Ekonomové a sociologové se vzácně shodují: Na podzim čeká české domácnosti takový náraz do zdi, jako už hodně dlouho ne. Ceny za energie dosahují obřích výšek a dopady energetické krize si neuvědomujeme jen proto, že je léto, nemusí se tolik topit a také proto, že Česko má ještě stále zásoby. Jenže ani konflikt Evropy s Ruskem kvůli válce na Ukrajině, ani zdražování nekončí. Inflační spirála se roztočila a problémy začnou ve velkém zasahovat také střední třídu, která byla do této chvíle relativně zajištěná. „Panuje obava, že bude brzy opět více než milion lidí v exekuci a že veškerá práce na snižování tohoto čísla přijde vniveč,“ říká Gabriela Vondrušová z Institutu prevence a řešení předlužení, který se rozhodl jednat. Vydal seznam doporučení adresovaných jak domácnostem, tak státu a dodavatelům energií.
Co tedy konkrétně doporučujete domácnostem? A jakým způsobem se bude apelovat na dodavatele energií? Aby upravovali ceníky nebo aby teď byli benevolentnější k neplatičům?
Tak i tak. U těch domácností apelujeme na to, aby ve vyšší míře žádaly o příspěvek na bydlení, který využívá jen minimum lidí z těch, kteří na něj mají nárok. Zároveň by si lidé měli navýšit zálohy, aby se zbavili šoku při doplatcích. Pokud je to možné, měli by řešit komunitní energetiku a obnovitelné zdroje. U dodavatelů energií apelujeme na to, aby opravdu teď byli proklientští, aby transparentněji komunikovali situaci a nastavili pomocnou ruku lidem, kteří v těch problémech jsou. Konkrétně se třeba jedná o nějaké prodloužení splátkového kalendáře, třeba s odkladem na šest až dvanáct měsíců. Aby měli přehledně informace na svých webech s přímým odkazem na call centra. Což se prostě neděje.
Vy to musíte nejdříve zaplatit a teprve potom dostanete pomoc. Pro lidi, kterých se ten problém nejvíc týká, to vlastně není vůbec možné využít.
Informovanost je naprosto klíčová, proto školíme lidi, kteří budou s klienty energetických společností vyplňovat žádost o příspěvek na bydlení, můžou alternovat třeba na úřadech práce a pomáhat v různých poradnách. Zároveň se ale s dodavateli snažíme nastavit osvětu a prevenci tak, aby lidé nedoplatkům předcházeli. To znamená správně komunikovat zvyšování záloh s ohledem na potřeby jednotlivých skupin. Jinak je to pro seniory, jinak pro matky samoživitelky, jinak pro střední a vyšší příjmovou třídu.
Nedávno schválila vláda pomoc domácnostem. Co na to říkáte? Je to dostatečné?
Jakákoliv konkrétní finanční pomoc je vítána. Krátkodobě to pomůže vyřešit nějaký problém, ale je potřeba více motivovat lidi k řešením dlouhodobým. Navíc vy to musíte nejdříve zaplatit a teprve potom dostanete pomoc. Pro lidi, kterých se ten problém nejvíc týká, to vlastně není vůbec možné využít. Zároveň je potřeba zvýšit normativy na bydlení a nezabavitelnou část příjmu. Potřebujeme prostě, aby opatření kopírovala strmě stoupající inflaci.
V jednom z vašich materiálů se píše, že 53 procent domácností má finanční potíže. Co to znamená?
Podle výzkumu se velké potíže objevily u čtyř procent lidí, střední potíže mělo pár procent lidí a 36 procent přiznává „nějaké potíže“. My jsme se jich ptali, jestli v tuto chvíli mohou pokrýt zálohy, které mají platit, nebo jestli si na to musí někde půjčit.
Půjčovat si rozhodně nechci... Co mám ale udělat v okamžiku, když zjistím, že mé rodině, v níž žiju se ženou a dvěma dětmi, zvednou najednou v bytě energie ze tří tisíc měsíčně na deset tisíc. Co je potřeba v té chvíli udělat?
