Výškové budovy nejsou pro českou metropoli typické, více mrakodrapů než v Praze stojí nejen ve Varšavě, ale třeba i v Bratislavě. Nedávno jsme psali o tom, jak se do výškových budov stěhují obyvatelé Londýna. Česká metropole v tomto zaostává. Zatímco v Praze byly postaveny pouze tři domy přesahující svou výškou hranici sto metrů, třeba zrovna ve Varšavě jich stojí skoro dvě desítky a slovenské hlavní město se může chlubit sedmi takovými budovami.
V centru Varšavy vyrostlo v poslední době mrakodrapů několik. Město má ovšem tu výhodu, že bylo vybombardováno
Většina pražských výškových domů navíc vyrostla ještě před rokem 1990, což platí i pro dva nejvyšší domy v metropoli. Někdejší budova Motokovu se dnes sice pyšní názvem City Empiria, ale dělníci stavbu dokončili už v roce 1977. Její nejvyšší bod je od země vzdálen 132 metrů, ačkoli výškou střechy dosahuje jen do 104 metrů.
Pět nejvyšších
O pět metrů výše má umístěnou střechu nedaleký věžák City Tower, který v nejvyšším bodě měří 116 metrů. Dokončen byl sice v roce 1993, jeho stavba ale započala už o osm let dříve. Oba nejvyšší pražské mrakodrapy disponují shodně 27 podlažími. Ještě o tři patra víc pak nabízí další pankrácká budova pojmenovaná V Tower, dostavěná v roce 2017. Její střecha je zároveň nejvyšším bodem stavby, tyčí se do výšky 103,9 metru.
Osmou nejvyšší pražskou budovou je dejvický hotel International z roku 1957, známý z muzikálu Šakalí léta.
Mezi pět nejvyšších budov Prahy se se svými 25 patry dostala i vysočanská Rezidence Eliška z roku 2013. Střecha Elišky je umístěna do 85 metrů a nejvyšší bod rezidence je v 93,6 metrech.
Rezidence Eliška se nezdá, ale i to je jedna z nejvyšších budov v Praze
Pro pátý nejvyšší věžák se musíme vrátit zpátky na Pankrác k pětihvězdičkovému hotelu Fórum postavenému v roce 1988. Budova o 24 patrech dnes patří hotelové síti Corinthia, její střecha je ve výšce 84 metrů a v nejvyšším bodě dotahuje na devadesát metrů. Mimochodem, osmou nejvyšší pražskou budovou je dejvický hotel International z roku 1957, známý z muzikálu Šakalí léta. Střecha šestnáctipatrové budovy je ve výšce 67 metrů, nejvyšší bod hotelu je od země vzdálen 88 metrů.
Kam se hrabe Říp
Také z pohledu nadmořské výšky patří prvenství mezi pražskými výškovými stavbami žižkovskému vysílači, jehož vrchol se nachází 474 metrů nad hladinou moře. To je mimochodem o 15 (a podle některých pramenů i o 18) metrů víc, než má nejslavnější český kopec Říp. Nejvyšším pražským věžákem se pak z pohledu nadmořské výšky stávají Pražské věže ze sídliště Velká Ohrada. Bytový dům o 21 patrech, známý i pod anglickým názvem Prague Towers, dokončili developeři z Central Group v roce 2011 a jeho střecha přesahuje mořskou hladinu o 409 metrů.
Pražský Manhattan neboli Pankrác. Kromě "véčka" vznikly místní mrakodrapy už za socialismu
Do výšky 393 metrů nad mořem ční budova vokovické Aritmy, od rekonstrukce z roku 2002 známá jako Shiran Tower. Sám o sobě je šestnáctipatrový objekt někdejšího Výzkumného ústavu matematických strojů vysoký 73 metrů. Výše zmíněný pankrácký mrakodrap City Tower je sice díky svým rozměrům označován za největší mrakodrap metropole, ale na základě jeho nadmořské výšky 384 metrů mu mezi výškovými body pražské zástavby patří až páté místo.
Vyšší domy se neprosadily
O více než padesát metrů mohl výšku žižkovského vysílače překonat mrakodrap Light House Point, který měl vyrůst na Vítězném náměstí v Dejvicích. Nerealizovaný návrh z architektonické dílny Ivana Považana a Ramóna Pacheca plánoval objektu výšku 267 metrů. Na designu budovy nabízející byty i kanceláře se podílel i designér Bořek Šípek, stavbu ale její projektanti nedokázali prosadit.
Stavba více než dvanáctipatrových budov by měla být zakázána na 99,4 procentech území hlavního města.
V roce 2012 byla pozastavena i stavba dalšího „nejvyššího“ mrakodrapu v České republice Porto Háje, jehož výška měla dosáhnout ke sto dvaceti metrům a celkem měl objekt disponovat 31 nadzemními patry. Třicet pater slibovali i autoři projektu Žižkov City, další stavby, jejíž budoucnost i bližší podrobnosti zůstávají neznámé.
Plánovaná budova Porto Háje, projekt je zatím v háji
Loni na jaře představili zástupci pražského Institutu plánování a rozvoje výškovou regulaci nové výstavby. Podle jejich názoru by stavba více než dvanáctipatrových budov měla být zakázána na 99,4 procentech území hlavního města.
Kam s mrakodrapy?
Autoři citovaného návrhu v něm uvedli několik lokalit, kde by byla stavba výškových budov možná. Výslovně jsou zmíněny některé části Jižního Města, jako jsou Háje, Opatov nebo Chodov, kde by byla možná výstavba mrakodrapů vysokých i sto metrů. Stavba takto vysokých domů by mohla probíhat i ve Vysočanech u stanice metra Kolbenova.
Stavbu věžáků, které by dosahovaly stometrové výšky, povolili členové komise i na pozemcích někdejšího nádraží Bubny. Ty prostřednictvím své společnosti CPI nakoupil miliardář Radovan Vítek, který na tomto území plánuje výstavbu nové čtvrti včetně obytných a kancelářských objektů. Limit sto metrů pro chystané výškové stavby by měl dále platit i v okolí stanice metra Budějovická.
Reklama
Podle nových stavebních předpisů by měl ale třeba v rámci chystané Parkové čtvrti, která má vzniknout na místě bývalého nákladového nádraží na Žižkově, pro výstavbu nových budov platit maximální výškový limit šedesáti metrů. Stejnou hranici by neměli developeři přesáhnout ani v okolí stanice metra Palmovka. Nové budovy postavené na Maninách nebo Roztylech by zase svou výškou neměly přesáhnout hranici osmdesáti metrů.
foto: Profimedia, zdroj: Mrakodrapy ČR
