Bytová krize, nárůst zločinnosti, recidiva… Z takových případů vycházejících z naléhavé potřeby vznikají většinou chytrá řešení, jimiž se vedení měst snaží ten který problém vyřešit. Právě odtud pochází klíčící semínka budoucích trendů, která, jakmile se zavedou a dostanou do praxe, mění města, ve kterých žijeme, a spolu s nimi i naše životy. A tempo, jímž jsou po celém světě nové technologie a přístupy zaváděny, se neustále zvyšuje – využívá se při tom umělé inteligence, roste i využití robotiky a automatizace a objevují se snahy o zmírnění uhlíkové stopy.
Jakým směrem se města vydají v novém desetiletí, které otevírá rok 2020? Vicky Sellicková, výkonná ředitelka britského nadačního programu Nesta, který města a jejich vedení podporuje v zavádění inovací, formuluje několik bodů.
1. Data k naplnění pracovních míst
Mnoho lidí po celém světě má špatně placenou práci, to v lepším případě, nebo v případě horším nepracuje vůbec. Většina z nich přitom nemá přístup k informacím, které by v budoucnu mohly jejich situaci zlepšit. Blíží se ale příchod velkých změn. Třeba jen ve Velké Británii je více než 6 milionů lidí aktuálně zaměstnáno na místech, která se do roku 2030 pravděpodobně radikálně změní, nebo zmizí úplně. Na druhé straně se očekává vytvoření milionů nových pracovních míst, a to včetně povolání, která ještě neexistují. A lidé se na ně mohou teoreticky připravovat již dnes. Jak to ale udělat, když všichni nemají přístup k příslušným informacím?
Cílem je vytvořit jakousi databázi digitálních informací, díky níž by měli studenti i dospělí přehled o všech dostupných pracovních pozicích.
Aby se situace změnila k lepšímu a lidem se zpřístupnily potřebné informace, podnikají vlády v Singapuru, Dánsku, Francii, Číně a dalších zemích kroky k mapování údajů o pracovní síle na městské, regionální a celostátní úrovni. A kombinují je s budoucími pracovními trendy. Cílem je vytvořit jakousi databázi digitálních informací, díky níž by měli studenti i dospělí přehled o všech dostupných pracovních pozicích. Podle Sellickové by v některých oblastech tyto databáze mohly začít fungovat již letos.
2. Síla davu k řešení problémů
Davová psychologie je mocná. Představitelé britských městských samospráv, ale i státních organizací to vědí, a proto v novém roce plánují spojit sílu davového přesvědčení k vyřešení některých veřejných problémů, jako je změna klimatu, obchodování s lidmi, epidemie obezity a další. Prostřednictvím veřejného zpravodajství budou občanům předkládat velké množství sesbíraných dat vypovídajících o tom či onom problému. Občany, kteří tak získají přehled o tom, co se skutečně děje, tím hodlají motivovat k součinnosti.
Příkladem se může stát třeba program GoodSAM, díky němuž lékaři s pomocí veřejnosti mohou zachránit více životů. Poprvé byl spuštěn v Londýně, dnes už se používá téměř po celé Anglii, také v Austrálii a Asii. Tchajwanská vláda zase síly davu využila k regulaci vlivu Uberu a Airbnb – jejich fungování na lokální úrovni je podmíněno online souhlasem obyvatel, kteří žijí v dané lokalitě.
Veřejnost se snažíme zapojovat i do samotného rozhodování, například při utváření budoucnosti parku Petřín.
A jak je to se „sílou davu“ u nás? Prostřednictvím městské společnosti Operátor ICT realizuje Praha pilotní projekt Metropolitní systém zdravotní a tísňové péče, který má za cíl zvýšit bezpečnost a kvalitu života osob se sníženou soběstačností. „Smyslem podpory je pomocí chytrých technologií v sociální službě tísňové péče a spolupráce s praktickými lékaři umožnit rizikové skupině osob důstojný a bezpečný život v jejich vlastním sociálním prostředí po maximálně možnou dobu,“ vysvětluje Vladimír Antonín Bláha, tiskový mluvčí společnosti. Jedná se o použití moderních technologií, jako jsou třeba náramky či další přívěsky, které umožní monitorovat aktivitu například seniorů a v případě úrazu, pádu, nevolnosti a dalších nehod rychleji reagovat.
Zapojení veřejnosti do fungování města vnímá jako důležité i Magistrát hlavního města Prahy. „Veřejnost se snažíme zapojovat i do samotného rozhodování, například při utváření budoucnosti parku Petřín,“ říká tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman. Pražská veřejnost se zapojuje do některých projektů i aktivně. Například v rámci Sázecích dnů, které díky iniciativě Zastromuj Prahu proběhly v roce 2019 celkem čtyřikrát. V roce 2020 by i tato aktivita měla pokračovat.
3. Testování zařízení veřejné služby
Aby představitelé měst ověřili, jak budou nové technologie a přístupy fungovat v budoucnu, testují je již dnes přímo ve skutečném světě. Ačkoliv podle Sellickové města o tomto přístupu nerada hovoří jako o „experimentování s obyvateli“, ve skutečnosti se vlastně o nic jiného nejedná.
