V pátek 5. dubna byla zažehnána první vážná krize současné pražské koalice. Vyvolal ji svérázný nápad pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který, aniž by tušil, jak velkou lavinu komentářů strhne, navrhl vytipovat neužívané byty v Praze prostřednictvím vyhodnocení údajů z elektroměrů. Lídr Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil to však označil za špiclování a předem upozornil, že pokud budou Piráti dál trvat na zasahování do vlastnictví, budou si muset najít jiného koaličního partnera.
O pražské bytové krizi a problému s prázdnými byty se vedou debaty dlouho. Podle Českého statistického úřadu je v Praze volných přes sedm tisíc bytů, tedy téměř 8 % z celkového počtu, ve kterých by mohlo bydlení najít přes deset tisíc lidí. Primátor se v úvahách nad tím, jak problém řešit, nechal inspirovat kanadským Vancouverem, kde funguje takzvaná daň „na prázdné domovy“.
Koaliční partneři se dohodli na zavedení systému daňových úlev tak, aby motivoval majitele nemovitostí k pronájmu.
Navrhl tedy jejich zmapování za pomoci údajů Pražské energetiky, což vyvolalo vlnu kritiky z řad odborníků i veřejnosti. Otázka zněla jasně: Mají politici právo kvůli veřejnému zájmu zasahovat do soukromého vlastnictví?.
Na tiskové konferenci po společném jednání se však ukázalo, že primátor Hřib na svém návrhu dále netrvá a všichni účastníci si mohou potřást rukou. „Jsme rádi, že nemusíme občanům vysvětlovat, proč jim chceme zasahovat do soukromí a sankcionovat za vlastnictví více než jedno bytu,“ konstatoval Jiří Pospíšil s tím, že analýza elektroměrů probíhat nebude. Podle Jana Čižinského, hlavního představitele třetí strany konfliktu, hnutí Praha sobě, se nyní koaliční partneři dohodli na zavedení systému daňových úlev tak, aby motivoval majitele nemovitostí k pronájmu.
Čí jsou?
Čižinský, který své hnutí označil za moderátora zmírňujícího napětí vyhroceného sporu, Hřibův kontroverzní návrh částečně podporoval na Facebooku s tím, že „nejde o žádný zásah do soukromého vlastnictví, ale o legitimní snahu města regulovat to, jak se v něm žije a jak lidé bydlí“. Podle něj se navíc problematika prázdných bytů v Praze týká především cizinců, kteří je nakupují pouze jako investice a „pár tisíc ročně na nájemném neřeší“.
Většina bytů koupených na investice se dále pronajímá, tudíž nevyužité nezůstávají.
Za toto tvrzení si však vysloužil vlnu kritických komentářů. Například dáma s přezdívkou Alesia Is-absent argumentovala s tím, že cizincům byty prodává. „Když si koupíte byty za 100 milionů, na nájemném dostanete zpět několik milionů ročně, což nejsou zanedbatelné částky ani pro miliardáře. A tvrzení, že se až 20 % bytů kupuje na investici, vůbec neznamená, že pak leží prázdné, investiční byt = nájemní byt,“ konstatovala.
Její slova ostatně potvrzují i pražští developeři. „Většina bytů koupených na investice se dále pronajímá, tudíž nevyužité nezůstávají,“ vyjádřil se mluvčí Ekospolu Filip Sušanka. Podle něj navíc ani tvrzení o „zlých cizincích“ není relevantní, protože o investiční byty se ze tří čtvrtin zajímají Češi.
„Je pravda, že asi tři roky nazpět se o investiční typ bytů zajímali především občané bývalého Sovětského svazu, zejména z Ruska, a ti je někdy nechávali prázdné. Bylo to dané nařízením v Rusku, kvůli kterému nebylo pro lidi vhodné disponovat na účtu vyššími částkami peněz. Dnes už však toto i z důvodu vysoké poptávky po bydlení není pravda,“ doplnila mluvčí Central Group Marcela Fialková.
Praha slibuje
Kdo je tedy majitelem prázdnotou zejících bytů, které v Praze zbytečně zabírají místo? Podle Radomíra Kočího, zakladatele iniciativy Prázdné domy, jsou to nejčastěji společnosti, u nichž je kolikrát velmi těžké dohledat skutečné vlastníky. Smutným faktem však podle něj zůstává i to, že některé z nich vlastní magistrát, městské části nebo stát. „Pokud chce město zasáhnout proti fenoménu prázdných domů, musí si hlavně zamést před vlastním prahem,“ uvedl v loňském rozhovoru pro portál Milujemeprahu.
Bez doplňování dostatečného počtu nových bytů na trh bude Praha prohrávat v konkurenci s dalšími městy a stane se nedostupným místem pro další generace.
Praha ostatně čelila vlně kritiky za prázdné byty už loni na jaře. Podle analýzy, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje mělo město v roce 2018 pod svou správou téměř dva tisíce prázdných bytů. Letos se magistrát konečně zavázal, že jejich opravy v jednotlivých městských částech finančně podpoří. „Do poloviny roku chceme nashromáždit požadavky od radnic. Na základě toho rozhodneme, kolik peněz jim pošleme,“ řekl deníku iDnes radní pro oblast bydlení Adam Zábranský.
Nutnost nové výstavby
V reakci na bytovou krizi si také magistrát nechal vypracovat analýzu na téma dostupnosti bydlení v Praze. Z dokumentu vyplynulo, že i přes vzrůstající poptávku v hlavním městě ročně ubude na 3 000 bytů. Pokud by měly být zohledněny všechny současně působící faktory, jako jsou zánik bytového fondu, tlak na zvyšování prostorového standardu, nárůst počtu obyvatel v úrovni 8 až 10 tisíc lidí za rok a využívání malé části bytů ke krátkodobým pronájmům, tak model predikuje, že by musela být po roce 2020 zahajována výstavba přibližně 13 tisíc bytů ročně.
Reklama
„Bez doplňování dostatečného počtu nových bytů na trh bude Praha prohrávat v konkurenci s dalšími městy a stane se nedostupným místem pro další generace,“ upozornil náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. Zda toho „doplňování“ bude Praha schopná, je zatím otázkou. Už teď je každopádně jisté, že pouhá podpora zabydlování prázdných bytů k řešení současné krize stačit nebude.
foto: Profimedia, zdroj: Město Praha