Jednatel Vysoké školy hotelové v Praze a vedoucí její katedry hotelnictví Petr Studnička hlásí obrovský meziroční propad v oboru a v rozhovoru pro Flowee předpovídá ohromný počet zaniklých pracovních míst. Proto i v rámci vysoké školy spolupracuje se státem na balíčku záchranných opatření. Návrat do doby předkovidové odhaduje zhruba na 2 až 3 roky. A je rád, že své studenty na rizika typu pandemie už léta připravuje.
„Naše studenty učíme a připravujeme na všechno: zákon o ochraně veřejného zdraví, epidemiologické požadavky, krizová komunikace, celosvětový vývoj cestovního ruchu, kde jeden z ukazatelů je zdravotní situace... To všechno oni znají z přednášek.“ Ovšem i tak je realita neúprosná. Petr Studnička se například obává, že covid-19 bude znamenat obecně propad zahraničních studentů na vysokých školách. I na té jeho.
Už je to pět měsíců, co se v Česku objevily první případy onemocnění novým typem koronaviru. Dá se už dneska říct, jak váš obor koronavirová krize postihla a ještě postihne?
Cestovní ruch jako celek, tedy hotelnictví, gastronomie a lázeňství, je jednoznačně celosvětově nejzasaženějším sektorem hospodářství. Vidíme to úplně jasně na propadu poptávky. Cestovní ruch se každopádně meziročně propadne o nějakých 80 procent. A je potřeba vnímat, že vloni cestovalo po světě 1,3 miliardy lidí. Jsou to tedy obrovské propady. V cestovním ruchu se proto očekává zánik až 110 milionů pracovních míst.
Jak jsme na tom u nás?
Konkrétně v České republice se odhaduje zánik 50 tisíc až 80 tisíc pracovních míst. Přitom v cestovním ruchu pracuje čtvrt milionu lidí. Už teď je to vidět na počtech rezervací, na uzavřených hotelech v Praze, kterým se ani nevyplatí letos otevírat.
Jak z vašeho pohledu pomáhá celému tomuhle ohroženému sektoru stát?
My jsme jako vysoká škola navrhovali některá záchranná opatření v rámci pracovní skupiny sněmovního podvýboru pro cestovní ruch. Navrhovali jsme například, aby se ubytovací služby přeřadily do desetiprocentní sazby DPH, povedlo se to a platí od 1. července. Do konce roku je pozastavena EET.
Firmy zjistily, že online práce a setkávání funguje, a bude otázka, zda budou chtít investovat do offline eventů. Na podzim se to zlepší, ale nebudeme na tom jako dřív.
Fungují i přímé podpory, jako jsou třeba lázeňské vouchery, stanovily se hygienické podmínky ubytovacích zařízení... Řada věcí tedy běží. Podali jsme i tři návrhy výzkumných projektů do Technologické agentury ČR, ty jsou zaměřeny na dopad covidu na cestovní ruch, jak se s tím vyrovnat do budoucna, a zda je možné se do budoucna s naším sektorem vyhnout pandemiím, případně dalším krizím celospolečenského významu.
V Praze je podle srovnávacích studií obsazen jen jeden pokoj ze šesti. Jsme na tom v Evropě nejhůř hned po Římě. Čím to je?
To je podle mě ještě optimistický odhad. Praha je destinace historicky závislá na zahraničních turistech, 90 procent obsazenosti tvořila zahraniční klientela. Teď je ale pořád uzavřený Schengen, Američané a Asiati se k nám tedy nedostanou a Evropané se bojí. Ne ani tolik nákazy, ale ekonomické situace. Lidé zkrátka šetří. Například vídeňské hotely ale mají díky domácím turistům klientelu půl napůl v poměru s tou zahraniční, takže se vzpamatovávají lépe. V Praze letos bohužel opravdu zůstanou mnohé hotely zavřené.
Kdy se, co se týče cestovního ruchu, podle vás vrátíme ke stavu před krizí?
Dostat se na čísla roku 2019 bude jednoznačně trvat nějaké dva až tři roky.
Mluvil jste o Rakousku, kde hotelům pomáhají rakouští hosté. Jak z vašeho pohledu pomohl domácímu cestovnímu ruchu český stát?
Pozitivně vidím například marketingovou kampaň CzechTourismu zaměřenou na neobjevené skvosty Česka, už jsem mluvil o snížení sazby DPH u ubytovacích služeb, povedly se i stravovací služby, ono pozastavení EET... Jenže ono došlo k plošnému zastavení, tedy velmi mimořádné situaci. Podnikatelé za to nemohli a stát by jim měl pomoct víc. Například prodloužením programu Antivirus do konce letošního roku, respektive uzákoněním takzvaného kurzarbeitu.
Za prodloužení kurzarbeitu lobují prakticky všechny větší firmy. Stát ale nemůže donekonečna platit lidi, pro které zkrátka není práce. Nejsou například efektivnější ony vouchery, tedy podpora toho, aby lidi cestovali a tomu odvětví pomáhali?
Za mě to má dvě roviny. Ano, jistě, pomoci podnikatelům a rozhýbat poptávku. Zaprvé jsou tu ony státní vouchery na lázeňství, to je přímá podpora. To není nic nového, takové vouchery existují ve Švýcarsku nebo ve Francii od 30. let minulého století. Pravděpodobně podnikatelům pomůže program Covid nájemné a program Antivirus. Byly schváleny dotace ubytovacím zařízením, tedy peníze za pokoj a den po dobu uzavření hotelů. To tedy byla přímá podpora za těch 72 dnů uzavření. To, co je teď důležité, je opravdu pomoci poptávce. Stát by se měl vrátit k úvahám, jak rozhýbat lidi, aby cestovali. Možná zadotovat další vouchery, ale tentokrát pro jiný segment zákazníků.
