Co se stane, když kávičkoví lidé domlouvají lukrativní Prahu 1

Informace jsou prý při obchodování to nejdůležitější. Slýcháváme a čteme to v různých radách od zkušeňáků i v knihách o zbohatnutí, jaké píší lidé, kteří chtějí zbohatnout právě na těch knihách. V obchodě je prostě důležité vědět víc než jiní. Třeba o konkurenci. Když víte, jak konkurence přemýšlí, jak pracuje na prezentacích a tvorbě rozpočtů, jak se snaží obvykle dostat k potenciálnímu klientovi, pak můžete lépe odhadnout, jak se zachová v případě, který vás zajímá. Většinu informací o konkurenci lze překvapivě získat z veřejných zdrojů. Jejich práce, jedná-li se třeba o reklamní agenturu, o ní říká víc, než se na první pohled může zdát.

Dalším nevyčerpatelným zdrojem poznatků jsou samozřejmě lidé samotní. Pořád se něco povídá. Kdekdo má s konkurencí svoje zkušenosti, ať v dobrém nebo zlém. Někdo u ní pracoval, další byl jejím dodavatelem nebo klientem. Je hloupé propadnout touze po všemožných polopravdách a řečech tak, že jim dáváte přednost před reálnou prací. Kávičkoví lidé, vysedávající celé dny u stolků v obchodních centrech, kde, jak říkají, mají schůzky či jednání, vedou řečí a myslí si, že hýbají lidmi a firmami. Většinou nepohnou ničím. Jde o svět nosičů vody a prodejců větru.

Království Prahy 1

A pak je svět sběru informací mnohem temnější. Praha je hlava království, jak má napsáno ve znaku. A centrem té „hlavy“ je Praha 1. Zde by chtěl být každý, parafrázujme Cimrmana. Někdy se ale opravdu zdá, že centrum centra přitahuje průšvihy. A moc. A peníze. A informace. Což dohromady může dát takový koktejl, jaký vám ani v Bugsys nenamíchaj. Problém je, že po něm vám, nám všem, může být víc než zle. Z kocoviny se vyspíte. Z korupce ne.

Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně rozhodl, že se dva lidé domlouvali na něčem, na čem se domlouvat neměli.

Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně rozhodl, že se dva lidé domlouvali na něčem, na čem se domlouvat neměli, a „dopustili se tím trestného činu zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky“. Jde o pronájem citylightů na metru Staroměstská. A tito „kávičkoví lidé“ byli konkrétně z radnice Prahy 1 a firmy JCDecaux.

Řeklo by se běžný pražský příběh. Jako jedno políčko z velikého puzzle. Někdy nevadí, když jeden dílek nemáte, celkový obraz sestavíte. Když jich poztrácíte ale víc, můžete vyhodit celou skládačku. Město ale vyhodit nemůžeme. Jen veřejné peníze nám mohou mizet před očima.