Blanka je konečně zkolaudovaná. Jak šel čas s běloskvoucí černou dírou

Jméno Blanka pochází z latiny a znamená „bílá“ nebo také „běloskvoucí“. Pro Čechy a hlavně Pražany je ovšem synonymem pro výrazy „tunel“ a „černá díra“. Tunelový komplex Blanka (zkratkou TKB) v Praze je nejdelší městský tunel v Evropě. Ale problémy, které jeho hloubení doprovázely, možná zaznamenaly i rekord světový.

V říjnu se po více než čtyřech letech zkušebního provozu dočkala Blanka kolaudace. Těm, co jím projíždějí, to může být asi jedno. Pro ně se nic nemění. Kámen ze srdce spadl magistrátu a úředníkům, kteří se mohou nyní plně věnovat výstavbě navazujícího vnitřního okruhu. Ten už měl být ovšem dávno hotový.

Nejdříve byla ve hře varianta, kde silniční koridor měl vést podle stávající železnice po okraji Stromovky mezi Špejcharem a Argentinskou ulicí.

Kolaudace stavby byla původně podmíněna dostavbou vnějšího Pražského okruhu, ale pražský magistrát rozhodl, že Praha nemůže garantovat státní stavbu. Pak už jen stačilo reorganizovat magistrátní investiční odbor a vytvořit nové oddělení pro výstavbu městského okruhu. V zásadě se nic nezměnilo, ale vlk se nažral a koza zůstala celá.

Dana, Hana, Blanka

Kdo z řidičů se snažil před rokem otevření TKB projet Prahu od Kladna či z Roztok u Prahy, prožíval martyrium v podobě dlouhých kolon v oblasti Letné. To, že je situace v automobilové dopravě v této oblasti neudržitelná, bylo jasné už v sedmdesátých letech minulého století. Nejdříve byla ve hře varianta, kde silniční koridor měl vést podle stávající železnice po okraji Stromovky mezi Špejcharem a Argentinskou ulicí.

Takto vypadal tunel Blanka v roce 2009 pod Trojou. A takto tehdy vypadal primátor Pavel Bém

Toto řešení se zkoumalo ze všech stran, aby bylo shledáno jako nevyhovující. Nová komise dopravních odborníků, která byla ustavena v roce 1993, navrhla tři varianty. Jedna měla vést z Dejvic od Hradčanské a Evropské do Podbaby a pak podél Vltavy. Nesla pracovní jméno Dana a byla nakonec zavržena s tím, že by ji bylo obtížné uchránit před povodněmi. Další varianta, která nesla jméno Hana, měla vést od Hradčanské pod Holešovicemi a do roku 1996 soupeřila s trasou Blanka, u níž se plánoval tunel pod Stromovkou. Blanka nakonec vyhrála, o rok později proběhla projektová příprava a nakonec v roce 2003 bylo vydáno územní rozhodnutí. Rok na to se začala razit průzkumná štola.

Tři hráči a dodatky

Tunelový komplex Blanka dnes tvoří Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel, které na sebe navazují v celkové délce 5 502 metrů. Když tehdejší primátor Pavel Bém podepisoval v říjnu 2006 smlouvu na stavební část těchto tunelů, předpokládalo se, že celková suma bude 17,2 miliardy korun a vše bude hotovo v roce 2011. Krutý omyl. Zkušební provoz byl zahájen až v září roku 2015 a celková suma, kterou Praha za Blanku zaplatila, přesahovala částku 43 miliard korun, což je prakticky více než dvě stě padesát procent z původně plánované částky. Proč?

V květnu roku 2008 se propadla část tunelu v parku Stromovka a vznikl kráter o průměru dvacet a hloubce přes patnáct metrů.

Audit, který na podnět dalšího pražského primátora Bohuslava Svobody provedla mezinárodní auditorská firma White & Case, hovořil o projektu jako o ukázkovém případu propojení politiky a byznysu. Podle informací, které dal k dispozici veřejnosti investigativní novinář Jaroslav Kmenta, byli v pozadí navyšování investic do TKB tři hráči – Pavel Bém, který byl pražským primátorem v letech 2002 až 2010, Jiří Toman, který šéfoval speciálnímu odboru městského investora, jenž měl na starost vše kolem výstavby komplexu, a vlivný lobbista a byznysmen Roman Janoušek, přítel Pavla Béma a později i Jiřího Tomana. Tehdy se v odboru městského investora schvalovalo nejvíce dodatků, jež měly vliv na zdražení výstavby.

Díry nejen ve Stromovce

Ale nemluvme jen o vlivu politiky a lobbistů na konečnou cenu TKB. Tunel měl i další „zádrhely“. V květnu roku 2008 se propadla část tunelu v parku Stromovka a vznikl kráter o průměru dvacet a hloubce přes patnáct metrů. Zraněn nebyl naštěstí nikdo. Trestní oznámení na neznámého pachatele bylo odloženo. Prý hlavně hodně pršelo. Každopádně musela být pozměněna technologie ražby tunelů, což znamenalo její zdražení zhruba o sto tisíc korun na jeden metr tunelu…

Viník odhalen nebyl a nová opatření prodražila stavbu v kritickém úseku cirka o sto milionů korun.

Co čert nechtěl, hned v říjnu téhož roku se ve Stromovce propadla jiná část tunelu a tentokrát vznikl kráter o průměru pětadvacet a hloubce šestnáct metrů. Primátor Pavel Bém se tehdy nechal slyšet, že jednou se to může stát, ale podruhé? A podal trestní oznámení na neznámého pachatele za obecné ohrožení. Viník odhalen nebyl a nová opatření prodražila stavbu v kritickém úseku cirka o sto milionů korun. V červenci 2010 byl v tunelu pod křížením Patočkovy a Myslbekovy ulice zavalen bagrista i se svým strojem, naštěstí ho záchranáři vyprostili, aniž by se bagrista nějak zranil. V areálu Ministerstva kultury na Brusnici se pak propadla část parkoviště a zahrady, kde vznikl kráter o průměru patnácti metrů. To ovšem nebyl konec všem pochybením.

Předražený? Jen zbytečně drahý

Jiří Bělohlav, jenž letos v červnu odešel z čela společnosti Metrostav, pro kterou byl TKB největší zakázkou v historii, řekl o tunelu Blanka pro týdeník Euro, že není předražený, ale zbytečně drahý.

Zde po dostavbě v říjnu roku 2015. Tunelový komplex pak čekal ještě čtyři roky na kolaudaci

Podle něj je například systém větrání naprosto velkorysý, navíc vozovka tunelu je vlastně mostem, pod nímž je velký prostor pro kabely. Když jsme u těch technologických kabelů – ty v tunelu ukládaly čtyři různé firmy, nakupovaly je hned od několika dodavatelů, takže i jejich vlastnosti byly odlišné. No a podle znaleckých posudků, které si objednal pražský magistrát, se ani pro použití ve vlhkém prostředí nehodily.

Problém nastal u těch, které tu byly uloženy dva roky před provizorním otevřením tunelu. Musely být vyměněny a tehdejší primátorka Adriana Krnáčová s noblesou sobě vlastní uvedla, že jejich zavedení a uložení projektoval „asi nějaký debil“. Tunelový komplex je dnes zkolaudován a (zatím) slouží. Mnoho řidičů si jej nemůže vynachválit, další, kteří se k němu probíjejí přes Dejvice kolem Vítězného náměstí, nadávají. Komplexní řešení je někde za obzorem. Snad se neprodraží tak jako „běloskvoucí“ tunel Blanka.