Je pravda, že člověku denně odumře 10 000 mozkových buněk a jsme díky tomu hloupější? A jak se náš mozek změnil potom, co byl stvořen Google?
1. Jak rychle odumírají mozkové buňky?
Tvrzení o tom, že člověku denně odumře 10 000 mozkových buněk, se šíří mezi lidmi už několik let, a to i přesto, že není potvrzeno žádnou vědeckou studií. I kdyby to však byla pravda, tak nás může ukonejšit fakt, že člověk má 86 miliard nervových buněk, a tak nám taková malá ztráta, jako je deset tisíc, neublíží. Budeme-li počítat s průměrným věkem dožití 70 let, zjistíme, že za celý život by nám tímto způsobem ubylo 3,3 % nervových buněk. Takže můžeme být zase o něco klidnější.
2. Je mozkových buněk tolik, jako hvězd v galaxii?
86 miliard je pro většinu z nás nepředstavitelné množství. Často se počet přirovnává k počtu hvězd v naší galaxii. Je to ale opravdu tak? Dříve se předpokládalo, že počet buněk v mozku je přibližně 100 miliard a stejně tak se odhadoval počet hvězd v Mléčné dráze. Novější výzkumy však tato čísla upřesnily. V mozku je buněk o něco méně (výše zmíněných 86 miliard) a v Mléčné dráze naopak více (200–400 miliard). Ne, nemáme tedy tolik mozkových buněk jako hvězd v naší galaxii.
Za celý život nám ubude zhruba 3,3 % mozkových buněk. To není tak hrozivé, že?
3. Jsme limitováni již od narození?
Co opět může někoho vyděsit, je tvrzení, že při narození máme určitý počet nervových buněk a ten po celý život už pouze klesá, neboť se žádné nové buňky netvoří. Postupem času se však přišlo na to, že tomu tak úplně není. Žádné nové buňky se sice netvoří, některé jsou ale schopné se rozrůstat! Při pravidelném používání některých částí mozku jsou upevňovány spoje mezi neurony, a tím se vazby posilují, zvětšují a dorůstají. Čím více tedy budeme mozek namáhat, tím lépe.
4. Díky Googlu hloupneme
Bohužel princip uvedený výše funguje i obráceně – když některé mozkové oblasti nenamáháme, tak se tím pádem nerozrůstají a některé spoje takzvaně vyhasínají. Podle výzkumů Betsy Sparrow se díky Googlu spoléháme méně na vlastní paměť a více na internet, takže rychle zapomínáme vše, co si myslíme, že můžeme rychle dohledat na internetu. Dokonce je potvrzeno, že si spíše uložíme, „kde“ informaci najdeme, než „co“ je to za informaci. K tomu se ještě přidává efekt Zeigarnikové neboli také cliffhanger efekt, což znamená, že věci, které jsou nevyřízené, si pamatujeme dvakrát lépe než věci ukončené. Jinými slovy, pokud něco uložíme do počítače, náš mozek považuje věc za vyřízenou a už nemá potřebu si ji pamatovat. Což je ale škoda, ne?
5. Jak zvýšit IQ pomocí jídla?
Nejen proporce těla ale i mozku jsou ovlivněny tím, co jíme. Výzkumníci ze San Diega dělali pokusy s krysami. Podávali jim po určitou dobu stravu podobnou lidskému nezdravému jídlu z rychlého občerstvení. Časem se toto jídlo na krysách podepsalo tak, že jim trvalo déle si vzpomenout na řešení situace, kterou již předtím vyřešily, trvalo jim déle najít cestu ven z bludiště apod. Prostě jim mozek nefungoval tak dobře. Podobný efekt je i u lidí. Při pokusu se studenty se zjistilo, že ti, kteří jedli fasfoodovou stravu, skórovali v IQ testech o 14 % hůře než ostatní. Dobrá zpráva ale je, že zdravým jídlem a potravinovými doplňky lze tento efekt zvrátit a škody tedy nejsou trvalé.
foto: Shutterstock, zdroj: Science Mag
