Jak uřídit cirkulární ekonomiku podle Volva

Představte si, že všechno, co vyhodíte, se znovu zpracuje a opět získá nové využití. Přesně to je princip cirkulární ekonomiky, která začíná měnit globální dodavatelský a zpracovatelský průmysl. Cirkulární podnikání v zájmu životního prostředí přepisuje současné lineární obchodní modely. Spoléhá na ně i švédská značka Volvo ve svém odvážném úsilí do roku 2040 plně fungovat podle cirkulárního byznysu a stát se klimaticky zcela neutrální.

Již z raných hodin dějepisu všichni víme, že období lidských dějin jsou pojmenována podle surovin, jež jsou pro danou etapu příznačné. Známe tedy dobu kamennou, dobu železnou nebo dobu bronzovou. Pro dvacáté a jednadvacáté století někteří aktivisté s trochou nadsázky razí pojem doba plastová. Ostatně, pokud budeme postupovat týmž tempem výroby a spotřeby, už v polovině století budou světové oceány obsahovat více plastů než ryb.

Doba odpadková

Snad ještě příznačnější označení než doba plastová je ovšem doba odpadková. Zhruba dvě třetiny všech zdrojů, jež vyčerpáme z přírody, skončí vyhozením. Tytéž suroviny, které tak náročně vytěžíme, nakonec odhazujeme jako nepotřebné. Podle údajů ministerstva životního prostředí Česko za rok 2019 vyprodukovalo 37,4 milionu tun všech druhů odpadu (z toho bezmála dva miliony tun nebezpečného odpadu). Přibližně třetina všech potravin ve světě se vyhazuje, zatímco kácíme deštné pralesy, abychom vytvořili prostor pro další civilizační růst.

Věříme, že v důsledku tohoto přechodu můžeme od roku 2025 ušetřit zhruba jednu miliardu švédských korun ročně a snížit množství námi vyprodukovaných emisí uhlíku o 2,5 milionu tun.

Obchodování stojí již od dob průmyslové revoluce na lineární ekonomice. Tento byznysový model postavený na koloběhu „take-make-waste“ (vezmi – vyrob – vyhoď) počítá s nekonečným přísunem přírodních zdrojů. Mnozí již pochopili, že to je směr, který je trvale neudržitelný. V lineárním systému je odpad konečným bodem řetězce, kdežto v cirkulárním představuje zrod něčeho nového. Jinými slovy, cílem nové cirkulární ekonomiky je nadále „udržet věci v běhu“. Současné plýtvání se přirozeně musí výrazně omezit. Odborníci v tomto smyslu hovoří o obrovské příležitosti, jak nastartovat moderní produkci smysluplných a trvanlivých výrobků.

Jak na to jde Volvo

K tomu se nyní uchyluje švédská automobilka Volvo, jež v automotive průmyslu tradičně patří k těm nejprogresivnějším. Dnes již legendární inovace v oblasti bezpečnosti, vývoj autonomních vozidel, rovné zaměstnanecké benefity, ale i nedávné oznámení o plném přechodu na elektrifikaci, to jsou směry, jež značku udržují vysoce pokrokovou a také na tepu doby. Příklon k cirkulární ekonomice ale znamená mnohem víc než to. Reaguje totiž nejenom na společenské touhy, ale hlavně na změny klimatu.

Jedním z hlavních témat cirkulární ekonomiky je, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikl.

Není to čistě ekonomický kalkul – je to prostě nezbytnost. S přechodem k cirkulárnímu systému ale ekonomické benefity nepochybně souvisejí. „Věříme, že v důsledku tohoto přechodu můžeme od roku 2025 ušetřit zhruba jednu miliardu švédských korun ročně a snížit množství námi vyprodukovaných emisí uhlíku o 2,5 milionu tun,“ praví se v oficiálním prohlášení automobilky k přechodu na cirkulární ekonomiku. „Podle informací poradenské společnosti Accenture má zisk pramenící z obchodních modelů cirkulární ekonomiky automobilových společností potenciál se do roku 2030 více než zdvojnásobit a navýšit se o 400–600 miliard dolarů.“

Co to v případě Volva v nejbližších letech konkrétně znamená? Jsou to především různá úsporná řešení, a to například formou opětovného využití součástek, jejich oprav, renovací nebo repasování. Podle propočtů to automobilce umožní zachovat 85 % hodnoty materiálu komponentů, současně si ale i vystačí s nákupem menšího množství nových dílů. Dále se počítá s mnohem efektivnějším využíváním kovů, zejména oceli, a to v rámci všech operací automobilky (s důrazem na recirkulaci těchto materiálů na vyšší hodnotu).

