Chystá se tendr na zastávky. Co přesně Pražanům a Praze přinese?

Jak budou nové zastávky vypadat, už víme. Ve veřejné soutěži na jejich design zvítězil návrh Michala Froňka a Jana Němečka ze studia Olgoj Chorchoj. Výborný prototyp uvidí Pražané už na podzim, vystavenou zastávku (váží celkem 5 tun, součástí je i betonový podklad) si budou moci prohlédnout a osahat na festivalu Future Port Prague. „Zvítězil velice kvalitní návrh, který bude věrně sloužit Pražanům po další desetiletí,“ komentoval návrh Ondřej Boháč z pražského Institutu plánování a rozvoje.

Co se designu týče, ten je opravdu na světové úrovni – jenže zastávka jednadvacátého století by neměla být pouhým přístřeškem, kam se schováte, když bude pršet, a kde si na papírových jízdních řádech najdete, kdy by tak asi měl jet další spoj.

Odjezdy, předpověď počasí i první pomoc

Zastávka 21. století je multifunkčním terminálem, který by měl umět řadu věcí. Model si budou moci prohlédnout návštěvníci letošního festivalu Future Port Prague. Umí například nabíjet telefony přes kabel i bezdrátově. Pokud nabíjecí kabel zapojíte do jednoho z USB portů, procenta se jen pohrnou, pokud váš telefon umožňuje bezdrátové nabíjení, prostě ho jen tak položíte na poličku. Velmi jednoduše se připojíte k funkční (a na to slovo je potřeba klást opravdu velký důraz) wifi síti, takže nebudete muset spotřebovávat svá data.

Zastávky by měly od roku 2021 umět spoustu opravdu chytrých věcí. Jestli tomu tak opravdu bude, není ještě jisté.

Když se chcete podívat, za jak dlouho vám to jede, kolikrát budete muset přestupovat a jestli máte ještě čas zajít na zmrzlinu, mrknete na chytrý jízdní řád (představte si třeba IDOS ve vašem chytrém telefonu). Na mapě, jež ukazuje okolí zastávky, si prohlédnete památky, restaurace nebo si třeba zjistíte nejbližší úřady. Taky se můžete podívat na předpověď počasí a rozhodnout se, jestli už je čas sednout na tramvaj a jet domů, nebo ještě zajít na zahrádku na pivo, do kina nebo na výlet. Tohle všechno by mohla zastávka od roku 2021 umět. Jestli tomu tak opravdu bude, ale ještě není jisté. Jde i o to, jak dopadne tendr na provozovatele městského mobiliáře, tedy i MHD zastávek, který právě probíhá.

Tím ale možnosti zastávek samozřejmě nekončí. Na zastávce můžete mít umístěny například defibrilátory pro případ nouze (včetně přímého kontaktu na linku první pomoci), úložné prostory je možné využít třeba jako knihovnu pro oblíbené booksharing programy. V Singapuru existují zastávky, které jsou vybaveny klimatizací, v Maďarsku je na zastávce terminál pošty (nabízí se kombinace s úložnami nejrůznějších e-shopů nebo se zásilkovými službami), ve Finsku jsou zastávky s kamerami napojeny na 5G síť, a díky nepřetržitému napojení na centrály bezpečnostních služeb zvyšují bezpečnost cestujících. Zastávka může také sloužit k získávání dat (například koncentrace škodlivin v ovzduší nebo využívání dané zastávky neadresným monitoringem osob). A chytré město se bez dat neobejde, koncept "smart city" je na nich založen. 

Vídeňská inspirace

Novou podobu zastávek chystá mimochodem právě teď i Vídeň. Společnost Wiener Linien, která ve Vídni zajišťuje přepravu, chce ušetřit co nejvíce místa pro cestující. A proto navrhla jednotný design s jedním sloupkem, na kterém budou umístěny všechny systémy – například elektronický ukazatel odjezdů, který cestujícím ukazuje čas odjezdu dalšího vozidla v minutách, reproduktor, symboly linek a samozřejmě jízdní řády a plánek okolí, případně informaci, zda je přijíždějící spoj bezbariérový. Na menších zastávkách jsou místo klasických listů papíru instalovány označníky, připomínající klasické počítačové tablety.

Kromě toho, že dobře vypadají, mají samozřejmě spoustu výhod, například je možno aktualizovat informace bez toho, abyste museli vyměňovat papíry, a lidé se zhoršeným zrakem si mohou informace prostě zvětšit. Stejně tak jako v Praze slouží i ve Vídni část zastávky k reklamním účelům. A stejně jako v Praze má magistrát právo na určitou část reklamního času, takže může zveřejňovat například kulturní informace, oznámení o výlukách, zprávy z radnice…

Prostě všechno, kvůli čemu byste museli na internet nebo na úřad. A ruku na srdce – kolik z nás chodí na weby magistrátu do sekce aktuality? Téměř nikdo. Informace sdělované na venkovních plochách mají proto zásadní výhodu – na ulici se jim nevyhnete. To platí ve Vídni, v Praze i kdekoliv jinde.

