Češi jsou podle výzkumů společnosti Eko-Kom jedněmi z nejlepších třídičů odpadu v Evropské unii. Podle zveřejněných zjištění svůj odpad aktivně třídí 73 % z nás. Česko má také se svými více než 413 tisíci barevnými kontejnery jednu z nejkvalitnějších třídících sítí v Evropě. Důvod k velké radosti to však není. Co se totiž následné recyklace týká, naše země za ostatními zaostává a naopak nadprůměrně skládkuje. Zejména kvůli nízkým poplatkům. Změnit by to měla nová odpadová legislativa schválená na konci roku 2019. A také Praha, která u nás patří k největším producentům odpadů na hlavu, přichází v oblasti této problematiky hned s několika novinkami.
Podle nejnovější Zprávy o životním prostředí, kterou každoročně vydává Hospodářská komora, jsme za rok 2018 celkově vyprodukovali 5 782 milionu tun komunálního odpadu, přičemž od roku 2009 se toto množství zvýšilo o 8,6 procenta. Za posledních deset let zároveň poklesla míra skládkování z 64 na 46 procent, přesto tento neekologický způsob nakládání s odpady v Česku stále dominuje.
Levné skládkování
Ve skládkování komunálních odpadů je Česko pořád nad průměrem členských států Evropské unie a důvodem jsou podle odborníků právě nízké poplatky. „Za odvoz tuny odpadu na skládku zaplatíte v Praze asi dvanáct set. Likvidace stejného množství ve spalovně vychází zhruba na patnáct set a více,“ řekl v rozhovoru pro Flowee generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
Ve světě stále roste podíl využití odpadu pro energetické účely. Jenže Česko za zbytkem Evropy zaostává i v této oblasti.
„Když si tedy má někdo vybrat, jestli odpad odveze tam, kde jej ekologicky a kontrolovaně zlikvidují jednou provždy a ještě z toho vyrobí teplo a elektřinu, ale je to o pár set korun dražší, kam to normální člověk odveze? No tam, kde je to levnější, čili na skládku.“
Nová legislativa
Ve světě stále roste podíl využití odpadu pro energetické účely. Jenže Česko za zbytkem Evropy zaostává i v této oblasti. Pod evropským průměrem jsme také v recyklaci, která v roce 2018 dosáhla jen necelých 39 procent z celkového množství. Změnit to má mimo jiné nová odpadová legislativa, kterou vláda schválila v prosinci 2019.
Česká republika musí už v roce 2025 recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %.
Nejdůležitějším cílem nových nařízení je zejména zvýšení třídění a recyklace odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů. Podle nich Česká republika musí už v roce 2025 recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. V roce 2030 to pak má být 60 % a za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více.
„Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Navíc odpady představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny, naše životní prostředí a podpoříme nová pracovní místa v recyklačním průmyslu,“ komentoval cíle ministr životního prostředí Richard Brabec.
Klíčovým opatřením legislativy bude postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1 850 korun v roce 2030 a zákaz skládkování využitelných odpadů v roce 2030. „Růst skládkovacího poplatku je na základě zkušeností z okolních států tím nejúčinnějším motivačním nástrojem k cestě za zvyšující se recyklací odpadů. Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás, jako je například Rumunsko, Litva, Lotyšsko i Polsko. Západní země mají poplatky už řadu let mnohonásobně vyšší. Navýšení poplatku nám také dlouhodobě doporučuje Evropská komise a OECD,“ dodává Brabec.
Odpady v hlavním městě
Kvůli vysoké koncentraci obyvatelstva vede v produkci odpadů na hlavu dlouhodobě Praha, která se rovněž snaží nakládání s nimi efektivněji řešit. „Pražské svozové společnosti v roce 2019 svezly více než 266 tisíc tun směsného komunálního odpadu, do barevných kontejnerů Pražané vyseparovali 24 702 tun papíru, 15 676 tun plastových obalů 18 428 tun skla. Nápojových kartonů a kovových obalů bylo dohromady odevzdáno 1 502 tun,“ vypočítává tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Co udělat, aby odpad, který se dá ještě využít, neskončil na skládkách? Nejúčinnější je skládkování zdražit
Odpad vyhozený do barevných popelnic či kontejnerů se posléze ještě dotřiďuje. „Ačkoliv se jedná o vytříděný odpad od občanů, je to vlastně takový mix. Z něj lze získat jednotlivé poddruhy odpadu. Kupříkladu Pražské služby provozují dvě třídicí linky na papír. V třídicí kabině naši zaměstnanci odstraňují nečistoty, takzvaný výmět, vytřiďují lepenku, smíšený papír nebo kvalitní papír nazvaný Deinking, tedy směs novin a časopisů. Na kovové obaly jsme v loňském roce spustili novou třídicí linku. Jsme tak schopni velmi efektivně třídit železné a neželezné kovy. Plastový odpad se k dotřídění předává externím partnerům, to samé platí i o sklu,“ vysvětluje Radim Mana.
Podle něj však většina odpadu z pražských kontejnerů nakonec stejně putuje do Zařízení na energetické využití odpadu v Malešicích, tedy do spalovny. I to je ale lepší, než kdyby tento odpad skončil na skládce. „Za rok 2019 zde z bezmála 278 tisíc tun vyrobili 826 terajoulů tepla a 26 tisíc megawatthodin elektřiny pro pražské domácnosti,“ doplňuje mluvčí.
Pražské novinky
V novém roce se možnosti separace v hlavním městě rozšířily hned o dvě novinky. Tou první je plošný svoz bioodpadu, který do té dob bylo možné třídit jen v rámci komerční služby. Bioodpad tvoří zhruba čtyřicet procent obsahu popelnic na komunální odpad a po separaci putuje do kompostáren. „Zpracování bioodpadu v kompostárně a jeho další využití naplňuje jeden z hlavních pilířů cirkulární ekonomiky,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.
Praha si hodně slibuje od kontejnerů na bioodpady. Ty totiž tvoří 40 procent odpadů ve směsných popelnicích. Zbytečně
Další novinkou je pilotní projekt svozu gastroodpadu. Test v současnosti probíhá na území městských částí Praha 5, 6 a 7. „Pro účely tohoto zkušebního provozu byly na sběr gastroodpadů zvoleny speciální hnědé nádoby s oranžovým víkem opatřeným gumovým lemem a západkou,“ říká Mana. „Prozatím se uskutečnilo sedm svozů a podařilo se sesbírat více než čtyři tuny kuchyňského odpadu, což považujeme za velmi solidní výsledek.“
Pražské služby také na jaře plánují spustit informační kampaň zaměřenou na předcházení vzniku odpadu. Na toto téma se firma bude soustředit během celého roku, který snad konečně bude nejen v Praze znamenat výraznější změnu k lepšímu.
Reklama
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Pražské služby