NobodyListen: Hejty mě nakonec dokážou nakopnout

Jakub Strach neboli NobodyListen je pětadvacetiletý český hudební producent a DJ. Hudbě se aktivně věnuje od čtrnácti let. Pořádá mimo jiné party Addict, která patří k nejnavštěvovanějším a nejživelnějším českým klubovým akcím. Nyní se stal jednou z tváří kampaně I love you hater značky Sprite. Symbol zeleného srdíčka má ukázat, že nejlepší odpovědí na nenávist je láska a že hejtování sice nemůžeme nechat zmizet, ale můžeme se vůči němu stát odolnými.

Víš, kdo jsou ti, kteří hejtují tvůj účet, zač? Co jim vadí?

Většinou jsou to internetoví „hrdinové“. Dokážou se zaseknout na jedné věci, kterou pořád opakují dokola.

Obvykle to je nějaká věc, kterou řeknu, anebo řeší, jak vypadám, třeba napíší: Ty máš křivou pusu. Nemá ani cenu jim na to něco psát, protože jim akorát nahráváš na další výplody jejich hněvu.

Myslíš, že to jsou lidé, kteří tě sledují a líbí se jim tvoje hudba? Že ti fandí, ale zrovna jim něco přelétlo přes čumák a neudrželi emoce na uzdě a napsali něco ne moc pěkného?

Myslím si, že je to taková specifická sorta lidí. Já osobně, pokud se mi něco nelíbí nebo mi něco vadí, si z toho někdy udělám srandu, ale žádné negativní komentáře nepíšu. Přijde mi to zbytečné. Myslím, že zlé komentáře vznikají z toho, že lidé mají špatnou náladu, a tímto způsobem ji ze sebe dostávají ven.

Nechápu, jak mohou být schopní stále dokola psát a krmit internet dalším a dalším hejtem, nenávistí, roznášet negativní vlnu. Třeba by mi řekli i nějaký legitimní důvod.

Když se jim nelíbí nějaká moje písnička, je pro ně otázka pár vteřin napsat komentář. Nevidí už, co stojí za tím tu písničku vytvořit. Anebo když se jim nelíbí moje party, tak napsat komentář, že to bylo strašné, opět zabere pár vteřin. Uspořádat tu party ale zabere dva měsíce! Často si myslím, že to jsou lidé, kteří nic opravdu nedělají nebo jsou znechuceni tím, co dělají, a nemají snahu to změnit.

Jak moc hejty sleduješ? A umíš je ignorovat?

Musím se přiznat, že je sleduji víc, než bych měl. Ani za těch deset let, co se pohybuji v hudební branži, se přes to nejsem schopný přenést. Ani nevím proč, ale když vyjde nový rozhovor, článek nebo nový singl či videoklip, tak místo toho, abych to nesledoval a nechal to být, jdu na internet a čtu si všechny ty komentáře na YouTube, na Instagramu... Sám sebe se pak ptám, proč jsem to dělal, proč jsem se na to nevykašlal. Nevím, prostě jsem takový, samotného mě to zajímá.

Nechápu ale, jak mohou někteří krmit internet dalším a dalším hejtem, nenávistí a roznášet negativní vlnu, říká NobodyListen

Potkal jsi někoho z těch hejtrů někdy osobně?

To mě právě strašně štve, že se mi to nikdy nestalo.

Co bys dělal, kdyby došlo k osobní konfrontaci?

Nejsem agresivní člověk. Kvůli svému úrazu na skateboardu se do konce života nesmím prát, nesmím dostat pěstí. Určitě bych se jich ale rád zeptal, jaký mají problém a proč šíří nenávist. Ok, nemusí se jim líbit, co dělám, říkám nebo vytvářím, každý na to má právo. Nechápu ale, jak mohou být schopní stále dokola psát a krmit internet dalším a dalším hejtem, nenávistí, roznášet negativní vlnu. Třeba by mi řekli i nějaký legitimní důvod.

V jednom rozhovoru jsi říkal, že kromě klasických fanoušků jsou pro tebe motorem právě i hejtři. Hledáš tedy i u nich něco, co tě nakopne?

Vždycky když strávím chvilku na sociálních sítích a přečtu si toho třeba i víc, jsem z toho naštvaný a smutný. Pak si ale během pár hodin řeknu: To je přesně ono, ty tu hudbu děláš asi dobře a děláš ji tady asi nejlíp, děláš ji, jak nejlíp umíš, a lidi o tom pak mluví.

Jakub Strach

Hudební producent a DJ. Hudbě se aktivně věnuje od čtrnácti let. Se zpěvákem Václavem Roučkem založil kapelu VR/Nobody. V roce 2015 vydali debutovou desku Yet a vyhráli hned dvě talentové soutěže Radia Wave, Startér a Czeching, díky kterému dostali příležitost natočit nové EP a prezentovat se v zahraničí. Na anglicky zpívané album Yet navázali druhou řadovkou Proud, s českými texty. Vedle hudební produkce a DJingu se Jakub věnuje pořádání party Addict, která patří k nejnavštěvovanějším a nejživelnějším českým klubovým akcím. (zdroj: Radio Wave)

Lepší, než aby o tom nemluvil nikdo. Vždycky to má takový vývoj, takovou křivku, nakonec mě to dokáže nakopnout. A pak mám ještě větší potřebu jim ukázat, že to, co píší, je totální nesmysl.

Takže je ignoruješ, nebo jim odpovídáš?

Začal jsem je ignorovat. Dříve jsem odpovídal, ale z toho nevzešlo nikdy nic dobrého, ať už jsem psal veřejně, nebo soukromě. I když jsem se snažil vystupovat chytře, nad věcí, vtipně, rozumně, tak ti lidé to nechtějí slyšet, nejsou na to zvědaví, oni nechtějí slyšet žádné argumenty. Diskuse s nimi nemá konce. Často píšou o věcech, o kterých nic nevědí, nerozumějí jim a chybu nikdy nepřiznají.

Teď se bude používat zelené srdíčko. Jakou čekáš reakci?

Jsem na to zvědavý. Myslím, že lidé by měli šetřit svoji klávesnici a prostě hejty nepsat. Přijde mi to jako zbytečné roznášení nenávisti, ale děje se to. A děje se to víc a víc, alespoň z mého pohledu. A úplně zbytečně. Zároveň se ale trochu bojím, že tím hejtrům přilejeme benzin do ohně, že si to spíš ještě víc užijí.

Tak alespoň se ale rozvibruje diskuse.

To ano. Já se toho nebojím, jinak bych do té kampaně nešel. Jenom se obávám, že lidé na druhé straně nemají zájem o diskusi, ale jen o hloupé nadávání.