Je dobré se podívat, jestli máte nárok na státní sociální podporu. Nejvíc funguje příspěvek na bydlení, který se dá vyplatit i zpětně. A není to jen na to, že teď nemáte na nějaké to roční vyúčtování, ale přesně na to, že nemáte ani na zálohy. Informace se koncentrují na úřadu práce, ale zároveň chápeme, že to místo je dost často stigmatizováno. Můžete ale využít také občanské poradny, dluhové poradny, v Praze teď fungují kontaktní místa pro bydlení.
Velmi důležité je ale velmi rychle a aktivně komunikovat se svým dodavatelem. Oni totiž někteří tu pomocnou ruku opravdu nabízejí, umožňují splátkové kalendáře, pomohou individuálně nastavit splátky. Jeden z dodavatelů má třeba i Fond solidarity, kdy můžete poslat na účet peníze pro konkrétního jiného klienta.
Vy jste použila zajímavé slovo stigmatizace. Je to jeden z důvodů, proč se lidé bojí tyhle problémy řešit?
Celá oblast dluhů je jedno velké stigma, kdy si člověk říká, že selhal a nedokázal ustát situaci. Těch způsobů, jak spadnout do dluhové pasti, je přitom spousta. A mohou do ní spadnout i lidé ze středních, a dokonce i z vyšších tříd. Ztratí zaměstnání, nedej bože přijdou o partnera, půjčí přátelům peníze a přijdou o ně…
Gabriela Vondrušová
Pracuje v Institutu prevence a řešení předlužení na systémových změnách v oblasti dluhů a exekucí. Nejvíc se podílí na rozvoji protiexekučního programu ve firmách – pomáhá jim být produktivnější. Odjakživa ji bavilo propojovat byznys s (neziskovými) projekty, které zlepšují svět kolem nás. I proto v minulých letech působila v mezinárodní organizaci Ashoka, která hledá a podporuje sociální inovátory, nebo se podílela na rozvoji myšlenky udržitelného tiny housingu či vybudování coworkingo-komunitního centra z bývalého brownfieldu za Prahou. (zdroj: Red Button EDU)
My ale ukazujeme, že se v tomto případě nejedná o lehkovážnost jako třeba u gamblingu. Ti lidé se s tím pak perou, jak můžou, ale stigmatizace je opravdu velká. I proto se snažíme, aby se příspěvek na bydlení mohl vyřizovat i jinde než jen na úřadu práce.
Bavili jsme se o tom, co by měli lidé udělat. Zkontrolovat účty, upravit zálohy, zažádat o příspěvky. To jsou všechno už velmi specifické věci pro ty, kteří se do problémů dostali, nebo se můžou dostat. Měla byste obecné, možná preventivní doporučení pro všechny? Co by měli dělat, aby se do problémů vůbec nedostali?
Pravidelně hlídat spotřebu, aby na konci roku nepřišel šok. A pokud možno spotřebu snižovat. Někde to jde přes aplikaci, ale někde k tomu stačí i prostý papír a tužka. Pokud máte možnosti, šetřete, kde se dá. To se týká nejen energií, ale celkového rozpočtu domácnosti. A spořit jde mnoha způsoby. Dost například dělají opakované automatické výdaje za služby, které člověk nevyužívá ve velkém rozsahu – vysoký mobilní tarif, nebo třeba taky předplatné na Netflixu. Můžete konsolidovat úvěry, dočasně omezit spoření či investice – v těchto konkrétních případech se ale jedná jen o krátkodobé řešení.
Krize, ve které se teď nacházíme, zřejmě není zdaleka u konce. Kam až mohou ceny vystoupat? Jste optimistka, nebo pesimistka?
V tomto případě pesimistka. Od dodavatelů jsme dostali informaci, že by lidé v Česku měli zaplatit na energiích až o 150 miliard korun víc. A to samozřejmě není udržitelné.
Reklama
foto: Archiv Gabriely Vondrušové, zdroj: Autorský článek
