Eva Hanáková ze Singularity University: Jak přitáhnout Silicon Valley do Prahy

Ani to nebude moc nadnesené, když budeme tvrdit, že se další host Flashcastu zasloužil o to, že se za těmi největšími technologickými novinkami světa a za těmi největšími mysliteli nemusíme nutně vydat třeba do Kalifornie nebo jiných částí světa, ale že se takoví lidé občas objeví i u nás v České republice, konkrétně třeba v Praze. Nejen o IT světě s námi tentokrát mluvila právnička, ekonomka, bývalá novinářka a v současnosti výkonná ředitelka Singularity University Czech Summit Eva Hanáková.

Jste tedy ten člověk, který má u nás nejlepší přístup k nejnovějším technologiím světa a k největším mozkům celé planety?

To zní super, to bych byla velice ráda. Tím, že jsem do Prahy přitáhla tuhle akci, tak to samozřejmě hodně přeneseně lze říct, protože Singularity University v podstatě dává dohromady "nej mozky" z technologické branže ze Silicon Valley. To znamená profesory, kteří přednášejí na Stanfordu, na Berkley, na Harwardu, různé nositele Nobelových cen, šéfy a majitele různých technologických společností a podobně.

Singularity University je původně americká neziskovka, která dala tyhle lidi dohromady. Proč to celé vzniklo, co je cíl?

My sice říkáme Singularity University, ale není to akreditovaná škola. Spousta lidí ale tvrdí, že přesně takhle by měly vypadat školy budoucnosti. Tuhle univerzitu založili asi před 13 lety Ray Kurzweil, člověk, který je považován za jednoho ze současných nejlepších futurologů, a Peter Diamandis, což je podnikatel, který se od začátku své kariéry věnuje oblasti vesmíru, tedy i podnikání v oblasti letů do kosmu.

V té skupině, která tehdy měla asi sedmdesát nebo osmdesát lidí, jsem měla člověka z Brazílie, který organizoval olympijské hry, nebo jsem tam měla majitelku firmy, která vyrábí nejlepší tequilu v Mexiku.

Tihle dva lidé řešili, že ve světě v podstatě neexistuje žádná instituce, která by byla schopná vysvětlit, jak rychle onen technický pokrok mění oblasti, jako jsou nejen podnikání a ekonomika, ale i společnost a lidi jako takové. Řekli si, že by bylo dobré dát dohromady skupinku lidí, která by byla schopná tady ten trend vysvětlovat, která by byla schopná lidi informovat o tom, že technologie neznamenají onu hrozbu, jak se někdo může ještě stále domnívat. Že nás ti roboti nepřeválcujou a že technologie jednou neovládne svět, jak vidíme v různých sci-fi filmech. Tihle lidé jsou přesvědčení, že bychom se na ten vývoj měli dívat pozitivně.

Jak jste se mezi těmi lidmi ocitla vy?

Vlastně docela vtipně. Já jsem v té době končila v jednom vydavatelství, kde jsem dělala šéfredaktorku. To vydavatelství koupila společnost Penta a já jsem se rozhodla, že je načase udělat trošku úkrok stranou. Tenkrát se mi shodou náhod ozval Tomáš Krsek, což je člověk, který ve své době vlastnil Škodu Transportation, a ten zrovna seděl na nějaké technologické konferenci v Amsterodamu. Telefonoval mi a říkal mi, Evo, my teďka sedíme na super zajímavé akci, říká vám něco Singularity University? A já jsem říkala, ne, vůbec nic. A můžete se na to podívat? Já vám zavolám tak za čtvrt hodiny. Tak jo.

Dívala jsem se na to, říkala jsem si, jak je to skvělá věc. Tomáš mi zavolal zpátky a říká mi: Nechcete tu akci přitáhnout do Česka? A já jsem řekla tak jo, proč ne. Já jsem v té době měla ještě jiné nabídky z mediální branže a u nich jsem se hrozně rozmýšlela, jestli je vůbec vzít, nebo nevzít. A tohle mi trvalo opravdu asi tu čtvrthodinu.

Co jste pak musela všechno udělat, abyste tu akci do Prahy opravdu dostala?

Jako první jsem si sehnala kontakty do centrály Singularity University do San Franciska, napsala jsem mail, ozvala se mi paní, která má na starosti ono pořádání konferencí po světě. Řekla jsem jí, že jsem Eva Hanáková z České republiky a že chci přitáhnout Singularity do Česka. Ona říká, že je to fajn, a jestli jsem už na nějaké akci Singularity byla. Popravdě jsem řekla, že ne. A ona mi říká, že bych tedy nejdřív na takovou akci měla zajet a že v Evropě je summit někdy v květnu příštího roku. To jsme přitom byli někdy v listopadu roku 2017. Tak říkám, že je to moc pozdě. A na to povídá, že je jeden summit na Novém Zélandě, a to za týden. Hm, tak já přijedu.

Proč ne, Nový Zéland super destinace...

Tak jsem se sebrala a vyrazila na Nový Zéland. Po nějaké době mi pak tahle kolegyně říkala, že ještě nikdy nezažila takhle...

...střeštěnou holku z Čech?

Prostě si prý říkala, že si "tahle osoba ze mě snad dělá legraci". Protože jsem nejen řekla, že přijedu, ale že tam chci mít schůzku s celým vedením Singularity University. Každopádně mi řekla, že to zařídí. Zařídila, já jsem se opravdu objevila v daný čas na hodinu, ona říká, "tak teda klobouk dolu, jste tady" a pak už to šlo strašně rychle. Na té schůzce se mě samozřejmě ptali, jak je na tom Česko, co se týče technologií, jak si tady vedou start-upy, a já jim vysvětlovala, jak jsme krásná země, jak jsme tu všichni šikovní a schopní...

