Rozloha naší republiky je 78 866 kilometrů čtverečních. Přibližně 2 % jejího povrchu zabírají vodní plochy a na pevnou zem tak připadá zhruba 77 289 km2. Přemýšleli jste někdy, na jakou část z této rozlohy smí vstoupit noha obyčejného člověka? Pojďte se s námi podívat do hlubin dolů i na vrcholky hor. Na místa, kde dobrou noc dávají vlci, tanky nebo obří rypadla. Na Česko zakázané, chráněné i zničené.
Kde se tedy dnes nachází ono Česko, kam noha „obyčejného smrtelníka“ vstoupit nikoli nemůže, ale nesmí? Jedná se o rozmanitá území sloužící k řadě aktivit. Vůbec největšími z nich jsou dobývací prostory, tedy území nepřístupná z důvodu probíhající nebo již ukončené těžby. Ty dohromady zabírají plochu necelých 1 259 km2. O něco menší území si pro sebe vyhradila armáda. Zbývající čtveřice vojenských újezdů zabírá v ČR území o rozloze 823 km2. Necelých 197 km2 tvoří rozloha I. zón našich národních parků – území s nejpřísnější ochranou přírody, kde se návštěvníci mohou pohybovat pouze po vyznačených trasách.
„Abychom měli srovnání, rozloha hlavního města Prahy je zhruba 496 km2 – jen dobývací oblasti v Česku tak představují plochu větší než dvě Prahy. Uzavřená zóna zřízená po výbuchu černobylské elektrárny na hranicích dnešní Ukrajiny a Běloruska pak zabírá přes 2 600 km2,” objasňuje Zuzana Lhotáková ze společnosti SAS Institute, která se na analýze podílela.
Zprava dobrý, zleva tanky: Vojenské újezdy v ČR
Dnes najdeme na našem území už jen čtveřici vojenských újezdů, v minulosti jich bylo mnohem více. První z nich se na území někdejšího Československa objevil v roce 1927 jihozápadně od Prahy. Během své existence byl známý jako Brdy nebo Jince a zrušen byl až na konci roku 2015. Dnes se na části jeho území rozkládá naše nejmladší CHKO Brdy a oblasti, kam byl téměř devadesát let vstup zakázán, jsou lákadlem pro turisty a cyklisty. Ve stejné době jako Brdy vznikl i vojenský újezd Dědice (Březina) nedaleko Vyškova, dnes stále existující a označovaný jako Březina. Během druhé světové války byl k těmto dvěma zřízen ještě výcvikový prostor SS v místech zasahujících od soutoku Vltavy se Sázavou k Benešovu a k Sedlčanům. Zabíral plochu přes 500 km2 a vystěhovat se z něj muselo přes 30 tisíc lidí.
Na území ČR jsou čtyři vojenské újezdy. Dříve jich bylo mnohem více, ale dnes jsou již opuštěné.
Od roku 1946 byly postupně zřizovány další vojenské újezdy: Libavá (severně od Olomouce), Boletice (u Českého Krumlova), Ralsko (u Mimoně), Prameny (ve Slavkovském lese), Dobrá Voda (na Šumavě), Doupov či Hradiště (jižně od Kadaně) a Milovice (u Lysé nad Labem). Po sovětské okupaci v roce 1968 využívala újezdy Milovice, Libavá a Ralsko sovětská armáda.
Po roce 1948 (reálně pak od let 1952 až 1953) přibylo na seznam nepřístupných území také hraniční pásmo táhnoucí se podél hranic se západním Německem a Rakouskem (tedy zčásti na území dnešního Slovenska). Při šířce od 4 do 10 kilometrů postupně zabralo 1,5 % rozlohy tehdejší ČSSR, tedy asi 1 918,5 km2.
V Česku zbyly čtyři vojenské újezdy. Zabírají 1 % rozlohy státu.
