Pořadatel Climathonů: Ekologické startupy jsou léky proti klimatické bolesti

Hackathony jsou technologické soutěže s jednoduchými schématy. Vezmete problém, necháte jej řešit skupinku nadšených mladých odborníků a to nejlepší řešení pak realizujete v praxi. A protože díky klimatickým změnám rostou problémy jako houby za časů, kdy ještě pršelo, vznikl také Climathon – soutěž, kde se pomocí nových technologií řeší právě problémy, jež souvisí s globálním klimatem. 

„Hlavním cílem je zvýšit povědomí o probíhajících klimatických změnách na úrovni municipalit, o problémech a také příležitostech,“ říká Erki Ani, šéf estonské firmy CleantechForEst, která Climathon pořádá v estonském Tallinnu.

Pokud vás něco bolí, dáte si aspirin, a pokud nezabere, nasadíte silnější analgetika. A naše startupy jsou přesně to – léky proti klimatické bolesti.

„Ty změny můžou být zdrojem inspirace napříč všemi obory. Inovativně smýšlející podnikatelé na nich mohou své podnikání založit a tradičním subjektům poskytují příležitost pro další rozvoj. Climathony zkrátka umožňují komerčním způsobem využít vědecké poznatky a finance komerčních firem jsou přesně to, co akademikům často chybí.“

Jak a kde všude Climathon vlastně probíhá?

Naše společnost Cleantech organizuje Climathon v Estonsku. Akce jako taková je globální, regionální partneři ji pořádají v různých zemích a Cleantech je jedním z takových partnerů. Pořádáme ho už čtvrtým rokem.

Akci organizujeme hlavně s municipalitami, ty nám pomáhají identifikovat problémy a poukázat na ty, které je potřeba akutně řešit. Na základě těchto oblastí naši experti připraví program a zadání pro Climathon a účastníci pak dané problémy pomáhají řešit. Dosah Climathonu se přitom každoročně zvyšuje. V současnosti až do 75 lokalit v 50 zemích světa.

Konkrétně CleantechForEst podporuje estonské startupy, jejichž cílem je řešit problémy pomocí technologií a způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí. Už některé z "vašich" startupů realizují řešení v praxi?

Určitě. Například startup The Rivers Resources, je založen na myšlence aplikace blockchainu v textilním průmyslu. Zabývá se zpracováním odpadu, hledá způsoby jeho využití v dalších odvětvích, například v návrhářství. Projekt byl zahájen v Bangladéši a hned zaujal oděvní společnost H&M, která v takovém typu podnikání viděla potenciál. V současnosti začínají tuto technologii zavádět v dalších zemích, kde je textilní průmysl výrazně rozvinutým odvětvím.

Jak se podle vás klimatické změny a s nimi související činnosti odráží ve světě startupů?

Pokud světová populace dále poroste, poroste také poptávka po energiích, produktech a službách. A technologie minulosti současným potřebám nedokážou vyhovět. S ohledem na to nemá nejmenší smysl původní technologie udržovat. Pokud budeme využívat stejné zdroje energie jako před 100 lety, kam to povede? Jak dlouho nám ještě potrvá, než přejdeme k více udržitelným zdrojům a skutečně pochopíme, kolik lidí na této planetě doopravdy žije? Ve skutečnosti totiž vůbec nemyslíme na to, co zde po sobě zanecháváme. A planeta se nám jednoho dne rozhodne oplatit stejnou mincí.

Mladá generace je velmi aktivní – podívejte se například na Gretu Thunbergovou, hnutí Fridays For Future nebo různé protestní akce proti klimatickým změnám. Na svět, energii a veškeré zdroje se musíme dívat jako na svět příležitostí. A tak se na to dle mého dívají i inovativně smýšlející startupy – příležitosti existují, stačí se jich chopit. Disponujeme technologiemi, které můžeme využít pro blaho lidstva, a je naší povinností tak učinit.

Greta Thunbergová řekla: „Neposlouchejte mě, poslouchejte vědce.“ Jenže vědci mají různé názory, často protichůdné. Jak se v nich má obyčejný člověk vyznat?

Základem by měl být selský rozum. K životu máme jen jednu planetu. To by mělo být jasné i běžnému smrtelníkovi. Zvyšování povědomí o ochraně životního prostředí je klíčové. Nutně potřebujeme marketingové kanály k informování veřejnosti o tom, že lidé disponují možnostmi, jak pozitivně ovlivnit současné negativní klimatické změny, jak poskytovat lepší služby s menším až nulovým vlivem na životní prostředí. Nebo jak rozpoznat věci, které ve skutečnosti nepotřebujeme.

Nové technologie mají často své stinné stránky, jako je například závislost na sociálních sítích a další rizika, která se týkají dětí a mladistvých. To, co děláte vy, však představuje pravý opak. Je vaše činnost jakousi protiváhou negativ, které nové technologie lidstvu přináší?

Všechny naše startupy jsou založeny na řešení nějakého problému. Uvedu příklad: Pokud vás něco bolí, dáte si aspirin, a pokud nezabere, nasadíte silnější analgetika. A naše startupy jsou přesně to – léky proti klimatické bolesti.

Učíme je, jak vybudovat udržitelný podnikatelský plán. Všechny jsou si vědomy vlastního vlivu na životní prostředí a všechny hledají způsoby, jak snížit objem odpadu, který produkují, množství energie, kterou spotřebovávají, a tak dále. A mají snahu minimalizovat veškeré spotřebovávané zdroje.

Cleantech již pomohl směrem vzhůru řadě startupů. Je mezi nimi nějaký váš oblíbený?

Vybrat jediný je velmi složité. Ale uvedu například Gelatex, tam vyrábějí materiál podobný kůži. Základní surovinou je želatina, tedy materiál, který vzniká zpracováním zbytků potravinářské produkce. Celé se to týká obrovského problému, a to je klimatický dopad textilního průmyslu. Oni přišli s nápadem a my jim ho pomohli rozšířit. To je asi můj nejoblíbenější startup. Ovšem pokud bych měl mluvit o projektu, pak by to byl ClimateLaunchpad, soutěž projektů zeleného podnikání.

Pojďme ještě k vám do Tallinnu. Kdybyste si mohl ve městě splnit jedno přání, které by prospělo všem obyvatelům, jaké přání by to bylo?

Rád bych, aby měl Tallinn v oblasti technologií alespoň částečně stejné příležitosti, jako má Kalifornie. Například co se týká elektrifikace, veřejné dopravy a podobně. A dále bych mu přál trochu holandské cyklokultury a cyklistické infrastruktury. A možná zázemí pro provoz elektromobilů, v rozumné míře. Ale nejvíce bych mu přál jak mezi obyvateli, tak mezi společnostmi, které v Tallinnu aktivně působí, vysokou míru povědomí o ochraně životního prostředí. Lidé by měli vědět, co klimatická změna doopravdy znamená.

Reklama

foto: Climathon a archiv Erkiho Aniho, zdroj: Climathon