Z toho Zélandu jste pak jela přímo do Silicon Valley, kde Singularity University dělá něco jako MBA programy. To byl další krok?

Tam už jsem jet opravdu musela, protože když žádáte o licenci, tak musíte projít několika kroky, musíte do toho projektu zapadnout, musíte dokázat, že opravdu umíte podobný summit nějak zorganizovat. Celý ten program byl ale extrémně zajímavý. Byla to super zkušenost. Byla to týdenní akce a, jak jste řekl, byla to taková smrštěná MBA. Dostali jsme tam neuvěřitelnou nalejvárnu.

S kým jste se tam potkala a co jste se zajímavého dověděla?

Ono to bylo zajímavé už tím místem, kde tehdy Singularity University sídlila. Bylo to místo, které patří Googlu a aktuálně ho Google pronajímá americké NASA, dneska tedy jde o NASA Research Park. Samotného toho exekutivního programu se přitom účastní strašně málo lidí. Berou to jako exkluzivní záležitost. Ono to popravdě taky stálo 14 tisíc dolarů. I tak jsou lidé, kteří čekají třeba dva roky, než je do toho programu přijmou.

No a už samotná ta skupina lidí, která se toho programu účastnila, byla strašně zajímavá. Já jsem v té skupině, která tehdy měla asi sedmdesát nebo osmdesát lidí, měla člověka z Brazílie, který organizoval olympijské hry, nebo jsem tam měla majitelku firmy, která vyrábí nejlepší tequilu v Mexiku...

Přivezla něco na ochutnání?

Jasně že jsme měli i ochutnávku. To byla super akce. Byl tam taky majitel vinařství v Chile, byli tam zkrátka lidé z vedení různě velkých společností a poradenských firem. Takže i z tohohle důvodu to bylo skvělé, protože to byl prostor pro networking, najednou máte zajímavé kontakty z celého světa.

Pionýrský tábor pro dospělé v Silicon Valley, jehož účelem je vymyslet něco, co by mohlo změnit svět...

V podstatě je to tak. Všichni jsme byli na jednom hotelu, všichni vstávali v 6.30 a od osmi už probíhala výuka. A v té výuce samotné vám přednášejí špičkoví profesoři, experti různých oborů. Během toho týdne dostanete onu nalejvárnu nejen od člověka, který je například expert na robotiku, na 3D print, ale dostanete tam třeba i nalejvárnu od člověka, který je třeba odborník na dlouhověkost, nebo od toho, kdo se zabývá otázkou, jak technologie mění vzdělávání nebo trh práce.

Co vám to dalo konkrétního do toho pražského summitu?

Ta účast byla prospěšná proto, že jsem si mohla sama už vyzobat ty nejlepší spíkry, které jsem tam potkala, a přitáhnout je sem do Prahy. Poprvé jsem pražský summit tedy organizovala v roce 2018, pak jsem to ještě stihla v roce 2019 a ten loňský se bohužel kvůli covidu zorganizovat nepodařil, tak teď doufám, že se to ještě letos podaří. Ale pořád je spousta otazníků nad tím, jak velké akce pro kolik lidí budou povolené. A jestli také lidi z toho celého světa budou ochotni cestovat.

Koho se vám tedy podařilo za ty dva ročníky přitáhnout?

Když jsem mluvila o té dlouhověkosti, tak to byl například Aubrey De Grey. Ten chlapík vypadá jako lesní muž a mluví o tom, že se v podstatě už teď rodí lidi, kteří budou žít do tisíce let věku. Vypráví také o tom, jakým způsobem budou technologie měnit oblast stárnutí, jakým způsobem se bude dál dlouhověkost posouvat. Pak tu u Karlova mostu létal třeba britský vynálezce Richard Browning, Iron Man současnosti. Tenhle chlapík v Praze přednášel o budoucnosti dopravy, ale z úplně jiného pohledu. Nemluvil o autonomních vozech, ale on sám sem poprvé přitáhl onen mundůr, kde má ony motůrky na kerosin, ten si oblékne a létá.

Takže žádný Uber, žádné taxi, do práce prostě poletíme.

Tak uvidíme, on přelétával bez problémů nad Vltavou, takže by to asi šlo. A globálně je to zase další pokus, jakým způsobem využít technologické možnosti k tomu, jak změnit třeba právě oblast dopravy.

Pak si taky pamatuji na nějaké umělé hamburgery... To už bylo přitom někdy před třemi lety.

Ano, to byl v roce 2018, profesor z Utrechtu Mark Post. To je první člověk na světě, který vypěstoval v laboratorních podmínkách umělý hamburger.

Jedla jste ho?

Já chtěla. Říkala jsem mu, ať to přiveze. Ale on říkal, že to kvůli nějakým celním záležitostem není možné. Ale uklidňoval mě, že už to za pár let koupím v supermarketu. Tak jsem na to zvědavá. Prý lidi nepoznají rozdíl mezi hamburgerem normálním a s tímhle vypěstovaným masem.

Kolik stál první vypěstovaný hamburger a kolik by stál dneska? Proč byla Siri původně vytvářena pro hendikepované? Na co se ptají světových vědců české děti? A kdy kromě hamburgeru tito vědci vypěstují i "živou kočičku"? Celý Flashcast s organizátorkou české Singularity University Evou Hanákovou si poslechněte ZDE.

Reklama

foto: Bdigital a Facebook Evy Hanákové, zdroj: Singularity University Czech Summit