Už brzy, konkrétně v roce 2021, dostane pražská hromadná doprava nové zastávky MHD. A nutno uznat, že současné přístřešky na zastávkách neodpovídají standardům 21. století. Lidé se do nich hlavně chodí schovat před větrem a deštěm, což je v chytrém městě, kterým Praha dozajista je, trochu málo. Jak by zastávka měla vypadat, víme – studio Olgoj Chorchoj navrhlo podobu už loni. Důležité ale také je, co by nová zastávka měla umět. Zeptali jsme se tedy těch, kteří pražskou MHD jezdí. Exkluzivní sociologický průzkum na reprezentativním vzorku 1 000 respondentů uskutečnila pro Flowee renomovaná agentura pro průzkum veřejného mínění NMS.
Výkladní skříň
Přes milion lidí má v Praze trvalé bydliště. Dalších několik set tisíc zde dlouhodobě pobývá a počet těch, kteří sem každý den dojíždějí za prací, je okolo 400 tisíc. Metropole je navíc přirozeným turistickým centrem – loni ji navštívilo osm milionů turistů, pro sedm z deseti cestujících na pražském letišti je návštěva Prahy hlavním důvodem příletu. Tihle všichni používají zastávky, které jsou v jistém smyslu výkladní skříní města. A současný probíhající tendr na nového provozovatele zastávek by mohl přinést zásadní zlepšení. Podle výsledku výzkumu už je na čase.
Chceme, aby zastávka byla jen pasivní součást veřejného prostoru, nebo aby plnila aktivní funkci?
Dnes je totiž pouhých 5 procent respondentů spokojeno s tím, jak zastávky ve městě vypadají. Podle výzkumu je konkrétně 36 procent lidí spíše spokojeno, chtěli by tedy nějaké zlepšení. Dalších 14 procent je spíše nespokojeno a 3 procenta respondentů jsou rozhodně nespokojeny. Téměř polovina (42 procent) se na otázku, zda jsou se zastávkami spokojeni, vyjádřilo, že vlastně nevědí. Zastávky je buď nedokázaly ničím zaujmout, nebylo na nich nic zajímavého natolik, aby si toho všimli, nebo neměli dostatek informací.
Chceme tedy, aby zastávka byla jen pasívní součást veřejného prostoru, nebo aby plnila aktivní funkci? Dnes, kdy se chytrá města ve světě předhánějí v tom, co na zastávky umístit, je to ale vlastně otázka zbytečná. Když máme k dispozici technologie, pojďme je využít. Jak? I na to odpovídali respondenti výzkumu.
Rychlý kontakt na záchranku
Cestující by nejvíce ocenili rychlý pohotovostní kontakt. Možnost kdykoliv například stisknutím tlačítka zavolat záchranku nebo policii by ocenilo 54 procent cestujících. Bezpečnostní kamery by přivítalo 51 procent cestujících, základní balíček první pomoci (včetně například defibrilátoru) by chtěla polovina cestujících.
Zastávka 21. století není jen obyčejný přístřešek, ale také informační centrum.
Relativně málo dotazovaných naopak vyjádřilo zájem o informace o počasí – v dobách mobilních telefonů si je lidé najdou sami. Nabíjení telefonů, které se mimochodem nabízelo u nepříliš úspěšného projektu solárních laviček, také již málokoho zajímá. Stejně tak není moc atraktivní wi-fi zdarma. Neomezené datové tarify operátorů zřejmě plní svou funkci dobře.
A jaké další nápady by lidé přivítali? Třeba koše na tříděný odpad, aktuální informace o dopravě, plánovač tras a také víc místa k sezení… To všechno nasvědčuje tomu, co jsme zmínili už v začátku článku, totiž že zastávka 21. století není jen obyčejný přístřešek, ale také informační centrum.
Komfort především
Z posledního grafu vyplývá ještě jedna zajímavá informace: Lidem by na zastávkách nevadila další omezení, pokud by to zvýšilo jejich komfort. Nejen tedy zákaz kouření, ale třeba také zákaz cyklistů a uživatelů dobíjecích koloběžek. Lidem by nevadila ani přítomnost bezpečnostních kamer, pokud by se tím zvýšila bezpečnost – obě tyto možnosti by přivítalo téměř 80 procent cestujících.
Přes devadesát procent ovšem souhlasí se základní premisou, že by v zastávce nemělo pršet a měla by cestující chránit před povětrnostními vlivy. Ostatně, je to stále zastávka MHD a lidé tam hlavně čekají, než jim přijede tramvaj nebo autobus. Jsou to ale právě ty "věci navíc", které ze zastávky činí artefakt města 21. století.
Reklama
foto: NMS, zdroj: Výzkum NMS pro Flowee