To, že se pražský primátor s českým premiérem zrovna nemusí, není vůbec žádným tajemstvím. Naopak. Jdou si po krku takovým způsobem, že Andrej Babiš týden před volbami považoval za nutné prohlásit: Vyhrajeme-li, kromě Pirátů oslovíme všechny.
Pravdou je, že koalice Pirátů a Starostů byla jediná, která rovněž naprosto jasně a výslovně spolupráci s hnutím ANO vyloučila. Je ale úplně jedno, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice a která z obou stran to prohlásila první. Důležité je to, že pro Babiše jsou Piráti nepřítelem č.1, (což jim paradoxně může ve volbách pomoct, protože „oni budou ti jediní, na které arcizloduch ukázal prstem, proto oni budou arcidobráci“) a pro Piráty je premiér symbolem všeho, co je v současné politice špatně.
Babišův opak v kvádru
V tomto případě nemusíme ani zkoumat, jakou váhu mají Panama Papers, které popisují neetickou, ale de facto právně obtížně napadnutelnou praxi, a Piráti taky nemusí recyklovat volební autobus, ve kterém už před čtyřmi lety posílali premiéra za mříže. Vzájemná animozita vyplývá z toho, že zatímco ostatní politici si drží lajnu uhlazených osobností na úrovni, Ivan Bartoš je ztělesněním naprostého opaku toho, co Andrej Babiš reprezentuje (i když kvádra jim sedí oběma docela dobře).
Politici nejsou od toho, aby se měli navzájem rádi, ale měli by být schopni se dohodnout, což ve vztahu Praha versus stát v současné době neplatí ani náhodou.
Hlavní problém ale vzniká v nulové komunikaci obou stran. Zatímco na celostátní úrovni je Andrej Babiš téměř absolutním vládcem a prosadí si téměř všechno, na co si vzpomene, v Praze vládne koalice (Pirátů, STAN, TOPky a hnutí Praha sobě), kterou má Andrej Babiš rád asi tak jako vyšetřovatele Evropské komise, kteří se mu hrabou v historii farmy Čapí hnízdo. Což by samo o sobě nemuselo nic moc znamenat, politici nejsou od toho, aby se měli navzájem rádi, ale měli by být schopni se dohodnout, což ve vztahu Praha versus stát v současné době neplatí ani náhodou.
Blokáda úřadů a silnic
Důsledky jsou pro provoz města fatální. A nejde zdaleka jen o fakt, že se kvůli tomuto sporu za doby pirátské městské a Babišovy celostátní vlády prakticky neposunula stavba tolik potřebného Pražského okruhu. Na vlastní kůži to Pražané poznali třeba letos v září, kdy se po naprosto mrtvých letních měsících v metropoli začaly opravovat silnice jako o život, což vedlo prakticky k dopravní blokádě města. A to všechno se děje jen proto, že o opravě části silnic rozhoduje magistrát, o části pak státní úřady. A obě strany se na úkor Pražanů a těch, co chtěli Prahou projet, nebyly schopny na ničem dohodnout.
Pokud se tedy mají věci pohnout výrazně dopředu, bude potřeba, aby spolu všechny strany začaly navzájem komunikovat. Jestli bude příští vládu sestavovat opět Andrej Babiš, pak bez ohledu na to, kdo s ním půjde do vlády (znovu připomínám, kromě PirStan to nikdo specificky nevyloučil), bude v Praze zakonzervován současný stav a nezmění se nic. I proto je velmi, velmi důležité, jak současné „velké“ volby dopadnou. Takže než půjdete v pátek na pivo, tak k těm volbám zajděte. A pokud vám na Praze záleží a chcete, aby vypadala tak, jak si přejete, pak to bez ohledu na to, na čí straně jsou vaše volební sympatie, někomu hoďte.
Zkrátka, jak říká kamarád Robert Malecký: Běžte volit. Protože oni půjdou taky.
Reklama
foto: Profimedia
