Carlsen partii komentoval: „Jeho postup byl neobvyklý, v kritických chvílích naší partie se vůbec nesoustředil a přitom mě přehrával takovým způsobem, jakým to dokáže jen několik hráčů,“ durdil se. Ze Sinquefield Cupu předčasně odjel. Co si o Niemannovi myslí, dal najevo při jejich další partii, kterou hráli 19. září 2022 online – po prvním tahu Carlsen vzdal a vypnul webkameru. Pětinásobný mistr světa Magnus Carlsen pak na twitteru obvinil Hanse Niemanna z podvodu.
Historie šachových podvodů
Lze vůbec podvádět při tak jednoduché hře, jako jsou šachy? Princip je vždy jednoduchý: jde o to nalézt nejsilnější tah v dané pozici a sdělit ho hráči, který by takový tah nebyl sám schopen nalézt. Jak to ale udělat, když sedíte na pódiu a jste neustále sledován? Je to jako kouzelnický trik: musíte odvést pozornost od toho, co zrovna chcete udělat, a mezitím co se publikum věnuje jiné činnosti, vy nepozorovaně získáte signál. Pojďme si nyní projít několik nejznámějších případů, jak se v šachu v historii podvádělo.
Jedním z prvních falešných hráčů v šachu byl Knut, vikingský vládce, který prostě udělal špatný tah a pak ho chtěl vrátit – což je v dnešním šachu porušením pravidla touch-move, čili „jak na to sáhneš, tak s tím musíš táhnout“. Vilém Dobyvatel, normanský král Anglie, prý kdysi ve vzteku rozmlátil francouzskému princi šachovnici o hlavu. Známý je také příklad „mechanického Turka“, figuríny, ve které seděl živý hráč – tomu prý naletěli americký státník a spisovatel Benjamin Franklin nebo Napoleon Bonaparte. V roce 1962 obvinil americký velmistr Bobby Fischer sovětské hráče na turnaji kandidátů z podvádění: měli si sami proti sobě odsouhlasit remízy, aby měli dost sil na souboj s Američany (a Sověti to po čtyřiceti letech přiznali).
Hans Niemann (zdroj: FIDE)
Během finále Mistrovství světa v šachu v roce 1978, které jeden z přítomných velmistrů označil za „nejzmatenější a nejšpinavější zápas o titul mistra světa v historii šachu“, létala obvinění z podvodů jedno za druhým. Mladý sovětský šampion Anatolij Karpov tvrdil, že se ho ruský exulant Viktor Korčnoj snažil oslepit zrcadlovými slunečními brýlemi, později číšníci naservírovali Karpovovi borůvkový jogurt a Korčnoj tvrdil, že právě tím, že byl borůvkový, radili Karpovovi asistenti, co má hrát. Karpov byl tehdy sovětský hrdina a Korčnoj odpadlík, do všeho byly zapleteny tajné služby a sekta obviněná z vraždy…není divu, že dramatický zápas se dostal až na stříbrné plátno.
V roce 1993 hrál na turnaji ve Filadelfii neznámý hráč John Neumann. Tehdy ještě nepřišlo nikomu zvláštní ani nápadné, že má v uchu sluchátko a v kapse pulzující kapsli – podezření vyvolala až jeho nečekaná remíza proti jednomu z nejlepších hráčů té doby a také fakt, že když po něm chtěli, aby vyřešil pár primitivních šachových úloh, beze slova odešel a už se na šachových soutěžích nikdy neukázal.
Pětapadesátiletý Clemens Alwermann se zúčastnil v roce 1999 turnaje Böblinger Open. Nikdy předtím nic pořádně v šachu nevyhrál (hospodské partie se nepočítají), a přesto dokázal porazit několik velmistrů a získat tak ELO okolo 2630 – to je opravdu hodně, hodně moc. Z podvodu ho podezřívali všichni, zvláště když na dalším turnaji, kde už si na něj dávali dobrý pozor, nedokázal uhrát nic ani proti hráčům s ELO 2000. Bavorská šachová federace ho následně ze všech dalších turnajů vyloučila.
Ovšem zdaleka největšího skandálu (až do současnosti tedy) se dopustila francouzská šachová reprezentace na šachové olympiádě v ruském Chanty-Mansijsku v roce 2010. Velmistr Sebastian Feller a mezinárodní mistr Cyril Marzolo spolu s kapitánem týmu Arnaudem Hauchardem měli plán: když hrál Feller partii, Marzolo ji analyzoval v kanceláři daleko od hlavního sálu na počítači, posílal Hauchardovi SMSky s nejsilnějším tahem a ten pak správné tahy signalizoval Fellerovi.
Kdyby byl někdo jako Hikaru Nakamura nebo Magnus Carlsen nebo Levon Aronian nebo Ian Nepomniatchtchi přistižen při podvádění, znamenalo by to konec jeho kariéry. Ztratil by veškerou důvěryhodnost, všechny sponzory. Ti nejlepší mají příliš mnoho co ztratit
Ten porazil anglického velmistra Howella a Francie remizovala. Na podvod se přišlo náhodou: Marzolo si totiž vypůjčil telefon, a když ho vrátil, tak majiteli došla podezřelá smska. Feller dostal zákaz na 2 roky a 9 měsíců, Marzolo na 1 a půl roku, Hauchard nesměl 3 roky dělat kapitána družstva.
