Možná chodíte kolem neudržovaných prostor a napadlo vás, že je škoda, že se o ně nikdo nestará. Angažovaným guerilla zahradníkům to také není jedno. Spontánně místo osází květinami, aby ho zkrášlili, bez ohledu na to, jestli jde o něčí majetek nebo veřejný prostor.
Partyzánské zahradničení se praktikuje hlavně ve větších amerických, australských a evropských městech. V České republice se jedná třeba o Prahu, Pardubice, Ostravu nebo Brno. Vzniklo v USA v 70. letech minulého století a postupně se rozšířilo do celého světa.
Není to zábava jen pro pár jedinců, ba naopak. Existují tematické weby, diskusní fóra i komunity na sociálních sítích, kde se tito lidé sdružují. Cíl mají společný: Zkrášlit a zužitkovat prostor ve svém okolí. Oživit veřejné prostranství. Jedná se vlastně o pozitivní formu společenského protestu proti nevšímavosti vůči špíně a nepořádku. Nevýhodou této angažované činnosti je, že v České republice není zcela legální, ale většinou je tolerovaná.
Aktivismus na hraně zákona
Právník Vojtěch Dědek na webu občanské poradny Guerilla Gardening Prague poukazuje na to, že je guerilla gardeningem porušováno rovnou několik právních norem, jako je zákon o ochraně přírody a krajiny a o rostlinolékařské péči, pokud vysadíte invazivní květinu.
Podle trestního zákoníku lze tento způsob zahradničení označit za vandalismus, popřípadě za trestný čin zneužívání cizí věci. Podle toho občanského může být tato aktivita napadena jako neoprávněný zásah do vlastnického práva. Celou problematiku ovšem Vojtěch Dědek shrnul slovy, že pokud nedojde v průběhu guerilla gardeningu k vysazení nepůvodních či invazivních druhů rostlin, nejspíše „partyzánskému zahradníkovi“ nehrozí žádný právní postih. „Spíše se může stát, že nespokojený vlastník pozemku rostliny odstraní, případně bude požadovat úhradu nákladů na jejich odstranění nebo další vzniklé škody,“ uvádí právní poradce. Nicméně postih v případě závažného poškození majetku nelze vyloučit.
Jak s guerilla gardeningem začít?
Pokud jste se nezalekli, ale naopak Vás myšlenka zvelebovat svoje okolí nadchla, můžete začít sami nebo se přidat k větší partě lidí. Pro Prahu existuje facebooková skupina Guerilla Gardening Prague. Jsou ale zakládány i různé spolky, které se této aktivitě věnují. Jedním z nich je například Street gardening, z. s.., který založil Ing. Tomáš Plesník v lednu 2017. Výhodou guerilla zahradničení ve skupině je to, že potkáte nové přátele, o čemž svědčí i zkušenost pana Plesníka: „Za půlrok, co jsme to dělali, jsme propojili hrozně moc lidí, kteří se normálně neznali.“ Ti, co zasazují květiny na veřejných prostranstvích, budí pozornost kolemjdoucích. „Další věc, co se mi líbí na guerilla gardeningu, je, že když jsme na ulici, nejsme ve žlutých vestách a sázíme tam kytky, tak se lidi zastavují a ptají se nás, co to děláme. Daří se nám motivovat je k tomu, aby se zajímali o svoje okolí,“ vyprávěl Ing. Plesník na své přednášce. Z jeho zkušenosti vzbuzuje takový záhonek zájem nejen těch, kteří se o něj starají. Nové spolky vznikají na Vinohradech, Žižkově i na Petříně. Sázecí akce svolávají v pražské skupině na Facebooku, kde se po vysázení záhonku zveřejňuje fotografie účastníků.
Paní Kateřina Šimon ze spolku Street gardening, z. s. vidí smysl v tom, že se do zkrášlování svého okolí zapojí sami lidé a pasivně nečekají na to, až to za ně úřady zařídí. Města, se kterými by spolek rád spolupracoval, dokonce vypisují granty na zvelebování životního prostředí, ale pro občany není jednoduché je získat. Ing. Plesník by se o ně chtěl jménem skupiny ucházet. Za peníze by rád koupil nářadí, kytky a hlínu pro další guerilla zahrádkáře, aby mohli adoptovat nová místa.
Co a kde sázet?
„Je důležité vybrat si stanoviště, kde nebudete tím, že něco změníte, překážet. Je praktické, když je to blízko vašeho bydliště nebo místa, kde se budete pravidelně vyskytovat,“ prozradila paní Kateřina Šimon na přednášce, a to z toho důvodu, abyste se o rostliny mohli starat (kypřit nebo zalévat). Některým květinám se dobře daří, když rostou přirozeně, ale paní Šimon doporučuje o ně stejně alespoň v prvním měsíci intenzivně pečovat, zejména když dochází ke změně počasí. „Výběr místa je klíčový,“ říká. Je dobré se domluvit s někým, kdo by se v případě naší nepřítomnosti o guerilla zahrádku staral.
Než začnete sázet, je důležité místo uklidit. Odstranit nedopalky od cigaret, psí výkaly a další věci, které tam nemají co dělat. A půdu trošku nakypřit. „Když tam vůbec žádná zemina není, řešili jsme to vždy tak, že jsme se snažili sehnat kompost nebo hlínu od někoho. Dokonce jsme z venkova vozili pytle v autě,“ prozradila paní Šimon.
Měly by se sázet rostliny, které nejsou invazivní a nejsou náročné, jako je třeba afrikán, maceška či máta. Nemusíte se bát ani bylinek a zeleniny. Mějte na paměti, že když vysejete semínko, musí pro něj být půda dostatečně připravená a pravidelně zalévaná. Jednodušší je si rostlinu vypěstovat doma v truhlíku nebo ji koupit v zahradnictví a pak ji přesadit. Nejlepší jsou sazenice s kořenovým balem. Je dobré kombinovat letničky (měsíček lékařský, slunečnice roční, šalvěj šarlatová, mák setý, chrpa modrák apod.) s trvalkami (máta peprná, řebříček obecný, netřesk střešní, šalvěj lékařská, dobromysl obecná). Místo pak musíte uklidit, když skončí vegetační sezóna. Odstranit suché, odumřelé či jinak poškozené rostliny a jejich části.
foto: Shutterstock
