fbpx

Co dělat, když se nedaří otěhotnět 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Problémy s plodností řeší v Česku aktuálně každý pátý pár. Ať už jsou příčiny zdravotního, tělesného či psychického původu, dokážou pěkně zamávat se sebevědomím člověka. Pro dvojice, které se snaží počít potomka i několik měsíců či let, tak může nastat emocionálně náročné období, které vyžaduje odhodlání, trpělivost a vzájemnou podporu.

Zveřejněno: 19. 10. 2023

Plánování rodiny je obdobím, které našim životům udává zcela nový směr. Cesta k jeho cíli ale nemusí být vždy procházkou růžovou zahradou. Podle statistik České lékařské komory se u nás v posledních letech zvyšuje počet párů, které se potýkají s potížemi ohledně plodnosti. Tyto problémy mohou mít různorodé příčiny, včetně endokrinních poruch, infekčních onemocnění, genetických faktorů, ale také životního stylu a stresu.

Prevence je základ

Jedním z nejčastějších důvodů, proč mají páry problémy s přirozeným početí, je odkládání rodičovství do pozdějšího věku. Přitom je důležité nepodcenit včasnou prevenci už po 20. roce života. To nejmenší, co pro své zdraví můžeme udělat, je například vyšetření hladiny antimülleriánského hormonu (AMH) společně s ultrazvukovou prohlídkou u žen, zatímco u mužů je to vyhotovení spermiogramu. Ačkoliv tato vyšetření nejsou běžnou součástí preventivních prohlídek, pokud plánujete založit rodinu v pozdějším věku, je dobré tyto kontroly absolvovat. Alespoň tak budete mít jistotu toho, že jste pro své reprodukční zdraví udělali maximum.

Málokdo ví, že spermiím trvá více než dva měsíce, než kompletně dozrají. Aby byly v ejakulátu více koncentrované a oplodnění schopné, je ideální mít pohlavní styk v plodném období ženy ob den či ob dva dny.

Současné statistiky ovšem potvrzují, že prevence je stále spíše okrajovou záležitostí. O vyšetření plodnosti totiž obvykle v Česku žádají ženy ve věku kolem 40 let a na preventivní spermiogram přicházejí muži až kolem věku 34 let. Obě pohlaví by přitom tyto základní prohlídky měly absolvovat ještě před dovršením třicítky.

Problémy s početím má pětina párů

Pokud jste se rozhodli, že si konečně založíte rodinu, ale těhotenství se ne a ne dostavit, zbytečně se netrapte. „Je přirozené, že zplodit potomka přirozenou cestou je proces, který se někomu může podařit hned napoprvé, druhému může ovšem trvat i několik měsíců. Pravděpodobnost otěhotnění během jednoho nechráněného pohlavního styku je kolem 20-25 %, což se však s věkem postupně snižuje,” dodává MUDr. Milada Brandejská z kliniky reprodukční medicíny Europe IVF.

Páry přistupují k početí obvykle spontánně, tedy až do okamžiku, než začnou přemýšlet nad svými neúspěšnými pokusy. Zvýšení šancí na otěhotnění lze dosáhnout hned několika způsoby. Mezi ně patří například i četnost sexuálních aktivit. Málokdo totiž ví, že spermiím trvá více než dva měsíce, než kompletně dozrají. Aby byly v ejakulátu více koncentrované a oplodnění schopné, je ideální mít pohlavní styk v plodném období ženy ob den či ob dva dny.

Důležitou součástí je také správná životospráva. Pokud se snažíte počít dítě, je žádoucí vyhnout se kouření, minimalizovat konzumaci alkoholu a zajistit tělu dostatečné množství vitamínů. Pro ženy má pak zvláštní význam například kyselina listová, která spolu s komplexem vitamínů B, zejména B2, B6 a B12, pozitivně ovlivňuje podmínky pro plod a snižuje riziko vrozených vad, zejména rozštěpu páteře a centrálního nervového systému. Muži by se zase měli zaměřit na vyšší příjem selenu, zinku a vitamínů ze skupiny antioxidantů. Ty mají pozitivní vliv na tvorbu a vývoj spermií. Dle posledních výzkumů má totiž zdravé a plně funkční spermie (tzv. normospermii) méně než 48 % mužů ve věku do 37 let.

Svou roli může sehrát i psychika

Vliv může mít také nadměrná psychická zátěž. Někteří odborníci označují stres jako jednu z velmi pravděpodobných psychogenních příčin neplodnosti, jiní ho považují spíše za spolučinitele než za příčinu. Ať tak, či onak, pravděpodobně vás překvapí, že stres spojený s neplodností psychologové často přirovnávají ke stresu, který zažívají pacienti s nádorovým onemocněním.

Léčbu na klinice asistované reprodukce může ze zákona podstoupit žena mladší 49 let, u jejich partnerů není věková hranice nijak omezena.

Při nadměrné stresové zátěži proto ženám, pokoušejícím se otěhotnět, odborníci doporučují různé meditační tréninky, které mohou důsledky stresu zmírnit. Čím dál populárnější jsou rovněž tzv. „mindfulness techniky“, při nichž hraje hlavní roli všímavost a uvědomění.

Nebojte se svěřit do rukou odborníků

V případě, že se o miminko snažíte déle než rok, nebo máte jakékoliv pochybnosti, vyhledejte odbornou pomoc. Na klinice reprodukční medicíny Europe IVF můžete během bezplatné vstupní konzultace probrat všechny problémy, které vás trápí.

„Kliniku Europe IVF můžete navštívit osobně a setkat se s naší koordinátorkou a lékařem. Získáte tak lepší představu o tom, co proces asistované reprodukce vůbec obnáší. Na schůzce probereme všechny možnosti, zodpovíme vaše dotazy i vysvětlíme případné nejasnosti spojené s metodami léčby nebo doporučenými vyšetřeními. Odcházet byste tak měli s jasnou představou, jaké kroky můžeme udělat k tomu, aby se vaše cesta za splněným snem stala skutečností,” vysvětluje MUDr. Milada Brandejská z kliniky reprodukční medicíny Europe IVF. Ta dosahuje vysoké úspěšnosti, v průměru až 68 %, což ji řadí k předním světovým centrům asistované reprodukce.

Zdravotní pojišťovny přitom hradí první tři cykly umělého oplodnění klientkám do 40 let. Léčbu na klinice asistované reprodukce může ze zákona podstoupit žena mladší 49 let, u jejich partnerů není věková hranice nijak omezena. Odhady přitom naznačují, že se díky IVF, tedy metodě oplodnění ve zkumavce, narodilo již více než 7 milionů dětí na celém světě.

Související…

Sahají vám těhotné na břicho? Nesahají. Tak proč máte pocit, že vy jim můžete?
Kateřina Hájková

 

 

 

 

foto: Shutterstock , zdroj: Europe IVF

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...