Šéf Mastercardu Michal Čarný: Krize oddělí ty, kteří na sobě pracují, od těch ostatních

Na téma "Jak žít v čase změn" jsme se tentokrát pobavili s generálním ředitelem společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Michalem Čarným. Podle něj je škoda, že se komunity ve světě uzavřely zase trochu do sebe. Jak ale sám říká, je optimista. Svět si projde krizí jako takovou krátkou katarzí a pak nás čeká růst třeba ještě větší, než jsme jej znali před pandemií. Otázkou podle něj ale je, co každý z nás za prosperitu považuje. „Růst hospodářství je zásadní, ale spíš jako cesta k lepšímu životnímu standardu než k masivnímu konzumu,“ říká Michal Čarný.

Dotkla se vás nějak osobně pandemie koronaviru?

Zdravotně naštěstí ne. Virus se mé rodině prozatím vyhnul a to je nejdůležitější. Co se týče práce, která je obvykle plná cestování do zahraničí, tak to byla naopak zajímavá změna. S manželkou jsme si užívali, že se doma během týdne víc potkáváme a můžeme se společně připravovat na očekávaný přírůstek v rodině. Víkendy teď už většinou trávíme v přírodě na Šumavě, kterou máme moc rádi.

Zpomalení jednou skončí a jsem přesvědčený, že má potenciál nás nastartovat k dalšímu růstu, možná ještě většímu.

No a na mou práci pro Mastercard samozřejmě pandemie dopad měla. Každý den ráno teď detailně sleduji, jak se vyvíjí bezhotovostní platby, a spolu s našimi partnery z řad českých a slovenských bank se připravujeme na budoucnost. Na některé oblasti měla pandemie paradoxně velmi pozitivní dopad, například platby na internetu zaznamenaly obrovský nárůst. Vyloženě špatně na tom nebyly ani platby v odvětví potravin. Lidé mnohdy nakupovali stejně jako během předvánoční horečky. Jiné oblasti byly naopak logicky postižené restriktivními opatřeními. Asi nikoho nepřekvapí, že v posledních týdnech se za cestování utrácelo minimálně.

Ukázalo se ale, že celý náš tým včetně mě dokáže velmi efektivně pracovat i z bezpečí a pohodlí domova. Trochu jsem se toho obával, takže to bylo příjemné překvapení. Jsem za to rád, protože ne každý má to štěstí. Moje manželka je zubařka a ordinovala v podstatě bez přestání po celou dobu pandemie. Bohužel, pro ni práce z domu neexistuje.

Co koronavirus podle vás vypověděl o české společnosti? A co o světě jako takovém?

Mám pocit, že koronavirus přispěl k dalšímu posunu od globalizované společnosti směrem k něčemu lokálnímu a mnohem uzavřenějšímu. Není to nic, co by pandemie přinesla sama o sobě. Podobné tendence už pozoruji nějakou dobu. Dosud měly charakter hlavně politický a nyní mají i zdravotní. Vzhledem k tomu, že jsem velkou část života studoval nebo pracoval v různých koutech světa, vnímám to spíše negativně.

Velmi se mi ale líbí, jak jsme v Česku zdravotní krizi zvládli. Mnoho věcí se samozřejmě dalo udělat lépe, ale s ohledem na závažnost důsledků pandemie jsem se obával daleko většího zmatku a chaosu. Myslím, že jsme hodně pragmatičtí. Když máme problém, tak prostě najdeme cestu, jak ho vyřešit.

Problémy ale ještě asi budou... Je podle vás ekonomická krize nevyhnutelná?

Myslím si, že ano. Možná se nebude jednat o hlubokou krizi, ale zpomalení ekonomiky určitě nastane. Není to ale nic zvláštního. Ekonomika běžně prochází cykly. I když se to nemusí zdát, v posledních letech jsme byli svědky poměrně dlouhého období kontinuálního růstu.

Jsem přesvědčený, že kdyby zpomalení nezpůsobil koronavirus a související restrikce, bylo by to něco jiného. Nejsem ale pesimista. Zpomalení jednou skončí a jsem přesvědčený, že má potenciál nás nastartovat k dalšímu růstu, možná ještě většímu.

Mohla by ona krize přinést i nějaká pozitiva?

Určitě ano. Je to vlastně takový detox pro naši ekonomiku. Není vůbec příjemný, ale z dlouhodobého hlediska může být užitečný. Jsem přesvědčený, že zdravé firmy, o jejichž služby a produkty je zájem, přežijí a z krize vyjdou silnější. Dá jim to například příležitost optimalizovat nějaké aspekty svého fungování. Trh se tak sám pročistí od špatně fungujících procesů, firem, ale třeba i od špatných zaměstnanců. Krize nám také připomene jeden ze starších sloganů Mastercard: Jsou věci, které si za peníze nekoupíte...

Máte nějaký recept, jak nejlépe krizi prožít?

Každý bude mít asi svůj recept... Ten můj je poměrně jednoduchý. Pořádně na sobě zapracovat. A je už jedno, jestli se člověk bude snažit zvládnout složitou situaci v práci nebo podnikání či jen bude chtít být dobrý manžel, přítel nebo otec rodiny. Krize oddělí ty, kteří na sobě pracují, od těch ostatních.

