fbpx


Zveřejněno: 28. 4. 2017

Jak je možné, že maso, které po tisíciletí naši předci lovili a jedli, je právě obviněno z nejděsivějšího onemocnění současnosti?

Konzumace párků a uzenin může způsobovat rakovinu stejně jako užívání alkoholu nebo cigaret. Tak zní jedno z tvrzení, se kterými se právě setkáváme v českých i světových sdělovacích prostředcích. Jsou problémem uzeniny, nebo maso vůbec? Antropologové se převážně shodují na teorii, že maso bylo po většinu lidské historie pravidelnou součástí jídelníčku; podle jedné z nejrozsáhlejších výživových studií mělo být dokonce stálou součástí stravy těch nejzdravějších národů světa.

Co když je maso v pořádku a problém je jen v nás?

Podle Dr. Westona Price, který na počátku minulého století zrealizoval epidemiologickou studii sledující vliv výživy na zdraví obyvatel z odlehlejších částí světa, byly nejzdravější takové národy, které se živily původní stravou založenou na mase včetně vnitřností a vývarů z kostí, na rybách anebo na čerstvém mléce. Jak je možné, že dnes má konzumace masa, resp. masných výrobků znamenat zvýšení rizika rakoviny? Co jsme s masem provedli?

Typický spotřebitel, typické maso

Nevím o studii, která by prokázala zdravotní riziko konzumace kvalitního bio masa zvířat, která byla krmena kvalitní přirozenou stravou. Studie, které jsou dnes realizovány, sledují typické spotřebitele, kteří konzumují typické maso a masné výrobky. Ty pocházejí ze zvířat z konvenčního chovu se základem stravy v geneticky modifikované sóji s občasným vylepšením antibiotickou, anebo dokonce hormonální terapií (v USA v podstatně vyšší míře než v EU).

margit maso shutterstock 127556858

Naprostá většina masa v Česku nedosahuje bio kvality.

Nekvalitní krmivo a nadměrné terapie?

Pan ministr Jurečka je první z nejvyšších politiků, kdo řekl, že krmení zvířat rozhoduje o kvalitě jejich produktů, a naznačil, že bio je bezpečnější. Už neřekl, že naprostá většina masa v Česku nedosahuje bio kvality a že zvířata chovaná konvenčně si „dopřávají“ zejména geneticky modifikovanou sóju z Jižní Ameriky, jinými slovy nejedí zdravě.

Maso, které prospívá

Po tisíciletí naši předci lovili a jedli maso, které bylo jen minimálně nebo vůbec tepelně upravené a které nebylo průmyslově zpracované. Živili se masem zvířat, která se pohybovala v přírodě a krmila se stravou, která je jim přirozená.

Maso úplně jiné kvality

Naprostá většina masa a masných výrobků, které jsou dnes běžně dostupné a které konzumujeme, je kvalitativně zcela mimo zdravý rámec. Zvířata v konvenčních chovech jsou běžně vykrmována stravou, která není přirozená a která obsahuje geneticky modifikovanou sóju polévanou potenciálně karcinogenním RoundUpem. Žijí v nezdravých, nepřirozených podmínkách, kvůli kterým jsou opakovaně nemocná a vyžadují terapie léčivy. Maso konvenčně chovaných zvířat může obsahovat méně prospěšných živin (např. omega-3 mastných kyselin) a více riskantních reziduí z nezdravé stravy. Celou další kapitolou je potom způsob zpracování masa a jeho další vysoce průmyslové úpravy, jako třeba slepování masa směsí krve a bakterií.

Dopřejme dětem zdravou míru karcinogenu

Zdravou míru karcinogenních potravin pro děti požaduje prezident Asociace školních jídelen Michal Maláta. Podle něj by se měly uzeniny ve zdravé míře v jídelnách zachovat. S tímto doporučením jednoznačně nesouhlasím. Češi se masem přejídají a zdravotní rizika přejídání jsou jasně měřitelná: Každý Čech sní průměrně téměř 79 kilogramů masa za rok, což je téměř dvojnásobek průměrné spotřeby ve světě.

Výskyt nádoru tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom, který Světová zdravotnická organizace spojuje s konzumací masa) u nás stoupl v posledních dvaceti letech téměř na trojnásobek. Dnes je druhým nejčastějším zhoubným nádorem v České republice. A v Evropě s tímto onemocněním rovnou vedeme.

margit maso shutterstock 326942318

V případě, že chcete konzumovat maso, vám doporučuji jen to kvalitní, tj. najít si a podporovat svého farmáře. Nakupujte od něj čerstvé mléko a maso přirozeně krmených zvířat.

Naše přejídání se masem vede k hladovění jiných

Vysoká konzumace masa, jež je u nás běžná, má dalekosáhlé následky pro životní prostředí a obyvatele chudých zemí. Evropské konvenční zemědělství je zcela závislé na krmivech, která jsou pěstována v Jižní Americe. Aby se uvolnilo místo pro sójové plantáže, dochází ke kácení pralesů, k vyhánění tisíců lidí z jejich půdy a ke ztrátě jejich potravinové soběstačnosti. Velká část pěstované sóji je geneticky modifikována, což přináší výrazné zvýšení používání karcinogenního RoundUpu. Následkem je otrávení venkovských komunit, vodních zdrojů a přírodního prostředí.

Problém není maso, ale jeho špatná kvalita a ještě horší zpracování

Důležitější než otázky, jestli jíst maso, jaké a v jakém množství, je orientovat se na jeho kvalitu, zdroje a zpracování. Například i super zdravé mořské ryby mohou být chovány namačkané jedna na druhou podobně jako zvířata ve velkochovu, vykrmované sójovými granulemi a léčené antibiotiky.

V případě, že chcete konzumovat maso, vám doporučuji jen to kvalitní, tj. najít si a podporovat svého farmáře. Nakupujte od něj čerstvé mléko a maso přirozeně krmených zvířat. Takovéto maso dokonce přináší i pozitiva třeba v podobě dostatku železa, zinku a vitamínu B12.

Naopak konzumace masa nezdravě krmených zvířat a masa dále nezdravě průmyslově upravovaného anebo přejídání se masem celkově přináší více rizik než prospěchu, o tom možná nejnovější doporučení WHO je. Průmyslové maso vám ke konzumaci nedoporučuji. Problémem je, že jej kvůli honbě za velkým množstvím levných potravin máme nejvíce.

 

Čtěte také: 

Co přivádí české lékaře k hysterii?

Bioženy ohrožují zemi?

Výživová revoluce! Přehodnoťte vše, co víte o jídle

 

foto: Shutterstock, zdroj: Blog Margit Slimákové

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...