Praha patří do stovky nejbezpečnějších měst světa. Česko je šesté nejbezpečnější

Podle Světového mírového indexu (GPI – Global Peace Index) se Česká republika v roce 2019 stala šestou nejbezpečnější zemí Evropy a desátou ze 163 sledovaných zemí celého světa. A podle databáze Numbeo na tom není špatně ani naše hlavní město. Praha se totiž řadí mezi sto nejbezpečnějších světových metropolí.

České hlavní město je po celém světě známé vzácnými historickými památkami, pivní kulturou a skvělou kuchyní. Do metropole se ročně sjíždí miliony turistů, ale také zahraniční studenti, kteří se zde mají možnost seznámit s českou kulturou, hudbou, uměním a historií.

Evropa si mimochodem drží pozici nejmírumilovnějšího kontinentu na světě už od začátku měření indexu.

Poslední výzkumy ukazují, že turisty a studenty nevábí Praha jen bohatou historií, širokým kulturním dědictvím a magickou atmosférou, ale také bezpečím. Výše zmíněný index GPI měří relativní stav bezpečnosti na národní i regionální úrovni. Jedná se o projekt Institutu pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace), což je přední světová organizace, jež se zabývá celosvětovou bezpečností. V polovině roku 2019 se podle dat institutu stala Česká republika desátou nejbezpečnější zemí na světě a šestou v Evropě. Evropa si mimochodem drží pozici nejmírumilovnějšího kontinentu na světě už od začátku měření indexu, tedy od roku 2008.

Hlavně zůstat v blocích

Podle studie společnosti Numbeo se pak hlavní město Česka řadí do stovky nejbezpečnějších měst světa. Tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman ale tvrdí, že Praha neusíná na vavřínech ani na jiných větvích. Důležité je podle něj „nepodcenit připravenost“. „Proto se pravidelně podílíme na nejrůznějších bezpečnostních cvičeních, nebo je i sami organizujeme. Na konci ledna jsme například pořádali setkání pracovníků krizového řízení hlavního města Prahy, což je další prvek k prohloubení spolupráce všech složek,“ vysvětluje.

Mezi další preventivní opatření, která už jsou pro Pražany i turisty viditelná, patří například instalace betonových city bloků na největší náměstí v období vánočních a velikonočních trhů. Instalaci, která začala v roce 2017, doporučila policie po tragédiích ve Finsku, Španělsku nebo v Německu, kde do davů lidí najeli útočníci s vozy. V době adventu, Velikonoc a v dalších svátečních dnech je navíc v ulicích města více strážníků a policistů.

Pomáhají i kamery

V minulém roce se vedly vášnivé diskuse, zda do ulic Prahy instalovat více kamerových systémů pro rozpoznávání obličejů. Ona diskuse vyšla tak trochu do ztracena, nicméně i kamerový systém bezpečnostním složkám v Praze pomáhá. Podle Hofmana se v systému nachází celkem 4 765 kamer s tím, že se jedná o kamery hlavního města Prahy, Dopravního podniku hl. m. Prahy, Technické správy komunikací, Správy služeb, Městské policie a jednotlivých městských částí. „Vybraným uživatelům je pak v nadstavbovém softwaru na monitorovacích pracovištích k dispozici 1 190 obrazů z kamer,“ doplňuje tiskový mluvčí. Bezpečnostní složky či městské části, ale neustále staví vlastní nové kamery a na základě jejich žádosti je jejich obraz do nadstavbového softwaru integrován.

Policisté ve zvýšené míře dohlížejí na místa s větší koncentrací osob, velká shromáždění, společenské a kulturní akce a další měkké cíle.

To, že je o bezpečnost metropole momentálně dobře postaráno, potvrzuje i mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. „Praha je skutečně považována za jedno z nejbezpečnějších měst na světě a Policii České republiky důvěřuje více než 70 procent našich obyvatel,“ říká. Podle ní v Praze v současné chvíli slouží přibližně 5 500 policistů. Ti každodenně plní nejen běžné úkoly, ale i další úkoly vyplývající z 1. stupně ohrožení terorismem, který vyhlásil už v březnu roku 2016 po teroristických útocích v Bruselu ministr vnitra. „Policisté tedy ve zvýšené míře dohlížejí na místa s větší koncentrací osob, velká shromáždění, společenské a kulturní akce a další měkké cíle, tedy například na letiště, obchodní centra a další,“ vysvětluje Kropáčová.

V Praze bylo loni registrováno 49 863, což je o více než dva tisíce víc než v roce předešlém. Od roku 2014 do roku 2018 ale celková kriminalita v Praze klesala. Například ještě v roce 2015 policie registrovala přes 64 tisíc trestných činů a v roce 2014 šlo dokonce o více než 71 trestných činů. Na pozitivním vývoji trestné činnosti se podle Kropáčové podílejí policisté v běžné službě, dále při vyšetřování a odhalování trestné činnosti, ale i preventivní činností a informovaností obyvatel, o níž hovořil i Vít Hofman.

„Určitý podíl má i stabilní ekonomická situace naší země a také skutečnost, že vedoucí pracovníci jednotlivých místních oddělení velmi úzce spolupracují s veřejnou správou a vždy řeší aktuální problémy v určitém území,“ dodává Hofman s tím, že své dělají v ulicích během nejvytíženějších dnů o svátcích i policisté vybavení dlouhými střelnými zbraněmi. A také se prý stále daří snižovat dojezdové časy na místo událostí.