„Ne“ uslyšíte v životě tisíckrát a bude to bolet. Právě vás odmítli. Ať už se to stane v práci, v životě či na rande, ze strany přátel, rodičů nebo partnera, není to příjemné. Jak se vyrovnat s bolestí, kterou to přináší? Jde to vůbec?
Za stolem sedí mohutný muž se svaly profesionálního boxera. Přistoupí k němu malý Číňan a zeptá se: „Dobrý den, pane, můžu si od vás půjčit sto dolarů?“ Mohutný muž se na něj podívá a řekne: „Ne. Proč?“ „Ne? Omlouvám se,“ odvětí Číňan a uteče. Ten Číňan je podnikatel Jia Jiang, který právě plní první úkol ze 100denní výzvy zvané Rejection Therapy – Terapie odmítnutím.
Tato terapie, ačkoliv to tak z počátku rozhodně nezní, může být velmi zábavná. Jde o to, že se po určitý počet dní necháte dobrovolně odmítat. Pokaždé si vymyslíte novou výzvu a tu pak provedete. Tyto požadavky a prosby na druhé lidi by však měly být co nejabsurdnější, abyste byli posláni do patřičných míst. Pozor, vždy ale musí zůstat v rámci mezí zákona i etiky. Laťku pak postupně zvyšujete, tak se dostanete ze situací, které vám spíše vykouzlí úsměv na rtu, až k věcem, které by vás mohly opravdu ranit.
"Dobrý den, mohl bych ochutnat trochu vašeho guláše? V kuchyni říkali, že byl málo slaný. Ne? Dobře, tak já vám alespoň doleju."
Proč odmítnutí bolí
Strach z odmítnutí ovládá životy mnohých z nás. Nedovolí nám zvednout ruku ve třídě. Brání nám pozvat na rande pěknou dívku. Neakceptuje ani naši snahu požádat o zvýšení platu. Je jako kámen, který nás táhne k zemi. Jenže ten kámen si na záda pokládáme sami. Chráníme se jím. Odmítnutí totiž bolí. Náš mozek je tak nastaven.
„Když nás někdo odmítne, reagují na to stejné oblasti mozku, jako když nám někdo způsobuje bolest. Proto i maličké odmítnutí bolí víc, než bychom očekávali,“ vysvětlil psycholog Guy Winch.
Jenomže odmítnutí nás nejenom zraňuje. Ničí i naše sebevědomí, způsobuje vztek a agresivitu. „Bohužel, největší škody si obvykle způsobujeme sami. Když nám někdo dá kopačky, nebo jsme do týmu vybraní jako poslední, místo toho, abychom si začali lízat rány, začneme být přehnaně sebekritičtí. Nazýváme se sprostými slovy, lamentujeme nad svými nedostatky, jsme ze sebe znechucení. Jinými slovy, ve chvíli, kdy je naše sebeúcta nejzranitelnější, poškozujeme ji ještě víc,“ dodal Winch.
Jak se s odmítnutím vypořádat
Existuje mnoho způsobů, jak se s odmítnutím vyrovnat. Mně se obzvláště zalíbila Terapie odmítnutím, která je založena na principu desenzitizace – postupném znecitlivění. Hru vymyslel programátor Jason Comely, aby se přenesl přes svůj rozvod. Její princip je jednoduchý: každý den buďte alespoň jednou odmítnuti. Začněte u věcí, které pro vás nejsou důležité ani škodlivé. Požádejte cizince, aby vám půjčil absurdně velkou částku peněz. Zkuste neznámého člověka přesvědčit, že jste jeho starý známý. Požádejte o slevu na párek v rohlíku. Dávejte si úkoly, které jsou zábava! Proč? Protože si brzy uvědomíte, že na odmítnutí není nic zlého. Lidé vás neodmítají proto, že by na vás bylo něco špatného, ale kvůli okolnostem.
Postupně si na pocit odmítnutí zvyknete. Přestanete si ho brát tak osobně. A budete schopni ptát se i na věci, které jsou pro vás skutečně důležité. Například jestli s vámi někdo půjde na rande.
Otázka, na kterou nikdy nedostatnete zápornou odpověď? "Pojď na jedno."
Jak správně hrát
Pozor, nesnažte se ze situace co nejrychleji vycouvat. Naopak, vynasnažte se v ní zůstat tak dlouho, jak to bude přirozené. Pozorujte reakce svého protějšku. Tak jako Jia Jiang, čínský podnikatel z úvodu článku. Když mu cizinec odmítl půjčit peníze a položil otázku „proč“, Jiang místo odpovědi utekl. Uvědomil si, co udělal, a rozhodl se svoji chybu napravit. Druhý den šel požádat o doplnění náplně do burgeru. Prodavač nechápal, co po něm chce, tak mu to Jia Jiang vysvětlil. „Promiň, to tady neděláme,“ odvětil prodavač. „Nic se neděje,“ řekl Jia Jiang a šel dál. Terapie odmítnutím mu změnila život. A teď může změnit i ten váš.
Čtěte také: V podnikání vám brání jen vlastní strach. Zbavte se ho, Voda má paměť, Designérem svého života, 4 pravidla pozorného posluchače.
foto: Shutterstock
