Češi jsou hladoví po inovacích. Chybí jim ve zdravotnictví, školách i veřejné správě

Češi potřebují k životu mnohem více inovací a moderních řešení, než jim firmy, instituce i státní správa nyní poskytují. Nejlépe nároky lidí naplňují obchody a služby, bankovnictví nebo zboží pro domácnosti. Naopak silně za očekáváním obyvatel jsou v inovacích zdravotnictví, školství, veřejná správa nebo doprava. To odráží výsledek unikátního ČSOB Indexu inovací.

„Zkoumali jsme, jak lidé vnímají potřeby inovací a jejich skutečný stav v oblastech, ve kterých tráví nejvíce času v běžném životě. Pokud jde o platební služby v obchodech nebo bankách, chytré spotřebiče v domácnostech nebo zábavu, tak tam jsou inovace aktivně a často nabízeny i přijímány. Průzkum ale odkryl zásadní slabá místa běžného života české populace. Velmi vysoká potřeba inovací je hlavně ve zdravotnictví a školství a u komunikace s úřady, kde má realita k požadavkům obyvatel hodně daleko,“ říká Michaela Lhotková, členka představenstva ČSOB, která je zodpovědná za inovace.

• 83 % Čechů se staví k inovacím vstřícně, 11 % je inovacemi nadšeno
• ze srovnání míry potřeby inovací a skutečného stavu inovování vidíme, že celková potřeba inovací je vyšší než reálný stav
• z tohoto pohledu jsou na tom nejlépe obchod a služby, bankovnictví a vybavení domácností, naopak nejhůře zdravotnictví, školství a veřejná správa
• sedm z deseti firem chce inovovat, ale realizaci dokončí necelá polovina
• hlavními bariérami inovací jsou náklady a nedostatek kvalitních a kreativních zaměstnanců
• pro každého člověka znamená inovace něco jiného, význam se mění podle oblasti, kterou hodnotíme
• dlouhodobá strategie ČSOB Digitálně a s lidmi je založena na poskytování produktů a služeb jednoduše, pohodlně a bezpečně způsobem, který lidem nejvíce vyhovuje

Index ukazuje vnímání stavu inovací v ČR s ohledem na jejich potřebu v jednotlivých oblastech života. Index může nabývat hodnot od 0 do 100 bodů, přičemž hodnoty od 65 bodů výše lze považovat za velmi dobré a hodnoty pod 25 bodů za velmi špatné. Aktuální výsledek ukazuje, že inovace jsou ve většině sledovaných oblastí lidem doručovány méně, než by si sami přáli.

Kde všude chybí technologie

Lidé poptávají více inovativních nápadů a řešení u nemocnic a jejich vybavení. Chtěli by také zlepšit dostupnost zdravotnického personálu a komunikaci přímo s lékaři. U úřadů postrádají předávání informací mezi nimi a možnost elektronického vyřizování žádostí. U školství zase obyvatelé poukazují na neodpovídající vybavení škol a spatřují nedostatky v systému a kvalitě výuky i možnostech online studia.

Pro další posun České republiky směrem k vyspělejším zemím je proto zásadní změna systému vzdělávání.

„Průzkum nám ukázal, že lidé vnímají inovace odlišně podle prostředí. Ale vždy platí, že inovace musí přinášet změnu k lepšímu, zvyšovat kvalitu života, pohodlí a pocit bezpečí. V bankovnictví například vidíme, jak lidé ve stále větší míře dávají přednost digitálním nástrojům a bezkontaktnímu placení, protože je to pro ně jednoduché, rychlé, spolehlivé a bezpečné,“ poukazuje Jan Sadil, člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail.

„Lidé v průzkumu jasně ukázali na sektory se značným inovačním potenciálem, což vytváří obrovské příležitosti pro firmy a instituce. Ty se však velmi často potýkají s nedostatkem pracovní síly. Kvalifikovaní lidé ve firmách nikdy nechyběli více než nyní. Pro další posun České republiky směrem k vyspělejším zemím je proto zásadní změna systému vzdělávání,“ zdůrazňuje Ján Lučan, člen představenstva ČSOB zodpovědný za firemní bankovnictví.

Oblasti s největším potenciálem pro inovace

(podle rozdílu mezi potřebami a skutečností u inovací v bodech, stupnice 0-10):

Firmy připouštějí, že v praktické realizaci inovací mají rezervy, vyplynulo z průzkumu. Průměrná míra skutečně provedených inovací ve firmách činí jen 47 procent, i když sedm z deseti oslovených podniků chce inovovat. Nejčastěji zmiňovanou bariérou proti zavádění inovací je jejich cena a náklady s nimi spojené, což uvádí dvě třetiny firem. Dvě pětiny firem také uvedly, že nemají dostatek kvalitních nebo dostatečně kreativních zaměstnanců, kteří by mohli s inovacemi přicházet.

Hlavně jít kupředu

Podle průzkumu do inovací investují firmy v Česku v průměru takřka 240 tisíc korun ročně. I ty nejmenší firmy dávají na sledování a vývoj inovací desetitisíce ročně. S rostoucí velikostí firmy tyto částky rostou a u firem s obratem nad 300 milionů korun už se jedná o miliony korun ročně. Firmám se ale tyto investice vyplácejí.

„Jakmile člověk nejde kupředu, tak za chvíli stojí opodál,“ souhlasí třeba majitelka firmy na výrobu sportovního magnézia Chalk Dana Hrabáková.

Reklama

foto: Shutterstock, zdroj: ČSOB Index inovací