První na řadu přichází evergreen všech debat: odpadky, nepořádek a koše. Lidé často poukazují na to, že je košů málo. Po týdnu chození po Praze musím říct, že jak kde. Obecně jsem však pro tento počet radikálně navýšit, protože prostředí kultivuje, a když bude všude košů dostatek, žvýkačka nebo nedopalek se bude těžko vyhazovat na zem. Doufám! Co mě velice příjemně překvapilo, je prosba Pražanů o to, aby to nebyly jen obyčejné koše, ale tzv. „chytré koše“. V jejich výbavě určitě není nabíječka nebo wi-fi, jak by si mnozí přáli.
Na udržitelnost nelze zapomínat
Jde o pouliční koše, které v sobě snoubí několik funkcí v jednom. Určitě jste je už někde viděli: taková černá (většinou) podlouhlá „nudle“ s přihrádkami na plast, papír atd. Prostě něco, co nás motivuje se k naší planetě chovat šetrněji. Cením si toho a mnozí dodávají, že by na těchto koších klidně mohly být i ty neustále omílané pytlíky na exkrementy našich psích mazlíčků. Prostě nejen více košů, ale při jejich výběru také přemýšlet nad tím, jak mohou pozitivně ovlivnit naši udržitelnost.
Další často zmiňovanou věcí jsou lavičky. Tady je to hlavně o jejich nedostatku! Prostě nejsou. Praha je před časem nechala na mnoha místech odstranit a my si jen můžeme zpívat: „Řekni, kde ty lávky jsou, co se s nimi mohlo stát?“ Primátor to svádí na městské části, ty nevěřícně koukají, a tak nějak všichni prosebně otáčejí své oči k TSK. Kdo za to může? To lidi fakt nezajímá. Lavičky prostě nejsou! Stěžují si na to zejména starší lidé, kteří se ve své čtvrti stále aktivně pohybují.
Pražanům v ulicích chybí odpadkové koše, lavičky a hlavně lepší osvětlení, které je zejména pro ženy symbolem většího klidu.
Například důchodkyně z Prahy 6 mi říkala, že by další lavičky moc uvítala na ulici Jugoslávských partyzánů. Znáte ji, ne? Ta dlouhá z Kulaťáku až do Podbaby. Jiná dáma zase postrádá lavičky na sídlištních vnitroblocích. Obě spojuje stejná potřeba. „Ještě si mohu v klidu dojít na nákup sama, ale cesta je náročnější. Takže si chci vždy po chvíli sednout a na chvíli odpočinout. A taky to není jen o odpočinku, to víte, chci se koukat kolem,“ smála se, ale bylo vidět, že lavičky jsou pro ni zásadní téma.
Stejně tak pro maminky s dětmi a překvapivě i pro mladé. Jejich nápady na „lepší ulice“ jsou však, skromně řečeno, poněkud inovativnější. Lavička by měla mít minimálně 5G vysílač a na počkání se přeměnit v robota, který si s vámi zahraje fotbal. Ano, i takové nápady jsem za ten týden slyšel a musím říct, že i když to nejspíš nepůjde, tak alespoň lze s jistotou konstatovat, že Pražané mají bujnou fantazii a příští generace se neztratí.
Světlo znamená bezpečí
Po povrchu jdou lidé na první dobrou i v případech, kdy věci z ulice nemohou napřímo využít, ale ovlivňují to, jak se cítí. Pro mnohé světlo = bezpečí. Dokonce říkají, že se cítí na ulici bezpečněji, když je dostatečně osvětlená, než když tam stojí strážník. Nemyslí to zle, za práci policie jsou vděční, ale zároveň dodávají: „Kdyby tu bylo víc světla, ani by tu chodit nemusel.“ Je to tak? Psychologicky asi ano. Světlo působí uklidňujícím dojmem a zejména pro ženy je to symbol většího klidu. Zejména v noci.
Nebudu lhát, také je mi noční cesta z práce příjemnější, když jsou ulice dostatečně ozářené. Slíbil jsem, že je to něco, na co se podívám, a požádal jsem kolegy, aby mi zkusili vytipovat místa, kde osvětlení vyloženě chybí. Prostě abychom mohli začít pracovat a měnit ulice k lepšímu ihned po volbách nebo rovnou hned v těch městských částech, kde máme své starosty. Hlavně se neděste vyšších městských účtů za elektřinu. Když už, tak je čas na úsporné zářivky. I větší bezpečí se dá tvořit udržitelně.
Tolik dnes. První týden přinesl věci, které asi každý čekal. Každopádně i pár, které jsem si záměrně schoval na příště. Čtěte, sledujte a případně pište. Jdeme do toho spolu, za lepší ulice.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
