Brzdí Praha investice? Připravuje se na horší časy a stavět se prý bude

Hlavní město Praha má v roce 2020 hospodařit s 81,6 miliardami korun včetně více než dvacetimiliardového deficitu. Ten má být ale kryt například ze snížených výdajů v roce 2019, přebytků minulých let nebo vyššího objemu peněz od státu. Investic má ale postupně ubývat. Je to dobře?

Koalice pražského magistrátu se chlubí, že rozpočet hlavního města Prahy je „zodpovědný a výhledově přebytkový“. Počítá prý také s možným zpomalením tempa růstu české ekonomiky, což by se mohlo projevit nižším růstem rozpočtových příjmů. Vedení Prahy tvrdí, že prioritou je oprava a rozvoj infrastruktury (zejména silnice, mosty nebo chodníky), investice do školství, sociální péče, životní prostředí a digitalizace úřadu.

Pokud tedy ekonomika ještě více oproti současnému roku zpomalí, neměli by být strážci pražské kasy zaskočeni.

S tím, že rozpočet bere v potaz možné zpomalení českého hospodářství, lze v zásadě souhlasit. Když se podíváme na vývoj daňových příjmů v uplynulých třech letech, skutečný objem přijatých daní byl vždy o šest až sedm miliard vyšší, než s jakým bylo počítáno ve schváleném návrhu rozpočtu. Na rok 2020 Praha počítá s daňovými příjmy jen asi o 900 milionů vyššími, než jaký objem byl schválený na rok 2019. Pokud tedy ekonomika ještě více oproti současnému roku zpomalí, neměli by být strážci pražské kasy zaskočeni.

Výdaje na dopravu porostou

Na straně výdajů jsou patrné dvě větší změny. Jednak Praha počítá s nižším objemem investic než v roce 2019, a to asi o 1,4 miliardy korun, jednak jí vzrostou běžné výdaje, a to přibližně o 5,3 miliardy korun. Praha má také vyčleněn menší objem peněz na takzvanou dluhovou službu, tedy na platbu úroků za přijaté úvěry nebo vydané dluhopisy. V letošním roce by takto měla zaplatit 763 milionů korun. To je o 170 milionů méně než letos a vůbec nejméně od roku 2015. To lze přičíst přetrvávajícím nízkým úrokovým sazbám na trhu. Pokles dluhové služby je opět s ohledem na očekávané zpomalení ekonomiky dobrou zprávou.

Dobrou zprávou je i to, že vedení Prahy svá slova o prioritizaci investic do dopravní infrastruktury vyjádřila i pomocí čísel v rozpočtu. Z hlediska kapitálových výdajů (tedy investic) hodlá Praha do dopravy vložit 5,4 miliardy korun, letos to bylo jen 1,3 miliardy. Rovněž běžné výdaje na dopravu porostou, a to o zhruba 300 milionů na 21,6 miliardy.

Zda nezůstane jen u čísel, ukáže až praxe a schopnost Prahy vyčleněné peníze do dopravy skutečně proinvestovat. Kolem 140 milionů korun má jít na obnovu zřícené lávky v Troji. Za další čtvrt miliardy má být vybudováno P+R parkoviště na Černém Mostě. Osmdesát milionů pak Praha plánuje vydat na první etapu opravy Barrandovského mostu, která by měla začít v příštím roce.

Méně na školství

Vyšší budou investice také do městské infrastruktury, a to dokonce trojnásobně. Investice do školství však budou asi o miliardu nižší, o 600 milionů pak vzrostou běžné výdaje na školství. Celkově však jde o úbytek prostředků směřujících do školství řádově o 400 milionů korun. O sto milionů si pohorší také zdravotnictví a sociální péče (součet běžných i investičních výdajů). Výrazně se navyšují prostředky na bezpečnost (asi o 525 milionů), přičemž celé navýšení jde do výdajů investičních.

Opozice pražský rozpočet na příští rok podrobila tvrdé kritice. Politikům ODS a hnutí ANO se nelíbí hlavně růst běžných výdajů. Šéf pražské ODS Tomáš Portlík pro Pražský deník uvedl, že navržený rozpočet umožní postavit sotva stovku bytů a maximálně dvě nové školky. Nedostatečné výdaje na bydlení se nelíbí ani zastupiteli a bývalému šéfovi státní kasy Ivanu Pilnému (ANO), který je zároveň členem finančního výboru. „Už v průběhu projednávání rozpočtu jsme předložili řadu pozměňovacích návrhů zejména do oblasti školství a bydlení, ale koalice všechny odmítla,“ řekl Flowee s tím, že nevylučuje navrhovat přesuny v rozpočtových výdajích i během fiskálního roku.

Udržovací rozpočet?

Pilný magistrátní koalici ale kritizuje i kvůli rozpočtovému výhledu do roku 2025. Z dokumentu totiž vyplývá, že investice mají v roce 2021 dosahovat jen sedm miliard a v roce 2025 pak necelých pět miliard korun. „Je to de facto přiznání, že Praha sama o sobě na investice, zejména dopravní, nebude mít. Upozorňujeme na to už dlouho, ale kromě arogantního vyjednávání primátora se státem se nic neděje. Jako bývalý ministr financí vím, že zdroje státního rozpočtu jsou mizivé a vyhlídky na využití evropských fondů také,“ dodal exšéf státní kasy.

Některé investice jsou zahrnuty v rozpočtech městských společností, některé zase v běžných výdajích, například opravy chodníků.

Praha by se podle něho měla zaměřit na výstavbu metra D, dobudování pražského okruhu, další výstavbu P+R parkovišť nebo na „katastrofální stav nemocnice na Bulovce“. Stranou zájmu však nemá zůstat ani podpora inovativního vzdělávání, snižování provozních výdajů či podpora družstevního bydlení. Podtrženo, sečteno, rozpočet a rozpočtový výhled hlavního města Prahy sice nevykazuje známky nějaké finanční nestability, jde však spíše o rozpočet udržovací.

„Příprava rozpočtu byla náročným procesem, protože požadavky radních byly v rekordní výši a pět miliard korun jsme museli proškrtat. Předkládáme tedy zdrojově vyrovnaný rozpočet, výhledově počítáme s tím, že bude přebytkový,“ řekl podle iDnes.cz náměstek primátora pro oblast financí Pavel Vyhnánek (Praha sobě). Ten také tvrdí, že investic bude v Praze nakonec víc, než se v rozpočtu uvádí. „Některé jsou zahrnuty v rozpočtech městských společností, některé zase v běžných výdajích, například opravy chodníků,“ dodal Vyhnánek.