Pátek Karla Křivana: Obchod za válku nemůže. Vlastně se bojuje i za něj

Měl jsem dobrý den. Na jeho konci jsem seděl po dlouhé době na lavičce Střeleckého ostrova. Praha ve své nejvábnější chvíli. Slyšíte a vnímáte hluk města, ale netýká se vás. Vidíte panorama Hradu, ale v hlavě máte jiné myšlenky než to, jak dlouho jsem tam nebyl, protože ho kdosi vyrval ze života města. Zvuk šlapadel na řece, hluk muziky z lodí, zvonky tramvají... Nádherný červnový večer, možná nejhezčí v roce. Jen to pivo by tu mohli mít lepší, ale nejde mít všechno.

Ten malý nedostatek dodává okamžiku vědomí reality. A to, že umí být hezká a příjemná. To příliš teplé a málo chutné pivo je jediné spojení s nespokojeností, typickou českou vlastností. Náš názor bývá, že sklenka je vždy poloprázdná. Snad právě proto ji málokdy umíme naplnit zcela.

Když nejde kapitalismus

Zaslechnu hádku o hodnotách. Prý je vyměňujeme za obchod a finanční výhody. Jiní umí bojovat za hodnoty, i když to bolí a je to nepříjemné. I to je pravda. Přesto si myslím, že toto dilema je trochu zbytečné. Obchod je hodnota. Obchod je kapitalismus, který se zatím dokázal vždy vylepšovat tak, aby svobody bylo víc než omezování. Je zajímavé, že jakmile se to začalo obracet, vždy ve jménu dobra a lepších zítřků ubývalo té svobody všude, ne jen někde. A ubývalo i toho obchodu. A kapitalismu.

Tam na východě od našich hranic bojují proti loupežníkům, zlodějům, ničitelům pravidel.

Není zbabělé chtít se nejdřív domluvit. Vyčítají nyní mnozí, že Evropané chtěli dělat s jinými obchod a věřili, že tím umravní nemravného. To je jistě naivní. Ale naší vlastností není nejdříve uhodit a pak jednat. Obchod, je-li dělán vážně, s sebou totiž přináší i pravidla. Pravidla, která musí platit pro každého – majitele stánku i továrníka. Bohužel ne vždy to platí. Špatné pak ale je to nedodržování pravidel, ne obchod jako vyslanec rozumu a zušlechťovatel vztahů. Obchod vede k práci a větším výkonům, protože na trhu nejste nikdy sami. Potkáváte lepší, rychlejší, schopnější. A opět záleží, zda se dodržují pravidla, či jestli ti, kteří někde byli dřív, si to umí zařídit tak, aby jiní již nemohli mít stánek na náměstí nebo továrnu v jeho oboru.

Proti loupežníkům pravidel

To, co se nyní děje za našimi východními hranicemi, není selhání obchodu či dobré vůle, ale neschopnost vymáhat pravidla. Lidé tomu říkají nespravedlnost. Co je psáno, není dáno. Slova se vedou, ale činy jdou jinou cestou. A není síla, která by to zastavila. I najdou se tací, kteří mají největší klacek a nejdrzejší hubu a ovládnou náměstí.

Lidé zjistí, že neplatí pravidla, ale to, jak se vyspí pán z největšího domu na náměstí. A že chtějí-li tam mít stánek, nemusí mít nejlepší zboží, ale přístup ke stolu ve sklepě vinárny, kam ten pán rád každý večer zajde. Z obchodu se stává loupež. A loupežníci jsou škůdci kapitalismu, obchodu i svobody. Tam na východě od našich hranic bojují proti loupežníkům, zlodějům, ničitelům pravidel.

Šel jsem domů a na betonovém plácku před Novou scénou hrál kdosi na klavír. Hned mi jela tramvaj. Byl to opravdu nejhezčí večer v roce.