Velmistr Nigalidze hrál na turnaji Dubai Open v roce 2014 proti Tigranu Petrosjanovi. Nigalidze každou chvíli odbíhal na záchod, Petrosjanovi to bylo podezřelé, protože Nigalidze to dělal už na minulém turnaji. Takže se Petrosjan vydal za rozhodčím, ten šel potají na Nigalidzem a na záchodě objevili telefon, kde zrovna byla na displeji rozehraná aktuální partie – a aby nebylo pochybností, také otevřený Nigalidzeho twitterový účet. Rausis pak v roce 2019 udělal tu chybu, že se dokonce nechal na záchodě vyfotit. Vyloučení bylo pak už jaksi automatické.
Italský amatérský hráč Arcangelo Ricciardi si nainstaloval do přívěšku na řetízku kameru, od které vedly dráty do jeho podpaždí. Rozhodčím ale přišlo nápadné, že se za několik hodin zápasu ani jednou nezvedl a ani jednou neprotáhl – celou dobu měl založené ruce a palec strčený do podpaždí. No a navíc velmi nepřirozeně mrkal – což by sice nebylo ve vypjatých zápasech nic zvláštního, jenže tohle bylo tak nápadné, že se rozhodčím podařilo identifikovat morseovku. Hráč sice podvod popřel, nebylo mu to ale nic platné.
Má člověk šanci proti moderním počítačům?
První počítač, který porazil šachového velmistra, se jmenoval Deep Blue. Gari Kasparov s ním sehrál celkem tři partie, z nichž vyhrál pouze tu první. To se stalo v roce 1996, od té doby výpočetní síla a možnosti šachových programů nesčetněkrát vzrostly. Jsou teď mnohem silnější než lidé a mnohé z nich dosáhly ELO přes 3000 – pro srovnání, lidský rekord drží Magnus Carlsen, který v roce 2014 dosáhl ELO 2882 bodů.
Garri Kasparov (zdroj: Shutterstock)
Jedním z nejlepších programů je Stockfish, který má ELO 3500 – oproti Carlsenovi má 98% šanci na výhru a 2% na remízu – Carlsen tedy prakticky nemůže vyhrát. A jestliže je prvotním účelem šachových programů být lidem dobrými sparingpartnery, lidé se velmi rychle naučili, že s jejich pomocí můžou vyhrát. Sice to nebude úplně košer, ale na to se historie, šachové žebříčky a hlavně sponzoři neptají – samozřejmě pokud se na to nepřijde.
Šachům kazí reputaci podvody i anální kuličky
Ale vraťme se zpět. Jedna z populárních konspiračních teorií říká, že Hans Niemann měl zavedeny anální kuličky, prostřednictvím kterých mu jeho tým posílal ty nejlepší tahy. Sám Niemann všechna obvinění popírá, a dokonce prohlásil, že bude hrát klidně i nahý, aby dokázal, že Carlsena porazil čestně. To ale zřejmě nebude nutné, šachová organizace míní v budoucnu zavést opravdu důsledná opatření proti podvádění: bude používat detektory kovů, rušičky signálu, termovizi – a uvažuje se i o rentgenu.
Jenže lidská vynalézavost je nekonečná, a jakmile se objeví jedna překážka, hned se najde způsob, jak ji obejít. Jedná se opravdu o hodně, a pokud máte pomocí programu, jako je Stockfish, téměř stoprocentní jistotu, že někoho porazíte, pak je to v současnosti jen otázka času, kdy se někomu podaří obelstít i všechny rušičky a detektory kovů. Je ovšem mnohem těžší podvádět naživo, když vás sleduje soupeř a stovky tisíc nadšených šachistů, a taky je v sázce hodně.
Andy Howie, šachový rozhodčí a člen šachové organizace FIDE a její komise pro fair play, tvrdí, že pro špičkové hráče je to otázka nejen cti: „Máte někoho jako Hikaru Nakamur anebo Magnus Carlsen nebo Levon Aronian nebo Ian Nepomniatchtchi. Kdyby byli přistiženi při podvádění, znamenalo by to pro jejich kariéru konec. Ztratili by veškerou důvěryhodnost, všechny sponzory. Mají prostě příliš mnoho co ztratit.“ Podle Howieho ovšem toto neplatí pro nižší příčky: „Dostanete zákaz na pár let a řeknete si: No a co? Za pár let přijdu a budu hrát. Moc si z toho nedělám. Nemá to na ně takový dopad jako na špičkové hráče. Není to jejich živobytí.“
Pro šachy, které si nesou pověst noblesní hry, to ale může být pohroma. „Podvádění v šachu je obrovský problém a může to mít na celou hru fatální dopady,“ říká Magnus Carlsen, který dále odmítl komentovat celou záležitost s tím, že bez Niemannova svolení nemůže nic říct. Takže v současné době pouze odmítl s Niemannem dále hrát a dodal: „Doufám, že pravda v této věci vyjde najevo, ať už je jakákoli.“
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: CNN
