníky ať již přímo, nebo prostřednictvím influencerů či pomocí reklamy.

Měsíc co měsíc se na světě narodí deset milionů potenciálních zákazníků generace Alpha a do roku 2025 jich budou dvě miliardy. Protože se pro ně sociální sítě stávají nezbytnou součástí života, mají marketéři jedinečnou příležitost, aby se k nim dostali či snad lépe řečeno dostali se jim pod kůži. Důležité bude nevyčkávat na to, co bude příslušník Alphy chtít, ale rovnou mu nabídnout k výběru cokoli, o čem ještě netušil, že to potřebuje. Stačí, aby taková nabídka přišla na síti, byla dostatečně osobní, přesněji řečeno ušitá na míru (což informace ze sociálních sítí snadno umožní) a příliš se nevnucovala.

Učitel už není autorita

Generaci Alpha se bude muset přizpůsobit i škola a vzdělávání vůbec. Tendence generace Z, která v zásadě odmítala předávání informací ze strany pedagoga, bude ještě silnější. Učitelé budou muset dále vyvíjet strategii k tomu, aby si žák či student sám – popřípadě ve spolupráci se spolužáky – nacházel informace, generalizoval je a učil se je dále využívat. Na jednu stranu to bude na pedagogy klást daleko vyšší nároky na práci s jedincem, ale na stranu druhou se výuka snadněji individuálně přizpůsobí schopnostem žáka, jeho obvyklému tempu i způsobu nabývání znalostí.

Dotykové obrazovky a VR technologie umožňují vytvářet modely v nekonečné podobě, manipulovat s nimi, jsou interaktivní a navíc nevyžadují sedět víceméně způsobně na místě.

To umožní moderní média a technologie o to lehčeji, o co jsou Alphy lépe vybaveny takzvanou počítačovou gramotností. Učitelé, kteří tohle nezvládnou, budou mít problém, protože dnes už pedagog není vnímán jako přirozená autorita (často lze říct jen bohužel), ale spíše jako prostředník k získávání informací či průvodce doposud neznámým světem. Dotykové obrazovky a VR technologie umožňují na rozdíl od papíru vytvářet modely nikoli v konečné podobě, ale manipulovat s nimi, jsou interaktivní a navíc nevyžadují sedět víceméně způsobně na místě. Vizuální podněty, které se přes tyto technologie k žákovi dostávají, jsou také snáze zapamatovatelné.

Budou z žáků avataři?

Nové technologie jako rozšířená realita, virtuální realita, smíšená realita (AR, VR, MR), robotika a umělá inteligence (AI) se mohou proměnit v silné nástroje, které nejlépe, především pak zábavně a rychle, zapojí studenty do procesu učení STEM. Pro objasnění – STEM je zkratkou pro čtyři obory, a to Science (přírodní vědy), Technology (technika), Engineering (technologie) a Mathematics (matematika), a představuje jakýsi novodobý vzdělávací koncept, jenž využívá příbuznost těchto čtyř oborů.

Podle odborníků aplikace AR ve vzdělávání zvyšuje motivaci studentů, podněcuje je k lepší spolupráci a zároveň usnadňuje porozumění obsahu výuky.

Když byl poprvé termín rozšířená realita v roce 1990 použit (Augmented Reality), existovalo pro ni využití především v armádě a bohatých televizních stanicích. Dnes se tato technologie využívá nejen ve všech možných odvětvích, ale slouží i k zábavě. Jen tak na okraj – odhaduje se, že trh s rozšířenou realitou dosáhne do roku 2023 hodnoty přes šedesát miliard dolarů. Její přínos je značný, a tak je jen nasnadě, že musí být využita i při vzdělávání. Pro žáky a studenty by to nemělo znamenat problém.

Mnozí z nich žijí například v takzvaných inteligentních domácnostech, kde je jejich provoz řízen přes zařízení Smart Voice Assistant, a i pro ty nejmenší s malými nebo žádnými programovacími dovednostmi lze přes různé aplikace vytvořit AR a VR obsah i aktivity toho kterého předmětu a vytvořit nový, pro žáky vzrušující svět velice snadno. Zatím pracují třeba jen s dotykovými obrazovkami, ale technologie rozšířené reality dokáže přidáním dalších vrstev – například vrstvy digitálních informací k tomu, co vidíme pouhým okem, či grafiky, doprovodného zvuku nebo videa – vytvořit zcela nový svět. Takový, jako jsme poznali například ve filmu Avatar režiséra Jamese Camerona či ještě lépe ve filmu Stevena Spielberga Ready Player One: Hra začíná.

Nemusí to být drahé

Podle odborníků má aplikace AR ve vzdělávání výhodu hned v několika bodech. Zvyšuje motivaci studentů, podněcuje je k lepší spolupráci a zároveň usnadňuje porozumění obsahu výuky. Podporuje udržení poznatků v dlouhodobé paměti, a tím i výuku jazyků, rovněž usnadňuje pochopení různých prostorových struktur a jejich funkcí. Je ale důležité, aby při tom pedagog zabránil neefektivní integraci ve třídě a zároveň podpořil týmovou práci, která umožní jeho svěřencům analyzovat možná alternativní řešení podle různých hledisek a poté se rozhodnout na základě osobního a individuálního kritického myšlení.

Námitku, že zařízení pro AR jsou příliš nákladná, vyvrací společnost EBSCO, která pomáhá knihovnám a ostatním institucím zajistit snadný přístup k relevantním a spolehlivým informacím na celém světě a má kancelář i u nás. Vytipovala mimo jiné dva pomocníky, vhodné pro všechny věkové kategorie, s nimiž se dá do světa AR snadno proniknout. Je to třeba zdánlivě obyčejná kostka s názvem Merge Cube, jejíž cena je něco málo přes deset dolarů.

Je pokryta zdánlivě nesrozumitelnými obrazci, ale stačí se na ni podívat chytrým telefonem přes příslušné aplikace a podle toho, jak se kostkou otáčí, může její uživatel například procházet sluneční soustavou či zkoumat anatomii zvířat. Lze z ní udělat i Rubikovu kostku nebo ji proměnit v bombu, kterou je potřeba zneškodnit. S Merge Cube mohou učitelé připravovat různé úkoly a žáci zároveň vidí, jak produkty jejich práce ožívají v AR.

Druhým nástrojem je například CoSpaces Edu, který umožňuje pomocí aplikací vytvářet trojrozměrný virtuální svět a je přímo vytvořen pro učitele, aby s jeho pomocí zadávali studentům úkoly, kvůli nimž se podívají do světa dinosaurů či postaví dům. Aplikace se platí za roční užití a jejich poskytovatel umožňuje, aby s nimi pracovalo třeba několik desítek uživatelů. I tady přitom stojí roční paušál od několika desítek dolarů.