Elektromobilita už dávno není chápána jen jako módní výstřelek nebo trend ekologicky smýšlejících lidí. Dnes ji naopak vnímáme jako jednu z možných cest, kterými se v budoucnu osobní doprava masově vydá. Ceny elektrovozů klesají, zatímco dojezdová vzdálenost roste. Proto se není čemu divit, že neustále roste i jejich obliba. To je možná dobrá zpráva pro životní prostředí, ne už tolik pro vedení měst, která nyní musí hledat způsoby, jak nezbytnou dobíjecí infrastrukturu co nejefektivněji zabudovat do té stávající.
Trh s vozy na elektrický pohon dosahoval už v roce 2017 hodnoty skoro 120 miliard amerických dolarů a očekává se, že do roku 2030 ročně vzroste o více než 20 procent. S tím jde samozřejmě ruku v ruce také potřeba vyššího množství nabíjecích stanic. Například podle zprávy amerického Ministerstva energetiky z roku 2017 budou Spojené státy do roku 2030 potřebovat asi 600 tisíc veřejných nabíjecích stanic pro předpokládaných 15 milionů provozovaných elektromobilů. Dnes jich je však v zemi jen 24 tisíc.
Kam a kolik?
Nedostatečná stávající infrastruktura není samozřejmě problém jen v Americe. Vědci z Newcastle University například zjistili, že dokonce ani města, která využívání a nákup elektromobilů hojně propagují a celkově se řadí k těm ekologičtějším, nemají vzhledem k velikosti poptávky dostatek nabíjecích stanic.
Problém se komplikuje i tím, že ne všechny elektromobily mají shodné nabíjecí konektory.
Důvody jsou zcela pochopitelné. Zalidnění je husté, půdy nedostatek a vývoj může často znamenat velmi vysoké náklady. Problém se navíc komplikuje i tím, že ne všechny elektromobily mají shodné nabíjecí konektory. Aby tedy nabíjecí stanice sloužily všem, budou muset být vybaveny dvěma, třemi nebo i více typy napájení.
Kam s nabíjecími stanicemi? A jaké konektory by měly nabíječky mít?
V některých zemích dokonce pokusy o vybudování nových nabíjecích stanic vyvolaly konflikty. Ve Finsku například návrh zákona, který vyžadoval, aby byla nová bytová výstavba navržena ke snadnější instalaci nových dobíjecích stanic, otevřel spor mezi dvěma stranami koaliční vlády. Ty se neshodovaly zejména v plánovaném rozsahu, který jedné z koaličních stran přišel „daleko nad rámcem doporučení stanovených Evropskou unií“.
Nabíjecí silnice i sloupky lamp
Problémy však nejsou jen s tím, kam a v jakém rozsahu nabíjecí infrastrukturu instalovat. Mnoho měst také diskutuje o formě. Ze všech návrhů řešení, které jsme v posledních letech viděli (například zásuvné sloupky schované pod chodníky nebo autonomní robotické paže), se zatím nejvíc osvědčily sloupky u lamp veřejného osvětlení. Tuto efektivní a poměrně levnou metodu, která je méně rušivá než většina ostatních variant, už používá například Amsterdam či Londýn, který v roce 2019 vybavil nabíjecí technologií více než tisíc sloupků lamp.
San Francisco nově vyžaduje, aby minimálně 10 procent všech nových parkovacích ploch nad určitou kapacitu zahrnovalo i nabíjecí technologie.
Jiná města zkouší cestu legislativních opatření. Například San Francisco nově vyžaduje, aby minimálně 10 procent všech nových parkovacích ploch nad určitou kapacitu zahrnovalo i nabíjecí technologie. Město se také zasazuje o to, aby jeho elektrická infrastruktura byla na nabíjení elektromobilů dostatečně výkonná.
Další plány jsou ještě inovativnější – například startupová společnost ElectRoad vyvíjí silnice, na nichž by se auta dobíjela během jízdy. Kterým směrem se nakonec vydá Praha, zatím není jisté. Strategii pro nabíjecí infrastrukturu totiž teprve připravuje.
Reklama
foto: BMW a Shuttestock, zdroj: Smartcitylab.com
