Měl to být nový fenomén, který nás zbaví okovů vlastnictví. Byty, auta, kola, koloběžky, to vše se mělo stát součástí takzvané sdílené ekonomiky, jakéhosi revolučního uspořádání tržního hospodářství. Mělo být spravedlivější, inkluzivní a celkově stokrát lepší než klasický kapitalismus, který se podle mnohých vyčerpal a přežil. Jenže realita je jako obvykle opět trochu jiná než původní představy.
Když pětatřicetiletá Pařížanka zjistila, že si její byt „zahrál“ v padesátiminutovém pornofilmu, který viděly tři miliony uživatelů internetu, nevěřila svým očím a uším. I takové příběhy napsal nový fenomén sdílení obydlí přes platformu Airbnb. „Incident“ sahá do října 2017, kdy žena pronajala (sdílela) svůj pětačtyřicetimetrový byt v sedmém patře budovy v šestnáctém pařížském okrsku.
„Domluva s nájemcem byla solidní, byl přátelský a zdvořilý, nedalo se vůbec předvídat, co nastane,“ uvedla majitelka pro francouzský deník Le Figaro. Až když si sousedi stěžovali na hlasitý sex, zjistila, čemu byt sloužil. Airbnb majitelce teprve koncem loňského roku přiznalo odškodné ve výši 3 740 eur, tedy něco přes 94 tisíc korun.
Z bohulibé služby byznys
Když Brian Chesky, Joe Gebbia a Nathan Blecharczyk v roce 2008 zakládali Airbnb, věřili, že dali vzniknout zcela novému typu segmentu na trhu s ubytovacími službami. Původní myšlenka Airbnb byla vytvořit krásný svět, ve kterém se budou lidé moci na svých cestách ubytovávat mezi místními, poznávat jejich zvyky a tradice, a tím jim také trochu pomohou vylepšit jejich finanční situaci. To se jim jistě povedlo.
Hotel má svá pravidla, mezi něž patří dodržování nočního klidu, a pro společenské akce má takové zařízení zpravidla vyčleněné zvláštní prostory.
Airbnb dnes opravdu mnoha lidem pomáhá s jejich rodinným rozpočtem, ovšem s jeho rozmachem přišly také problémy. Výše popsaný incident z Paříže je spíše takovou kuriozitou. O tom, jak se Airbnb zcela vymklo původnímu záměru a že zcela dramaticky a rychle mění tvář turisticky exponovaných míst (především měst), byly napsány miliony znaků. Co si však možná na první dobrou neuvědomujeme, je fakt, že se ze sdíleného bydlení stal obrovský globální byznys.
To by samo o sobě nebylo nic špatného, problémem ale je, že tento typ sdíleného bydlení může měnit a mění lokální trhy ubytovacích služeb. Navíc způsobem, kdy to na první pohled není vidět. Pokud se jako turista rozhodnete ubytovat přes Airbnb, zpravidla to děláte, protože vám takový způsob ubytování vyhovuje. Dáváte přednost soukromému apartmá před hotelem, tím pádem vám nevadí, když stravování není součástí prostor, ve kterých jste se rozhodli složit hlavu.
Party byty
Jako turista prakticky ani moc nevnímáte, pokud využitím Airbnb přispíváte k vytváření externích nákladů, které s touto službou souvisí, ale které jsou přesunuty na nezúčastněné osoby. Řeč je o tom, když si svůj pobyt například v Barceloně zpestříte divokou party, kterou uspořádáte v činžáku, kde ale v ostatních bytech žijí regulérní nájemníci. Vy si užíváte, oni se ale nemohou dočkat, až večírek skončí, protože druhý den vstávají do práce.
Externality spojené s tímto druhem ubytovávání se mohou teoreticky projevovat také v podobě zdražování bydlení pro běžné obyvatele.
Tyto náklady způsobené třetím osobám se v ekonomii označují jako negativní externality. Naproti tomu hotel má svá pravidla, mezi něž patří dodržování nočního klidu, a pro společenské akce má takové zařízení zpravidla vyčleněné zvláštní prostory, kde bujarou oslavou nikoho nerušíte. A podíl Airbnb na trhu ubytovacích služeb například v Praze docela rychle roste. Ještě v roce 2016 to byla necelá třetina (zbytek připadal na hotely a klasická ubytovací zařízení), předloni už tržní podíl Airbnb překročil čtyřicet procent.
To ale není všechno. Externality spojené s tímto druhem ubytovávání se mohou teoreticky projevovat také v podobě zdražování bydlení pro běžné obyvatele (nikoli turisty). Má to svou logiku. Pokud dochází k vyčlenění části nabídky bytů pro pronájem přes Airbnb či podobné platformy, snižuje se tím nabídka bytů určených pro běžné bydlení. Na toto téma vzniklo několik studií. Většina ekonomů se shoduje, že platformy typu Airbnb sice nemají žádný, nebo jen minimální vliv na zdražování domů a bytů. Jinými slovy, korelace není kauzalita. Jenomže bytů v centrech měst pro obyvatele těchto měst logicky na úkor Airbnb ubývá.
Obrat čtyři miliardy dolarů
Airbnb je dnes skutečně globální velmocí. Přestože o její ziskovosti panují spíše dohady, sama Airbnb tvrdí, že v letech 2017 a 2018 skončila v černých číslech. Loňský rok pak masivně investovala do marketingu a už v průběhu roku se objevovaly zprávy o provozních ztrátách v řádu stovek milionů dolarů. Přesto se ale Airbnb stále daří zvyšovat obrat, který podle odhadu za loňský rok přesáhl čtyři miliardy dolarů (tedy asi devadesát miliard korun). To je na firmu, která měla původně ambici jen přilepšit pár lidem na nájem, docela slušný výsledek.