Například právě britský program Nesta pracoval s pěti městskými regiony po celé Velké Británii, aby přišel na to, zda a jak lze k bezpečnému transportu léčivých přípravků a krve použít bezpilotní letouny. Takové „nevinné“ zkoušení podle Sellickové jednak připravuje půdu pro skutečné testy, jednak nabízí potenciální ušetření prostředků, někdy opravdu ve velkém.
4. Kvalitní místní zprávy
Ačkoliv žijeme v „informačním věku“, v němž jsme doslova zahlceni všemožnými zprávami přicházejícími ze všech stran, o skutečně seriózní informace je přesto velká nouze. Jen ve Velké Británii došlo k prudkému poklesu poštu novinářů a zpravodajských kanálů pro veřejnost na městské a regionální úrovni. A důvěra občanů vůči institucím se dostává pod bod mrazu.
Aby instituce tuto důvěru obnovily, budou muset podle Sellickové v tomto desetiletí investovat do vysoce kvalitního a nezávislého zpravodajství.
5. Efektivní ochrana osobních dat
Data jsou novou měnou ekonomik a mají moc vést a formovat inteligentní veřejné služby, jako je zdravotní péče nebo plynulost městského provozu. Mnoho lidí je však znepokojeno ochranou či spíš „neochranou“ osobních údajů, což se netýká pouze velkých technologických společností. V příštím desetiletí si proto vedení měst bude podle Sellickové klást za cíl přimět občany k tomu, aby jednak vlastnili a spravovali svá data, jednak aby důvěřovali městským institucím a dovolili jim jejich data shromažďovat, ukládat a nakládat s nimi ve jménu obecného dobra. Města jako Amsterdam, Barcelona a Gent jdou v tomto příkladem.
Nikdo nechce mít pocit, že je sledovaný. Každý ale bude rád přispívat, pokud bude vědět, že to nebude zneužito a data budou v naprostém bezpečí.
S ochranou osobních dat podle Vladimíra Antonína Bláhy z Operátora ICT úzce souvisí i otázka mobility, která je trendem dnešních Smart City řešení. „Stejně jako všichni řidiči nebo cestující MHD chtějí mít co nejpřesnější informace o dopravě, tak je taky oni všichni díky mobilním technologiím mohou poskytovat,“ vysvětluje. „Ochrana dat je ale přitom zcela zásadní, protože nikdo nechce mít pocit, že je sledovaný. Každý ale bude rád přispívat, pokud bude vědět, že to nebude zneužito a data budou v naprostém bezpečí.“ Příkladem je podle Bláhy třeba aplikace Waze, která pracuje s daty v anonymizované a hodně agregované formě. A takové je Praha taky od Wazu přebírá. „Data poté využívá naše datová platforma Golemio pro rozličné modelace, jež se týkají dopravy v hlavním městě,“ doplňuje tiskový mluvčí společnosti Operátor ICT.
6. Boj s klimatickými změnami
Extrémní horko přinutilo zástupce měst a států napravovat katastrofu urbanismu z minulého století, která proměnila města v pece. Podle Adama Freeda z Bloomberg Associates se proto zaměřili na způsoby zajišťování chlazení měst, která nebudou situaci zhoršovat, ale postupně by ji naopak měla stabilizovat a snižovat uhlíkovou stopu na nejnižší možnou mez. V důsledku extrémního horka a dalších povětrnostních podmínek by tak v roce 2020 mělo docházet k šíření „zelených investic“. Jen USA pro tyto potřeby vyčlenily bilion amerických dolarů.
Iniciativa Smart Prague v roce 2020 plánuje rozšiřovat energetický management na další budovy v majetku města Prahy. Dnes jich je takto „energeticky zabezpečených“ asi 25.
Klimatickým změnám se velkou měrou věnuje a plánuje věnovat i nadále také současné vedení našeho hlavního města. „Městská rada schválila klimatický závazek Prahy snížit emise CO2 v hlavním městě minimálně o 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050,“ připomíná Vít Hofman. Městská rada zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Potvrdila tak, že ochrana klimatu je její politickou prioritou. Dalším z opatření je výše zmíněná výsadba stromů, spolupráce města s policií na kontrolách filtrů pevných částic ve vozidlech či zamezení používání jednorázového nádobí na akcích organizovaných městem a mnoho dalšího.
Snižováním uhlíkových emisí se zabývá i iniciativa Smart Prague, která představuje projekty plánované a realizované hlavním městem v rámci konceptu Smart Cities. Projektový manažer Jiří Peterka informoval o tom, že iniciativa v roce 2020 plánuje rozšiřovat energetický management na další budovy v majetku města Prahy. Dnes jich je takto „energeticky zabezpečených“ asi 25. „V rámci těchto opatření je možné ušetřit více než tunu CO2 ročně,“ vysvětluje Peterka.
Ono chlazení Prahy podle Peterky v základu probíhá právě snižováním produkce CO2. Tento proces je ale podle něho dlouhodobý. Nové stromy v ulicích jsou však schopny ochladit prostor v jejich okolí až o 5 C°. „Dalším plánovaným opatřením je realizace zelených střech, kde je efekt snížení okolní teploty podobný, a navíc zde mohou vzniknout zahrady vhodné pro relaxaci nebo zeleninové záhony,“ informuje projektový manažer Smart Cities. Oblíbeným ochlazováním v parných dnech mohou být podle Peterky také mlžítka či rosítka umístěná v prostou menších veřejných parků.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: SmartCitiesDive