Soutěž už na podzim

O tom, co všechno bude zastávka pražského MHD nakonec umět, rozhodne město, které funkčnosti dá do smlouvy s provozovatelem - toho Praha vybere v nové soutěži. Součástí mobiliáře jsou kromě zastávek ještě lavičky, odpadkové koše, sloupy nebo třeba stojany na kola a další prostředky takzvané mikromobility. Koloběžky a sdílená kola jsou přitom už v Praze všude. Část Pražanů je s nadšením využívá, ale pro mnoho obyvatel jsou tak trochu problém. Třeba proto, že překážejí na ulicích, kde je zrovna uživatelé odhodí.

Vítěz soutěže o provozování městského mobiliáře bude mít tedy na starost řadu věcí. Současnému provozovateli JC Decaux končí smlouva na pronájem v roce 2021. Jde o jednu z nejstarších pražských magistrátních smluv, byla uzavřena v roce 1995 a běží tedy již rekordních 24 let. A i proto je terčem kritiky, neboť stávající mobiliář rozhodně nepatří k moderní světové špičce. Navíc Praha inkasuje z provozování městského mobiliáře už od roku 1995 stále pouze přibližně 10 milionů korun za rok. Uvážíme-li, že příjmy provozovatele z pronajímání stovek reklamních ploch jsou řádově vyšší, rozhodně nejde o smlouvu pro město výhodnou. To ostatně potvrdil i audit renomované společnosti Price Waterhouse Coopers, podle které které Praha dostává za pronájem autobusových zastávek pouhý zlomek toho, co je běžné v Evropě.

Město by mělo postupovat rychle – zbývá sice ještě víc než rok, nový provozovatel by měl mít ale dost času všechny zastávky vyrobit a instalovat.

„Aktuálně dokončujeme podmínky a v průběhu září až října plánujeme dát tisk do rady,“ řekl Flowee City pražský radní Jan Chabr, předseda magistrátní komise pro mobiliář. Co to přesně znamená? „Tisk“ je v městském newspeaku něco jako návrh zákona, tedy nařízení, které rada města schvaluje. Pokud rada záměr schválí, pak zakázku vyhlásí s příslušnými časovými limity. Město by ale mělo postupovat rychle. Do vypršení smlouvy zbývá sice ještě víc než rok, rozhodnuto by mělo být ale podstatně dříve, aby nový provozovatel měl dostatek času všechny zastávky vyrobit a instalovat. V tendru se hraje o několik set zastávek s reklamními plochami, o trafiky, síť CLV ploch, reklamní zábradlí, lavičky či koše.

Datová suverenita

Zastávky jsou důležité ještě z jednoho důvodu. Získávají obrovské množství dat o pohybu Pražanů, která jsou důležitá pro plánování dopravy a rozvoje města vůbec. Data jsou tím, co z obyčejného města dělá chytré město. Celý koncept smart city je založen na zpracování obřích datových balíků – a ony balíky musí město někde získat. Ne všechna data získává z vlastních zdrojů (např. přes Operátora ICT), musí spolupracovat i se soukromými firmami. Třeba s provozovateli parkovišť, příměstských autobusů nebo právě s provozovatelem mobiliáře. A tato spolupráce někdy drhne, protože řada firem data dosud vlastní, a je jen na jejich libovůli, zda je městu poskytnou či ne.

Otevřená data jsou prioritou číslo jedna. „Máme v plánu, aby to tak do budoucna fungovalo,“ řekl Flowee City pražský primátor Zdeněk Hřib.

Pokud ovšem chceme budovat opravdu moderní město, musí být otevřená data prioritou číslo jedna. Zásadou je „datová suverenita“, což znamená, že jakákoliv data, která kdokoliv získá v rámci poskytování služeb pro město, mají městu patřit. „Máme v plánu, aby to tak do budoucna fungovalo,“ řekl Flowee City pražský primátor Zdeněk Hřib. „Tento záměr by se měl promítnout do připravované vlastnické politiky města.“

Nejlepší nabídku? #tochci

Pražany až tak nezajímá, kdo v tendru vyhraje. Zásadní pro ně je, aby ve spravedlivé soutěži zvítězila ta nejlepší nabídka. Město se potřebuje zbavit současného zastaralého mobiliáře a zastaralé smlouvy. Pro metropoli je to obrovská šance, jak se skokově přiblížit realitě férové metropole 21. století. A samozřejmě také získat z mobiliáře daleko víc, než získává teď. 

Současní zastupitelé si to dobře uvědomují. Komise pro městský mobiliář má nyní 11 členů a pro výběrové řízení ještě další přibudou. „Rozhodli jsme se vytvořit širší tým, do kterého jsme přizvali i nezávislé experty a zástupce opozice,“ říká Jan Chabr. „Kromě toho jsou součástí týmu také ředitelka magistrátu, šéf odboru legislativy a šéf rozpočtu. To jsou dostatečné kroky k tomu, aby bylo výběrové řízení maximálně transparentní a nezpochybnitelné.“

Reklama

foto: Archiv, zdroj: Praha.eu