Jak budou Pražané jezdit na letiště? Preferovaným způsobem je samozřejmě železniční rychlodráha. Ta má být ale hotova nejdříve v roce 2028. A jak známe dlouholetou pražskou praxi, pravděpodobnost toho, že bude stavba dokončena v termínu, je asi taková, jakože Sparta letos vyhraje fotbalovou ligu. Jenže autobusy, které z města na letiště (a naopak) cestující dopravují, nejsou zrovna ekologická varianta. A tak si na magistrátu vzpomněli na trolejbusy.
Trolejbusy jsou daleko ekologičtějším, a co se týče výstavby infrastruktury také rychlejším východiskem. Nemusí se řešit výkupy pozemků a další tisíce úřednických externalit, a až se dokončí železnice (pokud se někdy dokončí), využije se elektrická infrastruktura pro prodloužení tramvajové tratě z Divoké Šárky na sídliště Dědina.
Dvacet velkokapacitních bateriových trolejbusů sníží výfukové emise při cestě na letiště na nulu.
„Prioritou je pro nás stále rychlodráha na letiště, která je investicí Správy železniční dopravní cesty, a intenzivně na ní spolupracujeme. Kvůli velikosti stavby je to ale řešení nejdřív pro rok 2028. My jsme se rozhodli ulehčit cestujícím co nejdřív. Proto trasu linky 119 zelektrifikujeme a pořídíme dvacet velkokapacitních tříčlánkových bateriových trolejbusů. Budou mít délku 25 metrů, čímž se výrazně zlepší komfort cestujících, ulehčíme dopravě tím, že nebudeme přidávat další autobusové spoje, a zároveň snížíme výfukové emise na nulu,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
Ekologická budoucnost
Troleje tedy nebudou z Veleslavína na letiště nataženy pouze jednoúčelově. Základy tratí pro tramvaje i pro trolejbusy jsou totiž stejné – je potřeba na celou trať přivést elektrickou energii. Navíc bateriové trolejbusy pojedou v budoucnu paralelně s tramvajemi, například na permanentně přetížené lince 112 z Nádraží Holešovice do zoo v Tróji a dále do Podhoří. „Myslíme i na dobu, kdy se na letiště bude moci jezdit vlakem. Vybudovaná infrastruktura i trolejbusy totiž snadno najdou využití jinde,“ doplnil náměstek Scheinherr.
Cíl je jasný – využít moderní technologie k tomu, aby město co nejvíce snížilo emisní zátěž, množství produkovaného CO² a výfukových plynů. Jednoduše řečeno, aby v Praze jezdilo co nejmíň motorových vozidel. Zapadá to do širšího konceptu ekologické dopravy v Praze, která by měla zohledňovat pohodlí Pražanů.
Nové pražské zastupitelstvo se o to snaží dlouhodobě, například se uvažuje o tom, že za vjezd do Prahy by se mělo začít platit mýtné. Minulý týden radní ohlásili novou podobu městského okruhu, který má být umístěn hlavně pod zem. Což znamená další tunel – a ten poslední, Blanka, se mimochodem připravoval de facto od roku 1993 a Prahu stál 43 miliard korun. Ale buďme optimisty, trolejbusy jsou v souladu s cíli v rámci Klimatického závazku hlavního města Prahy a zastupitelstvem schváleným Plánem udržitelné mobility. A žádný tunel na ně není potřeba.
Reklama
foto: Shutterstock, Jaromír Chalabala, Martyn Jandula, zdroj: Praha.eu