Na začátku tohoto roku Oslo dokončilo velkolepý plán: odstranit z města 700 parkovacích míst a nahradit je prostorem pro kola, parčíky a lavičky. Bez možnosti parkování a do ulic, kde jsou auta úplně zakázaná, zavítá do centra norského hlavního města, které má něco přes 600 tisíc obyvatel, už jen velmi málo řidičů.
K redukci parkovacích míst město přistoupilo zejména hlavně kvůli zlepšení kvality ovzduší a v rámci boje proti změnám klimatu. Pozitivní dopady na kvalitu života obyvatel se ale projevily okamžitě. Oslo totiž najednou získalo velké množství prostoru navíc a začalo ho využívat úplně jinak.
Aby radnice mohla začít se zátahem na parkovací místa, musela nejdřív zapracovat na veřejné dopravě. Město přidalo nové dráhy tramvají a metra, zkrátilo intervaly mezi spoji a zlevnilo jízdenky. Prosadilo také výstavbu nových tras pro cyklisty a zavedlo granty pro ty, kteří si chtějí pořídit kola elektrická. Rozrostl se také systém pro sdílená kola. Už v minulých letech přitom obyvatelé Osla našlapali průměrně tři miliony jízd ročně. Přes zimu sice většinou sdílení kol nefunguje, ale i to se snažili organizátoři dohnat tím, že na ráfky nasadili kvalitnější pneumatiky.
Jednoho dne se ohlédneme zpátky a nepochopíme, jak jsme si kdy mohli myslet, že budovat centra měst pro auta je dobrý nápad.
Malé množství parkovacích míst samozřejmě zachováno bylo, některá se změnila v parkoviště pro invalidy nebo nabíjecí stanice pro elektromobily. Pár ulic je v ranních hodinách otevřeno pro dodávky, pohotovostní vozidla mají přístup neustále. Ostatní řidiči musí parkovat v garážích, nebo na okraji centra.
Oslo jako příklad
Tyto změny se samozřejmě setkaly s protesty jak ze strany řidičů, tak podnikatelů. Především majitelé podniků se obávali, že z Osla vznikne město duchů, které nikdo nebude navštěvovat. Stal se ale pravý opak. „Ty části města, které jsou určené výhradně pro chodce, nyní patří k nejoblíbenějším lokalitám,“ tvrdí Hanne Marcussenová, místostarostka Osla pro městské plánování. „Změna návyků bývá vždycky obtížná. Města se po celá desetiletí stavěla pro automobily, které byly, a pro někoho stále jsou, vnímány jako symbol statusu. Dnes ale musíme stavět města s myšlenkou na budoucnost a osobní auta by v tom plánování neměla hrát klíčovou roli,“ dodává místostarostka.
Parkování na ulicích je nejjednodušším zdrojem příjmů městských částí.
I další evropská města se snaží provoz aut v centru redukovat. Jedním z nich je třeba Madrid. Ten omezuje vjezd aut pro kohokoliv, kdo v centru přímo nebydlí. A další města je následují. Od září 2018 platí také zákaz vjezdu aut nerezidentů do centra Brna. Po prvotních zmatcích, zdá se, se dopravní situace i tam uklidnila.
„Před pár desítkami let bylo úplně normální, že se kouřilo uvnitř uzavřených prostor. Dnes by to udělal málokdo. A myslím, že to samé bude jednou platit pro auta v centrech,“ míní místostarostka Osla Marcussenová. „Jednoho dne se ohlédneme zpátky a nepochopíme, jak jsme si kdy mohli myslet, že budovat centra měst pro auta je dobrý nápad.“
A co Praha?
V českém hlavním městě se střídavě mluví o zpoplatnění vjezdu do centra, o dostavbě okruhu, ať už jde o ten vnější či vnitřní. Zatím v Praze (ani kolem ní) nic podobného (hotového) nemáme. A že by začala mizet parkovací místa v centru? „Dnes máme parkovací zóny, a i když na ně lidé nadávají, tak jsou v podstatě velmi levné oproti komerční ceně za parkování,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Flowee Vratislav Filler z organizace Auto*Mat. „Je to sice kruté, ale za nedostatek parkovacích domů může laciné parkování na ulicích,“ domnívá se.
Na druhou stranu je parkování na ulicích nejjednodušším zdrojem příjmů městských částí. Stačí na silnici namalovat modrou čáru a parkování chtiví obyvatelé už platí. Tak proč by se městské části takových parkovacích míst zbavovaly? Za parčíky a lavičky jim nikdo nezaplatí.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Fast Company