A co akumulátory?

Když to celé zjednodušíme, jedním z hlavních témat cirkulární ekonomiky je, že nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikl. Repasování a využití „běžných“ součástek je jistě náročná, ale vcelku snadno představitelná činnost. Pro řadu odpůrců elektřiny je ovšem situace méně jasná u výroby právě elektromobilů. Značka Volvo Cars, která plánuje být lídrem ve výrobě výhradně elektrických vozidel, skutečně nyní řeší repasi akumulátorů jako klíčový problém. Koneckonců, akumulátor je zásadní a nejdražší částí EV vozů.

Automobilka Volvo Cars nyní elektrárenské společnosti Fortum dodává 48 akumulátorů z vozů s PHEV pohonem, jejichž úkolem je sloužit jako komerční úložiště energie v jedné ze švédských vodních elektráren.

V současné době proto pracují na různých konfiguracích, od repasí přes druhotná využití až po recyklaci, kdy se z akumulátorů extrahují cenné suroviny a následně využijí při výrobě nových akumulátorů, čímž dojde ke snížení produkce emisí CO₂ a k úspoře nákladů. Obecnou tezí je akumulátory ve vozech udržet funkční, co nejdéle to bude možné. Podle aktuálního odhadu automobilky Volvo by měly akumulátory ve vozech fungovat až po dobu 15 let. Druhotné využití akumulátoru pro ukládání energie mimo automobily je ovšem tématem, o kterém se nyní také hodně mluví. Automobilka Volvo se konkrétně zabývá jejich přeměnou v úložiště energie pro nabíjecí stanice Volvo Bil.

Další zajímavé využití akumulátorů tkví v podpoře řízení energie v elektrárnách získávajících energii z obnovitelných zdrojů. Například skandinávský trh s elektřinou je v současné době vyvažován převážně energií z vodních elektráren, která může nabídnout vyvažovací flexibilitu v různých časových úsecích v rozmezí od několika sekund až po několik měsíců. Někdy je nicméně žádost o vyvážení sítě natolik rychlá, že některé turbíny vodních elektráren nedokážou tyto požadavky splnit. Z toho důvodu se očekává využití akumulátorů umožňujících rychlejší vyvážení. Soustava akumulátorů představuje přídavné zařízení pro ukládání elektrické energie, které elektrárně umožňuje hbitěji reagovat na požadavky ze sítě.

Pomoc elektrárnám

Chcete-li konkrétní příklad, tak automobilka Volvo Cars nyní elektrárenské společnosti Fortum dodává 48 akumulátorů z vozů s PHEV pohonem, jejichž úkolem je sloužit jako komerční úložiště energie v jedné ze švédských vodních elektráren Fortumu. To je v podstatě geniální řešení, které plně rezonuje s další optikou cirkulárního modelu ekonomiky, kdy se odpad stává zdrojem…

Přechod na cirkulární systém ekonomiky jistě nebude jednoduchý. Vzhledem k systémům a finančním mechanismům, které se v běhu posledních dvou staletí vyvinuly na podporu lineární ekonomiky, bude zapotřebí mnohá opatření ze strany vlád, společností, investorů, spotřebitelů a dalších.

Výrobní a průmyslová odvětví sehrávají klíčovou roli při prosazování změn. Přehodnotit svůj obchodní model obdobným způsobem, k jakému se nyní odhodlala automobilka Volvo Cars, je nyní úkolem číslo jedna pro mnoho světových společností. Včetně těch našich, ať se jim to líbí, nebo ne. Je totiž nepochybné, že obchod v „globální vesnici“ brzy pojede podle pravidel nikoli lineární, ale nové cirkulární ekonomiky.