Vezměte si, že lázeňské vouchery jsou platné pro osoby starší 18 let, je to tedy cíleno pro tradiční hosty lázní a je otázka, zda to takhle stát chtěl. Navíc je tahle podpora velmi limitována režimem „de minimis“, tedy nařízením Evropské komise. Rozhýbejme tedy raději rodiny s dětmi, aby cestovaly. Ve hře je i případná podpora škol v přírodě, to bylo diskutováno i na tripartitě. Cestování dětí a mládeže je segment, který má přes dva miliony lidí, to by mohlo prodloužit sezónu a pomoci ubytovacím zařízením i mimo ni.
Je pravda, že hotely přišly o značnou část příjmů i kvůli zrušeným firemním akcím, mezinárodním eventům a kongresům. Dá se tady očekávat třeba už na podzim oživení?
Eventy a kongresy přes léto nikdy moc nejsou, dohadují se dlouho v předstihu, ale je třeba vnímat celosvětové dění. Microsoft oznámil, že bude mít home office do konce kalendářního roku, řada firem je globální, bude to mít vliv. Firmy zjistily, že online práce a setkávání funguje, a bude otázka, zda budou chtít investovat do offline eventů. Na podzim se to zlepší, ale nebudeme na tom jako dřív.
Jak uzavření a celá koronavirová situace ovlivnila konkrétně vaši školu a studenty?
My jsme prošli zkouškou ohněm v rámci distančního vzdělávání. Zvládli jsme to, všem jsme umožnili skládat zkoušky prezenčně i distančně, všichni chápali složitost situace. Studenti byli ale rádi, že se znovu otevřelo. Problémem jsou však studenti ze třetích zemí – Ukrajina, Rusko... Ti odjeli domů a jsou striktní kritéria pro eventuální návrat.
Jaká kritéria?
Třeba že se škola zaváže v případě mimořádné situace hradit těmto studentům cestu domů, karanténu, zdravotní péči v době karantény... My ale nemáme z hlediska zákona ani možnost tolik informací od studenta získat. Nemůžeme se ho ptát, zda byl ve styku s nakaženými, kde, kdy a s kým. Tohle je těžké a bude to problém, který se propíše na všechny vysoké školy. Obecně přijde propad zahraničních studentů. A celkově budeme muset posílit distanční vzdělávání.
Pro většinu z nás byl začátek pandemie šok. Nikdo na ni nebyl připraven. Jak na tom byli vaši studenti, jsou na takovéto krize cestovního ruchu připravováni v rámci studia?
Ano, to jsem byl vlastně rád, že to, co se začalo probírat v médiích, naši studenti znají. My naše studenty učíme a připravujeme je na vše: zákon o ochraně veřejného zdraví, epidemiologické požadavky, krizová komunikace, celosvětový vývoj cestovního ruchu, kde jeden z ukazatelů je zdravotní situace. To všechno oni znají z přednášek.
Ing. Petr Studnička, PhD.
Vystudoval Vysokou školu hotelovou v Praze, kde působí dodnes v pozici vedoucího katedry hotelnictví, od roku 2017 je jednatelem společnosti. V bakalářském stupni vystudoval obor Management destinace cestovního ruchu, v navazujícím magisterském stupni obor Management hotelnictví a lázeňství. V roce 2013 ukončil na téže škole kurz Další vzdělávání pedagogických pracovníků – Učitelství odborných předmětů pro obor Gastronomie, hotelnictví a turismus. V roce 2015 úspěšně absolvoval doktorské studium v oboru Cestovní ruch na Ekonomické fakultě Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Je členem vzdělávací sekce Asociace hotelů a restaurací ČR a platformy Komora Cestovní ruch Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Studenti mi teď psali a připomněli, že jsem jim před dvěma lety říkal: „Až vy budete absolventi, přijde krize a cestovní ruch se promění.“ Věděli, že jednou z oblastí, která cestovní ruch nejvíc ohrožuje, je zdraví, respektive situace ve zdravotnictví. Byl tu SARS, ptačí, prasečí chřipka, cholera v Africe, my jsme o tom mluvili a vyhodnocovali, co nás může čekat. A ono to přišlo. Jen nikdo z nás nečekal, v jakém rozsahu ta krize vyvolaná epidemiologickou situací bude.
Jak se změní požadavky na absolventa hotelové školy na trhu práce, co budou muset vaši studenti umět a nabízet po koronavirové krizi?
Absolventi budou muset umět reagovat na trendy v oboru, což je hlavně digitalizace, budou muset sledovat proměny právního prostředí, které jsou někdy turbulentní. Bude se posilovat vliv globalizace, bude to nadnárodní integrační proces, cestovní ruch se bude hodně propojovat, ale bude potřeba vnímat i lokální specifika, unikátnost destinací. Bude taky potřeba dobrá vybavenost jazyky a schopnost reagovat na mimořádné situace, nejen na krizi zdravotní, ale třeba i ekonomickou, společenskou... Těch může přijít celá řada.
Má z vašeho pohledu koronavirová situace nějaká pozitiva?
Nebude se podceňovat hygiena, ale my jsme celosvětově v Česku z hlediska indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu tak jako tak na prvních příčkách, co se týče čistoty a hygieny. Já ale vidím i určitou semknutost lidí, projevily se naše pozitivní vlastnosti. I my jsme ještě v lednu posílali na naši partnerskou univerzitu v Číně dezinfekci a roušky. Celkově asi nikdo na letní semestr akademického roku 2019 a 2020 nezapomene. Ten byl opravdu zcela mimořádný nejen pro studenty, ale určitě i pro všechny zaměstnance vysokých škol.
Reklama
foto: Facebook Petra Studničky, zdroj: Vysoká škola hotelová v Praze