Několik let se také spekuluje o tom, že Airbnb vstoupí na akciovou burzu. Termíny se stále posouvaly, a tak je pravděpodobné, že Airbnb zůstane neveřejnou akciovou společností i po celý tento rok. Sám Brian Chesky v listopadu v televizní stanici CNBC řekl, že společnost nepotřebuje dodatečné peníze, a tak není důvod s primární veřejnou nabídkou (IPO – Initial Public Offering) akcií pospíchat. Možná je to jen taktizování a snaha ještě trochu vyšponovat zájem potenciálních investorů.
Může to být ale také obava pohlédnout pravdě do očí. Jelikož Airbnb na burze není, nemáme měřítko pro určení její tržní hodnoty, a tak se lze opírat jen o odhady, které hovoří o rozmezí 32 až 35 miliard dolarů. Pokud by se firma rozhodla pro vstup na burzu a ukázalo se, že skutečná tržní hodnota je nižší, mohlo by to nalomit důvěru investorů v celý tento byznys.
Konkurenční byznys
Z pozornosti, která je věnována Airbnb, se ale mohou těšit její konkurenti. Jistě vám není neznámý on-line zprostředkovatel ubytování, společnost Booking.com. Ta vznikla v roce 1996 v Amsterdamu jako vyhledávač ubytovacích služeb, což jí zůstalo vlastní dodnes. Společnost je dnes součástí americké skupiny Booking Holdings, která je obchodovaná na newyorské burze a je dokonce součástí indexu S&P 100 a S&P 500.
Společnost o sobě tvrdí, že až do příchodu Airbnb to byla právě ona, kdo hrál prim na trhu se zprostředkováním krátkodobého ubytování. Nicméně pokud bychom vzali v potaz obrat, pak je Booking.com stále světovou jedničkou. Ten v roce 2016 přesáhl hranici sedmi miliard eur (asi 176 miliard korun), a byl tak asi třikrát vyšší než v roce 2012. Od Airbnb se ale liší tím, že v naprosté většině případů (asi 80 procent) nabízí ubytování v hotelích a zařízeních tohoto typu.
Sdílení v dopravě
Sdílená ekonomika nebo spíš digitalizace zachvátila také trh s individuální osobní dopravou. Zřejmě největší pozdvižení při tom napáchala americká společnost Uber, která se v USA objevila už před jedenácti lety. O tři roky později vznikl její zřejmě nejvážnější konkurent, společnost Lyft. Uber zpočátku vytvářel konkurenci klasické taxislužbě, protože díky šikovné mobilní aplikaci dokázal zákazníkům poskytnout své služby rychle, transparentně a také za lepší cenu než standardní taxíky.
Také Uber je příkladem společnosti, která díky módě sdílené ekonomiky vyrostla v globální moloch.
A to byl také hlavní důvod, proč se proti Uberu zvedla vlna odporu prakticky po celém světě. V České republice se udržel v Praze, ovšem ani zde se to neobešlo bez demonstrací taxikářů za svá „práva“. Těm nejvíc vadilo, že řidiči Uberu nemusejí mít taxametr, že na ně tedy nedolehnou tak přísné podmínky jako na taxíky, a proto mohou jezdit laciněji. Uber proto v Praze přistoupil na variantu, kdy spustil službu Uber Taxi, která se od klasického Uberu liší snad nejvíc právě přítomností taxametru. Tím tak trochu konkuruje tuzemské službě Liftago, kterou před osmi lety založili Juraj Atlas a Martin Hausenblas.
Také Uber je příkladem společnosti, která díky módě sdílené ekonomiky vyrostla v globální moloch. Portfolio jeho služeb už zdaleka neobsahuje pouze individuální přepravu osob, přes Uber si už lze objednat i jídlo a v neposlední řadě Uber vstoupil na trh nákladní dopravy. V USA už v roce 2017, do Evropy se Uber Freight dostal loni a dnes už ho využívají i české speditérské společnosti. Zde se ale žádné protesty očekávat nedají, protože Uber Freight zatím nenabízí takové možnosti, které by vedly k hromadnému zániku dopravních firem.
Není to moje, tak to odhodím
S individuální osobní dopravou souvisí také sdílení elektrických koloběžek či jízdních kol. Když na trh přišly firmy jako Lime, Bird a koneckonců také Uber či Lyft, zdálo se, že města se postupně a nadobro zbaví osobních automobilů. Jenže zanedlouho se projevily praktické problémy s elektrokoloběžkami v ulicích. Uživatelé je totiž začali pohazovat, kde se jim zlíbilo, a mnohá města ani nebyla schopna nabídnout adekvátní infrastrukturu. Z jednostopé elektromobility se často stal veřejný nepřítel. Navíc to není tak výnosný byznys, jak si zakladatelé zmíněných startupů možná mysleli.
V neposlední řadě je třeba zmínit také sdílení kanceláří neboli coworking. Jde snad o jediný sektor, který by si mohl zachovat auru sdílené ekonomiky v jejím původním slova smyslu. Už jen proto, že se na tento trh zatím nehrne žádná obří společnost, která by si jej dokázala podmanit tak jako Uber nebo Airbnb. To ale neznamená, že by to žádná nezkoušela. V globálním měřítku jsou zřejmě nejznámější Impact Hub nebo WeWork. Jenže i ty zjišťují, že v oblasti sdílení kancelářských prostor mají na růžích ustláno spíš lokální hráči. A navíc se dá už dneska docela dobře pracovat z domova. Pokud jej tedy zrovna s někým „nesdílíte“.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Le Figaro
