Mikročástice smogu, zdravotní rizika a překvapivě jednoduché řešení pro domácnost

Objev ohně je v lidské historii milníkem mezi životem lidoopů a prvních skutečných předků člověka. Zároveň je ale momentem, kdy lidské plíce poprvé ochutnaly mikročástice, které se při hoření uvolňují. A nebylo to radostné shledání. Smog dostal svoje jméno v Anglii, konkrétně v Londýně, v době průmyslové revoluce. Kombinace tradiční mlhy a dusivého kouře z domácích topenišť a komínů továren (slova Smoke + Fog = Smog). Vražedná mlha byla nejčastější příčinou předčasného úmrtí a doslova vylidňovala velkoměsta začátku novověku.

Ve dvacátém století hnědouhelný dým v aglomeracích z velké části vystřídaly výfukové plyny. Změnilo se chemické složení a vzhled tradičního smogu, ale znečištění vzduchu i nadále podle WHO představuje jedno z největších celosvětových rizik.

Jak jsme na tom v Česku?

Tradiční průmyslové a energetické oblasti s historickou těžbou uhlí, především v severním českém a moravském pohraničí, nejsou zrovna krajinami pro lázeňský pobyt. Kombinace spalování nekvalitního uhlí a periodicky špatných rozptylových podmínek způsobuje místním obyvatelům zdravotní komplikace, které lze svým dopadem přirovnat k epidemii.

Jakmile uhodí mrazy, jsou to často spíš vesnice roztroušené v krajině než větší města, kde se vzduch promění v jedovatý koktejl.

Ve městech a vesnicích mimo exponované kraje se nám často dýchá lehčeji, ale to, že nevidíme dým, neznamená, že je vzduch křišťálově čistý. Větší aglomerace často kryje peřina sotva znatelného oparu, který je dobře vidět až z dálky. Ten je tvořen zejména mikročásticemi z výfukových plynů.

Paradoxem dnešní doby je, že jakmile uhodí mrazy, jsou to často spíš vesnice roztroušené v krajině než větší města, kde se vzduch promění v jedovatý koktejl. Je to kvůli používání místních topenišť, hnědého uhlí a pálení domácího odpadu, kterým si dosud někteří rádi přilepšují k tepelné pohodě.

Nejrychleji pomůže síť proti smogu

Velikost částeček smogu, tedy prachových částic popílku a spalin z výfuků, se počítá na jednotky mikrometrů. To je hodně málo. Lidské plíce je po vdechnutí nedokážou účinně vyloučit a vykašlat. Zachytí se ale na síti s odpovídající velikostí průduchů. Takovou se podařilo vyrobit s využitím nanovláken.

Státní politika směřující k odprášení elektrárenských a průmyslových provozů funguje velice dobře. Na výměně neekologických domácích topenišť se pracuje, automobily vozí ve výfuku filtr pevných částic. Nežijeme ale v dokonalém světě a zcela bez nebezpečných mikročástic nebude náš vzduch pravděpodobně nikdy.

Kontaktujte společnost PRAMOS a zeptejte se, jak udělat nejjednodušší a zároveň nejúčinnější krok ke zlepšení vlastního zdraví

Síť proti smogu vypadá téměř stejně jako běžné sítě proti hmyzu a stejně jednoduše si ji doma instalujete do běžných plastových oken. Celá její údržba spočívá v opláchnutí vodou jednou za rok.