Úplně nejdůležitější ale je nepropadnout panice. Řada studií sice ukazuje korelaci mezi ekonomickou prosperitou společnosti a štěstím, ale v reálném životě je těch aspektů mnohem víc.

A měl by tedy být nejvyšší prioritou společnosti návrat k prosperitě?

Asi záleží na tom, jak definujeme prosperitu. Pokud prosperita znamená třeba lepší zdravotnictví, školství, možnost cestovat a poznávat, tak určitě. Pokud prosperita znamená jen televizi s ještě větší obrazovkou, tak to asi tak nezbytné nebude.

Na první pohled se to může u společnosti, která se věnuje platbám, zdát divné, ale v Mastercard řadu služeb a produktů stavíme na skutečnosti, že prožitky pro lidi v mnoha případech znamenají více než věci a jsou k nezaplacení. Přesně to je podle mě základem prosperity.

Na co by se mělo lidstvo aktuálně nejvíc soustředit? Ekologie, demokracie nebo hospodářství?

Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Podle mě to musí být všechno propojené. Ekologie určitě ano, ale ne nesmyslná. Musí vést k celkově zodpovědnému přístupu a ne k aktivitám, které nabourávají konkurenceschopnost ekonomiky nebo konkrétních podniků. Demokracie je klíčová, tedy zásadně důležitá. Musí být ale efektivní a nezpomalovat schopnost přijímat rozhodnutí.

Hospodářství je samozřejmě také zásadní, ale spíš jako cesta k lepšímu životnímu standardu než k masivnímu konzumu. Udržovat balanc mezi těmito třemi složkami je složité, a to až tak, že se to nemůže nikdy zcela podařit prostřednictvím nějaké státní regulace. Proto nejsem velkým příznivcem regulací. Věřím, že jakmile akutní krize odezní, měla by rovnováhu udržovat primárně neviditelná ruka trhu.

Na co se budete soustředit vy osobně, tedy hlavně co se týká vaší profese?

Pandemie už celkem jasně ukázala jedno – lidé v zásadě nechtějí platit hotovostí. Už před krizí by její hypotetické zrušení přivítala polovina Čechů. Myslím, že nyní jich bude podstatně více. Obchodníci dokonce aktivně nabádají klienty, ať zaplatí bezhotovostně, nebo rovnou nakoupí na internetu.

Platby kartou nebo telefonem musí fungovat vždy a všude, a to na tisíc procent. S tím souvisí rozšíření možnosti zaplatit kartou i tam, kde to ještě nejde. Zaměřovat se budeme na malé obchodníky, živnostníky, ale také na bezhotovostní placení ve státní správě. Platby musí být také bezpečné. Současně s tím, jak se zdokonalují metody kriminálních živlů, tak Mastercard vylepšuje nástroje prevence zneužití karet, které fungují na pozadí a málokdo o nich ví.

Michal Čarný

Od roku 2019 je generálním ředitelem ve společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. Před tím byl ve společnosti tři roky zodpovědný za přípravu a realizaci strategie pro spotřebitelské a firemní produkty v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Před příchodem do Mastercard působil pět let ve společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Zde vedl poradenské projekty se zaměřením na finanční služby a telekomunikační sektor. Pracoval s klienty napříč mnoha regiony včetně střední a východní Evropy, západní Evropy, jižní Evropy a Blízkého východu. Působil také v jihovýchodní Asii či Číně.

Platba kartou nebo mobilem tak zůstává tou nejbezpečnější cestou, jak zaplatit. Další důležitou vlastností plateb je jednoduchost, a to zejména na internetu. Spolu s bankami už aktivně pracujeme na tom, aby internetové placení bylo nejen bezpečné, ale i uživatelsky příjemné. Některé banky již místo složitého přepisování ověřovacích kódů umožňují potvrdit pravost transakce třeba otiskem prstu či skenem obličeje.

V neposlední řadě bychom rádi přispěli k obnově turistického ruchu v České republice. Za tímto účelem jsme nedávno poskytli agentuře CzechTourism zdarma nástroj, který na základě velmi chytrých anonymních dat umožní mnohem lépe cílit a vyhodnocovat různá opatření, a tím pomůže i restartovat cestovní ruch.

Jak podle vás zjistíme, že už je zase dobře?

Teď jsem se byl nedávno večer projít po Praze a podle toho, kolik lidí sedělo a bavilo se na zahrádkách, už zase docela dobře je... Můžeme se potkávat s rodinou, s přáteli a zdravotní riziko snad už není tak veliké. A doufám, že se situace opět nezhorší. Zůstal bych tedy při zemi a řekl, že dobře vlastně už je.

Co byste vzkázal lidem, aby se nebáli budoucnosti?

Vypadá to, že už jsme se odrazili ode dna. Největší zdravotní riziko snad brzy zcela odezní a s dopady na ekonomiku se určitě vypořádáme jako už několikrát v historii.