Po roce 1990 byly zrušeny újezdy Dobrá Voda, Ralsko a Mladá, které dohromady zabíraly přes 480 km2 (výcvikový prostor Prameny zanikl už v polovině padesátých let). Na konci roku 2015 pak přestal existovat VÚ Brdy. Na území ČR tak zbyla čtveřice vojenských újezdů, jež dohromady představuje 823 km2, tedy asi 1 % rozlohy státu. Největším z nich je vojenský újezd Hradiště na Karlovarsku (přes 227 km2), nejmenší naopak Březina na Vyškovsku (150 km2).
I v případě vojenských újezdů dnes existují výjimky – jejich části jsou (samozřejmě při dodržení řady podmínek, jako je pohyb pouze po vyznačených komunikacích) přístupné v sezóně nebo nárazově turistům a cyklistům. Informace o přístupnosti lze zpravidla najít na webu každého z újezdů.
Dobývací prostory v Čechách zabírají plochu 177 fotbalových hřišť!
Kde vládnou horníci: Doly, lomy a pozůstatky po těžbě
Dobývacím prostorem rozumíme administrativní hranici stanovenou pro těžbu nerostů povrchově i dolem, předepsanou obvodním báňským úřadem. Získat přehled o všech dolech, lomech, prostorech pro skladování nerostných surovin a dalších oblastech, které jsou nepřístupné z důvodu probíhající nebo již ukončené těžby, je pěkně tvrdý oříšek. V Česku se jich totiž nachází téměř tisícovka – přesněji 974 – a dohromady zaujímají necelých 1 259 km2. Zajímal by vás přepočet na populární fotbalová hřiště? Pak tedy vězte, že do českých, moravských a slezských dobývacích prostorů by se jich vešlo přes 177 tisíc!
Největší plochu zabírají areály černouhelných a hnědouhelných dolů. Tím vůbec největším je dobývací prostor Trojanovice na Ostravsku, rozkládající se na ploše více než 63 km2. Jen o něco málo menším je zásobník plynu ve Štramberku v podhůří Beskyd (ten leží na ploše přes 44 km2). Největší část území zaujímají dobývací prostory v Moravskoslezském kraji – s více než 548 km2 to je přes 10 % území kraje. Přes 238 km2 dobývacích prostor v Ústeckém kraji pak znamená, že zabírají téměř 4,5 % kraje, na třetím místě by se umístil kraj Karlovarský, kde necelých 69 km2 tvoří 2 % rozlohy kraje.
Národní park Šumava je největší u nás.
Tady je Krakonošovo: Národní parky a další chráněná území
A pak tu máme Česko, které sice není tak úplně zakázané, ve kterém je ale lidská činnost určitým způsobem omezena z důvodu ochrany přírody. Počítejte s námi: 4 národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí, 107 národních přírodních rezervací, 809 přírodních rezervací, 120 národních přírodních památek a 1 542 přírodních památek. Dohromady téměř 13 638 km2, tedy zhruba 17,3 % rozlohy státu.
Největším národním parkem na našem území je ten Šumavský, s rozlohou přes 690 km2 zaujímá téměř dvojnásobnou plochu oproti Krkonošskému NP (ten má rozlohu přes 360 km2). Další dva národní parky jsou o poznání menší, České Švýcarsko zabírá 79 km2, Podyjí necelých 63 km2. Skutečně nepřístupnými – s výjimkou značených cest – jsou jejich I. zóny, chránící nejvýznamnější přírodní lokality. Dohromady představují tyto nejpřísněji chráněné oblasti přes 196 km2, což téměř odpovídá rozloze Ostravy.
Mimochodem, věděli jste, že ochrana přírody má v českých zemích dlouhou tradici? Vůbec první chráněné oblasti tu byly vyhlášeny už v roce 1838 – jednalo se o jihočeské pralesy Žofínský a Hojná voda – a šlo o vůbec první takto chráněná území na evropské pevnině. Dnes možná známější Boubínský prales k nim přibyl až o dvacet let později.
Čtěte také:
Víte, proč poslat svého soka na Zvíkov?
Tohle jsou místa, kterým řekla civilizace sbohem. A máte je za rohem!
Vydejte se na Chvojen. Půjdete po stopách Keltů i Jantarové komnaty
foto: Shutterstock
