Na celém světě trpí poruchou autistického spektra odhadem jedno procento populace čili 75 milionů lidí. Mnoho lidí s autismem má problémy s komunikací a interakcí s lidmi a vyznačuje se omezeným nebo opakujícím se chováním či zájmy. Lidé s poruchou autistického spektra mohou mít také odlišné způsoby učení, pohybu nebo pozornosti.
Studie provedená celosvětovým týmem odborníků na mikrobiom, zveřejněná v červnu 2023 v odborném časopise Nature Neuroscience, nyní objevila značné rozdíly ve střevním mikrobiomu osob s autismem po celém světě. To naznačuje, že změny v mikrobiomu jsou další společnou charakteristikou spojenou s autismem.
Vědci již déle vědí, že lidé s autismem mají častěji gastrointestinální problémy, jako je zácpa, průjem, nadýmání a zvracení, píše magazín ScienceAlert. Tato souvislost nicméně není vždy konzistentní a někteří odborníci dle magazínu tvrdí, že to nejsou nutně střevní bakterie, které vyvolávají poruchy autistického spektra. Tvrdí, že to může být tím, že děti s autismem jsou častěji, co se týče jídla, „vybíravější“ a svůj jídelníček omezují, což zase ovlivňuje druhy bakterií, které přetrvávají v trávicím traktu.
Nové poznatky
Nová studie zahrnuje deset souborů dat o autismu a mikrobiomu a 15 dalších souborů dat týkajících se stravovacích návyků, metabolismu, profilů imunitních buněk a profilů genové exprese lidského mozku.
O souvislosti naší mikrobiotiky s nejrůznějšími nemocemi stále nevíme příliš dlouho a studie, které byly na toto téma zatím publikovány, ve své podstatě udávají, že zde „nějaká souvislost je“, ale nepřináší jasné informace o tom, jak přesně konkrétní onemocnění léčit.
Autoři analýzy uvádějí, že jejich zjištění zvyšují vhled do osy střevo-mozek, která stojí za poruchami autistického spektra, a poskytují „silnější asociace mezi střevními mikroby, imunitou hostitele, expresí mozku a stravovacími vzorci, než bylo dříve uváděno“.
Základní spojení mezi střevy a mozkem je samo o sobě relativně novou vědní disciplínou. V roce 1992 nazval jeden z výzkumníků střevo „opomíjeným lidským orgánem“, pojem „lidský mikrobiom“ byl řádně pojmenován až ve 21. století.
Šance na lepší terapii
Profesor Evan Elliott z Bar-Ilanovy univerzity v izraelském Ramat Ganu, který hrál ve výzkumu klíčovou roli, uvedl, že „úspěch léčby fekálním mikrobiomem při modulaci příslušných mikrobiálních druhů představuje slibnou cestu pro budoucí terapeutické zásahy“.
Kromě toho vědci objevili u lidí s autismem korelace mezi změnami mikrobiomu a imunitními faktory, včetně zánětlivého markeru IL-6 (který reguluje imunitní reakce, hematopoézu, reakce akutní fáze a metabolismus kostí). Zmíněná studie zahrnující léčbu fekální transplantací ukázala, že můžeme ovlivnit nedostatečné mikrobiální druhy autistů.
Je známo, že chemické látky uvolňované mikrobiomem ve střevech ovlivňují vývoj mozku, a to již od narození. Studie podporuje myšlenku, že cílení na osu střevo-mozek (neboli na biochemickou signalizaci, která probíhá mezi gastrointestinálním traktem a centrálním nervovým systémem) by mohlo sloužit jako terapeutický přístup pro specifickou skupinu lidí s autismem.
Tento individualizovaný přístup má potenciál výrazně zlepšit výsledky a kvalitu života jedinců s autismem.
Dietou ku zdraví
Léčba autismu se zaměřením na střeva a zažívání ostatně není nic nového. Autismus slibuje vyléčit například alternativní terapeutická dieta GAPS (Gut And Psychology Syndrome Diet), jejíž autorkou je lékařka Natasha Campbell-McBride. Dieta vychází z toho, že lidé s autismem mají poškozený střevní mikrobiom, slibuje jeho hojení a zacelení střeva.
Je známo, že chemické látky uvolňované mikrobiomem ve střevech ovlivňují vývoj mozku, a to již od narození. Studie podporuje myšlenku, že cílení na osu střevo-mozek by mohlo sloužit jako terapeutický přístup pro specifickou skupinu lidí s autismem.
GAPS je velice náročným způsobem stravování. Vyznačuje se vynecháním všech obilovin, rafinovaných cukrů a laktózy. Základem diety je dlouho vařený vývar a probiotika. Je plná nasycených tuků v podobě kvalitního másla, sádla a kokosového oleje. Je bohatá na ořechy, semínka a maso. Důraz se klade na způsob přípravy potravin, aby se předcházelo potížím s trávením. Navrací se k tradičním metodám kvašení a nakládání zeleniny či obilovin.
Problém s dietou GAPS, jak uvádějí nutriční terapeutky z Nehladu, je v tom, že o souvislosti naší mikrobioty s nejrůznějšími nemocemi stále nevíme příliš dlouho, a studie, které byly na toto téma zatím publikovány, ve své podstatě udávají, že zde „nějaká souvislost je“, ale nepřináší jasné informace o tom, jak přesně konkrétní onemocnění léčit.
Na skutečně vědou potvrzené rady, co by měly osoby s autismem jíst, si tak budeme muset ještě počkat. Vše ale vypadá na dobré cestě. Výzkumný tým z izraelské univerzity již nyní plánuje navázat na svá zjištění dalšími výzkumy.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
