Jak mohou technologie v chytrých městech pomoci hendikepovaným

Podle statistik trpí až 15 % světové populace nějakou formou postižení. To je zhruba miliarda lidí. Důležité tedy je, aby se v chytrých městech dobře cítili i obyvatelé s jakýmkoli hendikepem, kteří tu mají silné zastoupení. Co pro to městské správy dělají?

Ačkoliv technologie mohou lidem se zdravotním postižením život ve městech podstatně zkvalitnit, existuje riziko, že bez adekvátního dohledu a přiměřeného začlenění by se mohly stát spíše jejich nepřítelem. Hendikepovaní totiž mají potíž zvládat věci, které běžný člověk pokládá za samozřejmé. V mnoha oblastech se tento fakt týká právě i technologií, které jsou jedním z pilířů chytrých měst. Jak situaci vyřešit ke spokojenosti všech?

Tím se zabývala výstava Smart City Expo, která nedávno proběhla v Atlantě. Jak informuje magazín Smartcitiesworld, na akci se sešlo mnoho významných osobností, které diskutovaly o tom, jak chytrá města lidem se zdravotním postižením co možná nejvíce zpřístupnit. Každý ze zástupců měst zhodnotil stávající situaci a přidal vizi a doporučení pro budoucí jednání.

Chce to testy

Karen Tamleyová z Chicaga, která má na radnici na starosti problematiku lidí se zdravotním postižením, zdůraznila, že koncoví uživatelé by měli mít možnost otestovat navrhované produkty ještě před nasazením, aby se ověřilo, zda jsou skutečně použitelné. Podle ní by navíc komunita měla mít možnost zasahovat do celkového procesu a nejen do jeho schvalování, protože jedině tak lze docílit toho, aby se dané řešení následně nemuselo za velmi vysoké náklady měnit.

Poradci z řad lidí se zdravotním postižením by měli za svou pomoc městu dostat dokonce zaplaceno.

Podle Tamleyové by tak každá společnost nebo místní správa měla zřídit poradní výbor, který se těmito záležitostmi bude zabývat. Viktor Calise, úředník z kanceláře primátora pro osoby se zdravotním postižením v New Yorku, k tomu dodal, že poradci z řad lidí se zdravotním postižením by měli za svou pomoc dokonce dostat zaplaceno. Podle něj je neetické, aby zmiňovanou službu činili bez nároku na odpovídající odměnu.

Nikoli jako doplněk

Stephen Simon, ředitel oddělení pro lidi s hendikepem v Los Angeles, hovořil o tom, že chytrá města musejí být zároveň i přístupná. Přístupnost nemůže být vnímána pouze jako doplněk, musí být pro chytré město na prvním místě. Viktor Calise dodal, že regulační standardy by pro tento účel měly být výrazně konkrétnější. Jednotlivá oddělení městských správ by pak spolu měla podle tohoto konceptu spolupracovat a propojovat svou činnost i s poradci z řad hendikepovaných. Přístupnost by měla být rovněž dále podporována pořádáním školení, briefingů a také by měla být zahrnuta do procesů na strategické úrovni.

Chicago je zase připraveno zprovoznit aplikaci, která hendikepovaným umožní objednávat a spravovat dopravní službu.

Jak města, tak jejich dodavatelé by měli technologie využít k tomu, aby lidem se zdravotním postižením zlepšili život, a ne aby jen bezduše plnili zákonné požadavky. Simon zmínil příklad domu Hollyhock v Los Angeles, který navrhl architekt Frank Lloyd Wright a který se stal součástí Světového dědictví UNESCO. Byl ale vybudován ještě před rokem 1990, kdy byl přijat zákon pečující o Američany se zdravotním postižením (ADA). Mnoho jeho funkcí tak není určeno pro osoby se zrakovým a pohybovým postižením.

V roce 2017 městská rada schválila částku 133 tisíc amerických dolarů, která umožnila hendikepovaným navštívit toto jedinečné místo pomocí virtuální reality. Architekti se pak dověděli, co je v domě pro hendikepované potřeba zlepšit. Chicago je zase připraveno zprovoznit aplikaci, která hendikepovaným umožní objednávat a spravovat dopravní službu, jež doplňuje větší systémy veřejné dopravy tím, že nabízí individualizované jízdy bez pevných jízdních řádů.