Extrémních požárů má podle prognóz přibývat, evropské země hledají řešení

V porovnání s nejhorším lesním požárem v historii Česka, který na jižní Moravě před deseti lety postupně zachvátil 200 tisíc hektarů půdy, tento oheň zpustošil pouhých tisíc hektarů. Na poplach však bije OSN, podle které bude podobných požárů přibývat a vlády na ně nejsou připravené.

Jen v prvním měsíci letních prázdnin se s devastujícími požáry potýkala během rekordní vlny veder jižní Anglie, ve Francii a Španělsku oheň zničil více než 20 tisíc hektarů půdy a přes 36 tisíc lidí donutil k evakuaci. V americkém národním parku Yosemite se 2 500 hasičů již od minulého týdne snaží zkrotit největší požár tohoto roku na území Kalifornie. A to jsme zatím pouze uprostřed léta na severní polokouli. Podle nedávné zprávy OSN vzroste počet extrémních požárů do konce století po celém světě o 50 procent, přitom jen do konce této dekády se má jednat o 14% nárůst.

Vědci upozorňují, že státy musí nutně navýšit své investice do prevence, zatím se totiž pohybují v řádech zlomku celého rozpočtu. Požáry v takovém rozsahu navíc představují pro hasičské sbory v už tak rizikové situaci ještě větší nebezpečí, a je tudíž za potřebí vyvinout nové metody prevence, detekce, kontroly i likvidace požáru. V dnešní době mohou naštěstí pomoci moderní technologie a evropské země začínají postupně vypouštět první vlaštovky.

Pilotní projekt chrání řecké borovice

Běžným problémem zejména v odlehlých oblastech je zpozorování požáru až ve chvíli, kdy už je široce rozšířený. Zejména v Severní Americe přichází hlášení o požárech nejčastěji od civilistů či pilotů letadel. Plameny se takto mohou rozšiřovat dlouhé hodiny, ale klidně i několik dnů, než vůbec dojde k zásahu hasičů. Pilotní projekt na detekci požárů v odlehlých oblastech rozjíždí v současné době řecká vláda ve spolupráci s technologickými společnostmi PROBOTEK a Huawei. Jen za loňský rok bylo v Řecku zaznamenáno přes osmdesát požárů, které dohromady zničily 130 tisíc hektarů půdy, přitom včasné odhalení by toto číslo mohlo výrazně snížit.

Investice do prevence požárů jsou prozatím žalostně nedostatečné. Kromě nich je třeba vyvinou i další metody jejich detekce, kontroly i likvidace.

Základem systému testovaného v řeckém borovém lese Syggrou nedaleko od Athén je síť senzorů strategicky umístěných napříč celou plochou území. Pomocí 5G sítě jsou senzory propojeny s platformou pro správu incidentů a se speciálními drony, které v pravidelných intervalech kontrolují území ze vzduchu. V případě, že senzor vyšle upozornění na krizovou situaci, vyrazí do oblasti průzkumný dron, jehož záběry analyzuje umělá inteligence. Pokud je na záběrech vyhodnocen kouř či oheň, na místo jsou okamžitě přivoláni hasiči. Dron přitom po celou dobu incidentu zůstává ve vzduchu a monitoruje situaci, díky čemuž mají záchranné složky přehled o chování ohně či vzniku dalších ohnisek.

Hejna dronů na severu

S drony experimentuje také Finsko, jehož území je zalesněno téměř ze tří čtvrtin. Projekt FireMan je společným úsilím vědců z universit Jyväskylä a Oulu, finského Centra technického průzkumu a Finského institutu geoprostoru. Finové si od něj slibují revoluci v prevenci a potlačování požárů napříč celou severní Evropou. Jeho hlavní myšlenkou je vysílání dronů ve skupinách, což má zajistit kvalitnější sběr různých typů dat (například i termálního obrazového záznamu), která jsou pak určena k detailnímu mapování prostoru, včetně predikce chování požáru. „Hejna“ dronů řízená umělou inteligencí by měla být ve Finsku nasazena do roku 2024 a nahradit tak mnohonásobně méně efektivní a uhlíkově náročnou kontrolu lesů pomocí průzkumných letadel.

Chytrý rozbor vzduchu

Po loňských rozsáhlých požárech, které zničily přes 20 tisíc hektarů půdy a zdecimovaly 30 milionů včel, se o inovativní řešení začali zajímat také na italském ostrově Sardinie. Ve spolupráci s místní pobočkou operátora Vodafone zastupitelé vsadili na systém chytrých senzorů, které jsou propojeny sítí Internetu věcí (IoT) ke cloudové platformě, na níž běží program včasného varování. Senzory dodané společností Extreme E jsou navrženy tak, aby ve vzduchu detekovaly částice objevující se v dýmu. Podle expertů podílejících se na projektu je tento systém mnohem rychlejší v detekci požárů než například analýza satelitních snímků.

Předcházení lesním požárům a jejich případná efektivní likvidace jsou do budoucna klíčové i v souvislosti s bojem proti klimatickým změnám. Větší sucho, vysoké teploty a silný vítr mají tendenci zvyšovat počet ničivých požárů, jejichž vlivem ovšem dochází k prohloubení klimatické krize. Jen v roce 2021 se příčinou požárů uvolnilo do ovzduší celosvětově 1,76 miliardy tun uhlíku, což odpovídá více než dvojnásobku emisí CO2 vyprodukovaných ročně sousedním Německem. Moderní technologie mají šanci tato čísla výrazně snížit. Své dronové letky se tak do budoucna třeba dočká i naše vzácné České Švýcarsko.