Robotické včely. Znamenají technologickou nebo přírodní revoluci?

Zhruba dvě třetiny všech rostlin jsou závislé na opylení od včel. Populace tohoto okřídleného hmyzu však rok od roku klesá, některé původní druhy jsou dnes dokonce na seznamu ohrožených zvířat. V budoucnu by ale jejich řady mohly doplnit robotické dvojnice. Dokáže věda nahradit chybějící článek přírodního koloběhu? Jak jsme daleko ve vývoji umělé inteligence? 

Vědecký pracovník Eijiro Miyako z Japonského institutu (Japan’s National Institute of Advanced Industrial Science and Technology) a jeho kolegové vytvořili prototyp mini dronu, který je schopen provést opylení mezi rostlinami. Jedná se o prvotní test, který doposud nikdo neprovedl. Tento manuálně řízený stroj je 4 centimetry široký a váží 15 gramů, má tedy velikost krabičky sirek. Jeho spodní strana je pokryta koňskými žíněmi napuštěnými speciálním lepivým gelem. Když dron naletí na květinu, pyl je zachycen a na další rostlině zůstává. V rámci provedeného experimentu byl tento technologický skvost schopen opylovat Japonskou lilii (Lilium japonicum). Vědci  provedli celkem 100 pokusů, přičemž dosáhli průměrné úspěšnosti 37 procent. 

Umělá inteligence bez nutnosti člověka

Tato technologie je stále ještě velmi limitovaná manuálním pilotováním stroje. Vědecký tým ale pracuje na rozvoji autonomního modelu, aby mohlo být opylení provedeno automaticky bez nutného dozoru lidí. Pro realizaci je třeba GPS, kamera s vysokým rozlišením a umělá inteligence, která bude systém řídit. Než se robotické včely stanou realitou, musí náklady na výrobu dronu výrazně klesnout. Dalším limitem je baterie, která vydrží pouze 3 minuty a i u ní musí badatelé provést značné úpravy. Zdá se, že cesta k dokonalému vynálezu bude ještě dlouhá.

Dron nad zlato?

Otázkou využití mini dronů je celá ekonomika fungování. Odhaduje se, že na světě klesla populace včel z 6 triliónů na 3 trilióny. Představte si tu armádu hmyzu... Částka na výrobu umělé verze a uvedení do provozu je ovšem nepředstavitelně gigantická. 

Současný kritický stav včelstev je varování pro naše počínání v přírodě. Jedna z cest je úprava konzumního chování tak, aby úly znovu vzkvétaly. Druhá je tvorba robotických náhražek, až nám včelky boj o život vzdají. Jako lidstvo stojíme na rozcestí a je otázkou, kterým směrem se vydáme. Aktuálně se více řeší téma omezení pesticidů, které škodí zvířatům. Dalším bodem debat je šlechtění rostlin, aby se mohly opylovat samosprašně a dále jsou tématem poslední doby i zařízení, která jsou schopna rozprašovat pyl na rostliny mechanicky. 

Příroda sice ovlává magii, kterou věda často nesvede, ale občas i přirozené fungování světa potřebuje pomoc. Nejschůdnějším řešením je samozřejmě postarat se o včely živé, než je nahrazovat mini roboty. Jen tento okřídlený hmyz totiž dokáže zahrát tu opravovou opylovací serenádu.

 

Zdroj: new scientist, live science

Foto: Shutterstock